|
|
Pojď, já ti to ukážu - co nás spojuje, abychom se dobře chápali?
Šmídová, Kateřina ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Práce zkoumá možnosti, které nabízí výtvarná výchova v podpoře sociálních vztahů žáků s odlišným mateřským jazykem. Zjišťuje, jaký potenciál mají umělecké postupy výtvarné výchovy v podpoře porozumění mezi žáky a konkrétně v začleňování ukrajinských žáků, kteří přicházejí do třídy bez znalosti českého jazyka. Ukazuje možnosti a meze jejich vizuální komunikace s okolím. Žáci s odlišným mateřským jazykem jsou v prostředí české školy stále marginalizovanou skupinou. Práce hledá cesty, jak tuto situaci měnit, a to v souladu se zvolenou výzkumnou metodologií případové studie s prvky akčního výzkumu. V teoretické části práce se autorka zaměřuje na legislativní rámec, který poskytuje kontext pro sociální začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem. Klade důraz na kulturní kompetence, identitu a nově se formující koncept wellbeingu, zkoumá problematiku sociálního začleňování v prostředí škol a širší kontext inkluzivního vzdělávání. Praktická část práce odpovídá na konkrétní výzkumné otázky, týkající se role výtvarných aktivit při začleňování ukrajinských žákyň. Autorka charakterizuje dívky, se kterými prováděla výzkum, popisuje výběr témat pro výukové situace, vytváří pedagogický deník a vedla s žáky reflektivní dialogy. Deset výzkumných situací bylo navrženo k usnadnění interaktivního dialogu a pomoci...
|
|
|
Kultúrne kompetentná starostlivosť v dvadsiatom prvom storočí
ČERVENÝ, Martin
Problematika poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov z inej kultúry je stále aktuálnou témou. Rýchle sa meniace podmienky sociodemografického zloženia obyvateľstva prinášajú mnohé benefity, ale aj kultúrne výzvy do klinického ošetrovateľstva. Mnohé kultúrne výzvy sa však dajú vyriešiť prostredníctvom rozvoja kultúrnej kompetencie zdravotných sestier. Hlavným cieľom dizertačnej práce je hodnotiť, analyzovať a porovnávať úroveň kultúrnej kompetencie sestier v Českej republike a v Slovenskej republike, v Maďarsku a v Poľsku. Ďalším cieľom bolo zistiť, aké kultúrne výzvy sa vyskytujú pri ošetrovaní pacientov z inej kultúry v týchto krajinách. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník Cultural Competence Assesment instrument a neštandardizovaný dotazník na skúmanie kultúrnych výziev v klinickej praxi sestier, ktoré boli prevedené do online formy. Zber dát sme realizovali v štyroch krajinách. Na spracovanie údajov boli použité programy SASD 1.5.8 a IBM SPSS ver. 28. Na overenie korelácie premenných bol použitý neparametrický test Mann-Whitneyho U test, Spearmanovho koeficientu, Chí kvadrát test, Test nezávislosti a Kruskal Wallis test. Výskumný súbor tvorilo celkovo 766 sestier z vybraných krajín. Do výskumu sa zapojilo celkovo 202 sestier z Českej republiky, 222 zo Slovenskej republiky, 124 z Maďarska a 218 z Poľska. Výsledky práce ukazujú, že najdominantnejšou kultúrnou výzvou v klinickej praxi sestier vo vybraných krajinách je jazyková bariéra. Hodnotenie kultúrnych kompetencií ukázalo, že väčšina sestier vo vybraných krajinách sa považuje za kultúrne kompetentné. Sestry ženského pohlavia z vybraných štátov vykazujú vyššiu úroveň kultúrnych kompetencií ako ich mužskí kolegovia. Pracovná pozícia sestier tiež má vplyv na úroveň kultúrnej kompetencie. Zistilo sa, že slovenské, české a poľské staničné sestry prejavujú vyššie skóre v oblasti kultúrneho povedomia a citlivosti. Naopak, slovenské, maďarské a poľské všeobecné sestry majú vyššie skóre v oblasti kultúrne kompetentného správania, pričom české staničné sestry dosahujú najvyššie skóre. Taktiež bola zistená štatistická korelácia medzi vzdelaním a kultúrnou kompetenciou. České, slovenské a maďarské sestry s vyšším vzdelaním vykazujú vyššiu mieru kultúrnej kompetencie. Je však pozoruhodné, že absolvovanie vzdelávacieho školenia v kultúrnej rozmanitosti nemá vplyv na kultúrnu kompetenciu. Výsledky práce poukazujú na aktuálne problémy v oblasti kultúrne kompetentnej starostlivosti o pacientov z inej kultúry. Kultúrna kompetencia je dôležitou súčasťou kvalitnej a bezpečnej starostlivosti o každého pacienta. Na základe zistených faktorov je možné riešiť nedostatky, zvýšiť úroveň kultúrnej kompetencie sestier, a tým zvyšovať kvalitu poskytovanej starostlivosti.
|
|
|
Poskytování kulturně kompetentní péče v intenzivní ošetřovatelské péči
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: S poskytováním kulturně shodné péče se setkáváme v každém klinickém prostředí, avšak v intenzivním ošetřovatelství je poněkud náročnější. Setkáváme se s pacienty z různých kultur, jejichž zdravotní stav je kritický. Z tohoto důvodu by sestry měly mít odpovídající znalosti a dovednosti, aby mohly poskytovat kvalitní kulturně citlivou péči. Cíle práce: 1. Zmapovat úroveň kulturních kompetencí sester v intenzivní ošetřovatelské péči. Metodika: Práce byla vypracována kvantitativním výzkumným šetřením. Technika sběru dat byl dotazník, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen sestrami na ARO, JIP, IMP v nemocnicích Jihočeského kraje. Velikost výzkumného souboru činila 137 respondentů. Výsledky práce: Výsledky výzkumu ukazují úrovně kulturních kompetencí v jednotlivých oblastech kulturního uvědomění, kulturních znalostí a dovedností. Bylo zjištěno, že sestry disponují spíše vyšší úrovní kulturních znalostí než kulturních dovedností. Sestry si uvědomují důležitost poskytování kulturně shodné péče v intenzivní péči a uvědomují si, že je nutné celoživotního procesu v získávání znalostí v oblasti kulturních kompetencí. Většina sester dokáže přizpůsobit svůj komunikační styl pacientovým potřebám tak, aby byla jejich vzájemná komunikace efektivnější. Využití v praxi: Výsledky budou prezentovány v odborném článku, který mohou využít všechny sestry z praxe a studenti zdravotnických oborů. Výzkum pomůže ke zdůraznění důležitosti poskytování kulturně shodné péče. V neposlední řadě budou výsledky výzkumu prezentovány na odborných konferencích.
|
|
|
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci.
|
|
|
Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče
NOVOTNÁ, Štěpánka
Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní znalosti, postoje a dovednosti, aby mohla ošetřovat různé minority. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících u praktických lékařů. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní metody v ordinacích praktického lékaře, která byla součástí výzkumného grantového projektu GAJU číslo 046/2021/S. Výzkum probíhal od května do listopadu 2022. Byly osloveny sestry ze tří krajů. Výsledky byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Obsahoval celkem 79 otázek. Dotazník zjišťoval, jaké mají sestry kulturní znalosti, citlivost, dovednosti a zda si toto všechno uvědomují. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že sestry v ordinacích praktického lékaře poskytují kulturně kompetentní péči. Byly odhaleny nedostatky práce sester, kterými jsou komunikační bariéra a tlumočnický vztah s daným zařízením. Sestry mají kulturní znalosti, kulturní dovednosti a jsou kulturně citlivé. Uvědomují si, že kulturní kompetence jsou neustálým procesem a měly by se i nadále v této oblasti kontinuálně vzdělávat. Bylo zjištěno, že nemají negativní postoje vůči pacientům z jiných kultur. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na multikulturní ošetřovatelství v ordinacích praktických lékařů. Na základě výsledků diplomové práce bude vytvořen článek do časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál i laickou veřejnost.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře
ŠVANCÁROVÁ, Anna
Diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře" měla za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. V návaznosti na stanovený cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v ordinacích praktických lékařů pro dospělé? Teoretická část práce se zprvu zaměřuje na globalizaci a migraci. Zabývá se některými důvody migrace, popisuje situaci v České republice a poskytuje informace o vývoji počtu cizinců, kteří zde žijí. Vysvětluje základní pojmy z oblasti transkulturního ošetřovatelství. Popisuje hlavní modely, které se zabývají kulturrními kompetencemi, kulturně ohleduplnou a uzpůsobenou péči a teorií transkulturního ošetřovatelství. Jedna z kapitol se zaměřuje na transkulturní rysy minorit a náboženství, které se v České republice vyskytují nejvíce. Dále popisuje sestru v ordinaci praktického lékaře, popisuje a vysvětluje její kulturní kompetence. A v neposlední řadě se zabývá jejími komunikačními dovednostmi v ordinaci PL. Základem pro dosažení stanoveného cíle byla kvalitativní výzkumná metoda v zařízeních primární péče, která byla součástí výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sběr dat byl uskutečněn za využití polostrukturovaného rozhovoru. Obsahoval dvacet otázek, které byly doplněny vhodnými podotázkami. Výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují v ordinacích praktického lékaře pro dospělé a mají zkušenost s péčí o pacienty odlišných minorit. Po předchozím informování dotazovaných a s jejich souhlasem, byly rozhovory zaznamenávány formou zvukového záznamu. Pouze u jedné informantky byly získané informace zaznamenávány písemnou formou na papír. Zvukové záznamy byly následně přepsány do písemné formy a zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka - papír". Všechny informantky byly ujištěné o naprosté anonymitě. Výsledky výzkumného souboru jsou prezentovány v podobě 4 kategorií, které jsou následně rozděleny na další podkategorie. Ty jsou v práci přehledně schématicky znázorněny. Jednotlivé kategorie se snaží odpovídat na výzkumné otázky této diplomové práce. Práce nám poskytuje komplexní pohled na kulturní kompetence sester v ordinacích praktického lékaře. Z výsledků vyplývá jaké kulturní kompetence sestry zastávají, zda si tyto kompetence vůbec uvědomují, do jaké míry mají znalosti o specifikách jednotlivých kultur, zvláště těch, se kterými se setkávají a v neposlední řadě jak dokážou s pacienty odlišné kultury komunikovat a s jakými komunikačními bariérami mají zkušenost. Výsledky výzkumu mohou posloužit k využití při výuce nelékařských zdravotnických pracovníků a studentů na ZSF JU v Českých Budějovicích. Vzdělávací část může vést k vytvoření principů a směrnic kulturně kompetentní ošetřovatelské péče. Přípravu sester na poskytování ošetřovatelské péče pro pacienty z odlišné kultury anebo podobné kultury v ambulantní péči na území České republiky mohou zefektivnit nové principy z výzkumu.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče
RÁSOCHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče" si klade za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče. Na základě předem stanoveného cíle byly formulovány dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče, a které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v agenturách domácí péče. Ve výzkumné části byla použita metodika kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen ve spolupráci s řešitelským kolektivem výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021/S. Výzkumný soubor tvořilo 11 sester pracujících v agenturách domácí péče. Získané rozhovory byly zpracovány za pomoci kódování, ve kterém kdy bylo vytvořeno 5 kategorií a 16 podkategorií. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry v domácí péči poskytují pacientům vysoce individualizovanou péči, která splňuje podmínky kulturně kompetentní péče. Zároveň se odhalily slabiny, které stojí ve formě výzev před sestrami. Je to například komunikační bariéra a zapojení tlumočníka do péče o pacienty v domácí péči, zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v domácí péči a zařazení kritické reflexe do práce sester. Také vyšlo najevo, že sestry stojí před výzvou technického zvládnutí práce v domácím prostředí klientů. Dle výsledků je patrné, že zdravotnická zařízení stojí před výzvou zefektivnění předávání informací mezi jednotlivými subjekty poskytování péče a tím zlepšení možnosti přípravy sestry na návštěvu u klienta. Tato diplomová práce může být využita pro zkvalitnění a zefektivnění péče o klienty z odlišné kultury a dále jako podklad pro další výzkumnou činnost a rozvoj ošetřovatelství.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči
BALOUNOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce, nesoucí název "Kulturní kompetence sester v intenzivní ošetřovatelské péči," je zmapovat úroveň kulturní kompetence v intenzivní ošetřovatelské péči. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvě výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" a "Které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v intenzivní ošetřovatelské péči?" Teoretická část práce se zabývá charakteristikou multikulturního ošetřovatelství, definuje základní pojmy, které jsou s tímto tématem spojeny, dále popisuje několik ošetřovatelských modelů spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, zabývá se komunikací a specifiky vybraných minorit. V oblasti intenzivní péče je věnována kapitola charakteristice intenzivní péče a specifikům komunikace s pacienty v intenzivní péči. Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření, za použití techniky polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data. Podkladem pro vedení rozhovoru bylo celkem třicet dva otázek a několik podotázek. Úvod rozhovoru tvořily tři otázky pro získání identifikačních údajů informantů. Poté následovalo dvacet devět otázek s celkem třinácti podotázkami. Ty byly zaměřeny na péči o pacienty minoritních kultur, specifika transkulturního ošetřovatelství v intenzivní péči, vzdělávání sester v této oblasti a celkové zkušenosti sester s transkulturním ošetřovatelstvím. V případě potřeby byl rozhovor rozšířen doplňujícími otázkami. Celý rozhovor byl koncipován tak, aby dokázal poskytnout odpovědi na naše výzkumné otázky, které byly předem stanoveny, a zároveň co nejlépe zmapoval zkušenosti sester v intenzivní péči s péčí o pacienty minoritních kultur. Výzkumný soubor byl tvořen deseti všeobecnými sestrami, které v době výzkumu pracovaly na odděleních intenzivní péče, a to buď anesteziologicko-resuscitačních odděleních, jednotkách intenzivní péče či odděleních intermediární péče. Jednotlivé rozhovory byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou barvení textu. Výsledky výzkumného šetření jsou pro lepší přehlednost rozčleněny a prezentovány ve čtyřech kategoriích a deseti podkategoriích. Tyto kategorie přehledně popisují zkušenosti a postoje sester. Výsledky práce poskytují celistvý pohled na transkulturní ošetřovatelství v intenzivní péči. Z výzkumného šetření vyplývá, že téma transkulturního ošetřovatelství se stává stále aktuálnějším a je třeba klást důraz nejen na vzdělávání sester v této oblasti, ale také výuku cizích jazyků, neboť právě jazyková bariéra pro sestry představuje jednu z největších překážek. Tato práce může sloužit jako vzdělávací materiál nejen pro studenty zdravotnických oborů, ale také pro sestry pracující v intenzivní péči. Samotné výsledky poukazují na nedostatky a problematické oblasti při poskytování kulturně kompetentní péče a mohou přispět k procesu zlepšení této skutečnosti.
|
|
|
Rozhovor v interkulturní psychologické diagnostice
Tušl, Martin ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
V této práci se zabývám interkulturní psychologickou diagnostikou se zaměřením na metodu rozhovoru. První část je teoretickým úvodem do psychologické diagnostiky; stručně jsou rozebrány testové i klinické metody a podrobně je zde rozpracován diagnostický rozhovor. Další část je pak zaměřena na problematiku využití diagnostického rozhovoru při interkulturním vyšetření. Jedná se o takový případ, kdy psycholog a klient pocházejí z odlišné kultury, tedy například nemají stejný mateřský jazyk, neznají zvyky a pravidla jednotlivých kultur, atd. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jehož cílem je zmapovat zkušenosti českých klinických psychologů s interkulturní psychologickou diagnostikou.
|
|
|
Rozhovor v interkulturní psychologické diagnostice
Tušl, Martin ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
V této práci se zabývám interkulturní psychologickou diagnostikou se zaměřením na metodu rozhovoru. První část je teoretickým úvodem do psychologické diagnostiky; stručně jsou rozebrány testové i klinické metody a podrobně je zde rozpracován diagnostický rozhovor. Další část je pak zaměřena na problematiku využití diagnostického rozhovoru při interkulturním vyšetření. Jedná se o takový případ, kdy psycholog a klient pocházejí z odlišné kultury, tedy například nemají stejný mateřský jazyk, neznají zvyky a pravidla jednotlivých kultur, atd. V závěrečné části je navržen výzkumný projekt, jehož cílem je zmapovat zkušenosti českých klinických psychologů s interkulturní psychologickou diagnostikou.
|
host ::
RSS.