|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
|
|
Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století
NOVÁKOVÁ, Eva
Práce nazvaná Volby do městské rady v Soběslavi v první polovině 18. století se věnuje podobě městské správy ve schwarzenberském vrchnostenském městě Soběslavi v první polovině 18. věku. V první části své práce představím podobu tamní městské správy s důrazem na její nejvýznamnější instituce představované městskou radou, sborem obecních starších a rychtářem. V následující kapitole popíši způsob volby radních, obecních starších i rychtáře, na nichž se v této době podílela celá městská obec. Budu přitom vycházet z unikátně dochovaných soupisů, které při volbách vznikaly a evidovaly hlasy udělené jednotlivým osobám. Ve třetí části diplomové práce se budu zabývat podobou ceremoniálu, při němž byla ukončena činnost institucí městské správy a na místa odstupujících konšelů, obecních starších a rychtáře byli jmenováni jejich nástupci. Diplomová práce vychází z pramenů uložených v SOkA Tábor ve fondu Archiv města Soběslavi a v SOA Třeboň ve fondu Velkostatek Třeboň.
|
|
|
"I přišli k nám tito soldáti..." Město Slaný za třicetileté války optikou pramenů městské kanceláře.
Kmochová, Romana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Život obyvatel středočeského města Slaný ovlivňovali v průběhu třicetileté války podobně jako život v jiných středoevropských městech v této době zejména vojáci a jednotlivé válečné události. Výrazné změny do jejich životů však přineslo také zastavení a následný prodej města Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Předkládaná práce se zabývá především vlivem válečných událostí na chod městské správy a novými prvky ve správě města souvisejícími se změnou jeho právního postavení, resp. zásahy nové vrchnosti do správy města. Pozornost je věnována také podobě a fungování mechanismů užívaných představiteli města ve snaze ochránit životy a majetek jeho obyvatel před řáděním soldatesky. Opomenuty nejsou ani vzájemné interakce, k nimž docházelo mezi obyvateli města a vojáky, včetně sebezáchovných mechanismů a adaptačních strategií, které umožňovaly Slánským vyrovnat se s jejich přítomností.
|
|
| |
|
|
Volby do zastupitelstva města Telč (1848-1914)
HAVLÍK, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá volbami do zastupitelstva města Telč mezi léty 1848-1914. Je rozdělena na tři tematické oddíly. V prvním je stručně představena kulturní a hospodářská situace města, která je doplněna o zařazení Telče do systému státní správy ve zkoumaném období. Druhý oddíl charakterizuje na základě vydaných pramenů zákonné normy upravující volby a fungování městské samosprávy, a to Prozatímní obecní zřízení, Obecní řád Markrabství moravského a Volební řád Markrabství moravského. Stěžejní třetí část se věnuje volbám do zastupitelstva města Telč, kdy jsou převážně podle protokolů ze schůzí výboru sestavovány jmenné seznamy jeho členů a náhradníků.
|
|
|
Apelační soud v Praze ve druhé polovině 18. století
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
rigorózní práce Apelační soud v Praze ve druhé polovině 18. století Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku...
|
|
|
Pacovská městská kniha z let 1475-1683
Holub, Pavel ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
5 Anotace Cílem diplomové práce je představit pacovskou městskou knihu z hlediska diplomatického rozboru. Městská kniha vznikla v období druhé poloviny 15. století až druhé poloviny 17. století. Samotný rozbor zápisů je uveden dvěma podkapitolami. První z nich se zaměřuje na společensko-politicko-správní vývoj oblasti Pelhřimovska a Pacovska v průběhu pozdního středověku a raného novověku. Přímo prostředí Pacova se odráží v podkapitole věnované městským právům, jejímž cílem je zasadit obsah privilegií vydaných pro Pacov do širších společenských souvislostí. Stěžejní část rozboru pacovské městské knihy představují podkapitoly popisující rozbor jednotlivých zápisů z hlediska diplomaticko-obsahové analýzy a městskou knihu v kontextu písemné produkce městské kanceláře. Řazení obsahových skupin jednotlivých typů zápisů vychází z členění městských knih, jak je zevrubně aplikovala Ludmila Sulitková na prostředí brněnských městských knih v kontextu vývoje městských knih ve středověku. Toto členění vychází z výsledků dlouholetého výzkumu, jehož počátky lze spojovat s Václavem Vojtíškem. Hlavní zřetel v rámci pojednání každého zápisu je věnován zodpovězení otázky společenské funkce zápisů městské knihy, jeho zpísemnění v městské kanceláři, stejně jako je sledována role vrchnosti města v kontextu vzniku jednotlivých...
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
host ::
RSS.