|
|
Povrchově aktivní látky přírodní kosmetiky
Štumarová, Kamila ; Krouská, Jitka (oponent) ; Jugl, Adam (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem kritické micelární koncentrace (CMC) u pěti povrchově aktivních látek, které se lze využít pro výrobu produktů přírodní kosmetiky. Ze skupin neiontových, aniontových a amfoterních tenzidů byly vybrány Polysorbát 20 a 80, decyl glukosid, sulfátový ricinový olej a cocamidopropyl betain. Pro experimentální část práce byly zvoleny čtyři rozdílné metody, konkrétně se jednalo o Du Noüy kroužkovou tenziometrii, izotermální titrační kalorimetrii (ITC), ultrazvukovou spektroskopii s vysokým rozlišením (HR-US) a fluorescenční spektroskopii. Bylo zjištěno, že CMC všech vybraných tenzidů lze spolehlivě stanovit pomocí kroužkové tenziometrie a fluorescenční spektroskopie. Naopak z výsledků ultrazvukové spektroskopie nebylo ani v jednom případě možné vypočítat hodnotu CMC. Prostřednictvím ITC se povedlo stanovit kritickou micelární koncentraci pouze u sulfátového ricinového oleje. Celkově se ukázalo, že vybrané tenzidy vykazují unikátní a komplexní chování, které by mohlo být podrobněji prostudováno.
|
|
|
Interactions between Hyaluronan and Surface Active Substances
Krouská, Jitka ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Vikegard,, Peter (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Influence of hyaluronan on surfactant micellization was studied by different physico-chemical methods. For this purpose, two cationic surfactants were chosen: tetradecyltrimethylammonium bromide (TTAB) and cetyltrimethylammonium bromide (CTAB). Isothermal titration calorimetry was used to determine enthalpy of micelle (aggregate) formation and tensiometry was useful for the description of the surface properties of the prepared samples. The different molecular weight of hyaluronan and the different alkyl chain length of the surfactant are taken into account. The results are evaluated to obtain the values of critical micelle or aggregation concentration of surfactants and the question of possible application of these systems as drug delivery systems is also discussed.
|
|
|
Mikrokalorimetrická studie interakcí hyaluronanu a kataniontových vezikulárních systémů
Mach, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
S využitím izotermické titrační kalorimetrie byly studovány vlastnosti tenzidů ve vodě, interakce opačně nabitých tenzidů ve vodě a interakce v systému obsahujícím didecyldimethylamoniumchlorid (DDAC), hyaluronan a amfifilní iontový pár (IPA). Pro studium vlastností tenzidů ve vodě a jejich vzájemných interakcí byly vybrány dva kationaktivní tenzidy, a to cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a karbethopendecinium bromid (Septonex), a anionaktivní tenzid dodecylsulfát sodný (SDS). Vybraná molekulová hmotnost hyaluronanu byla 250 450 kDa. Pomocí kalorimetru TAM III byla stanovena kritická micelární koncentrace vybraných tenzidů a entalpie studovaných interakcí. Kalorimetr Microcal PEAQ-ITC byl využit k prokázání interakcí v systému obsahujícím hyaluronan, DDAC a IPA a ke stanovení entalpie těchto interakcí.
|
|
|
Biosurfaktanty a jejich využití pro inkorporaci hydrofobních domén do moderních nosičových systémů
Nešpor, Tomáš ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním tématem nosičových systémů. Jelikož největším problémem je prostup hydrofobních léčivých látek krevním řečištěm, případně přes univerzální tělní bariéry (např. hematoencefalická) je nutné tyto nosiče chemicky modifikovat, aby bylo možné hydrofobní látky efektivně podávat. V práci je na základě literární rešerše navrženo a následně studováno hned několik systémů, u kterých je předpoklad možného použití pro nosičové systémy a zároveň v sobě mají zakomponované biosurfaktanty z důvodu jejich schopnosti solubilizovat hydrofobní molekuly. V teoretické části této práce budou popsány jednotlivé biosurfaktanty, postup jejich produkce, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a možnost jejich využití v nosičových systémech. Zároveň jsou popsány jednotlivé nosičové systémy, postup jejich přípravy, možnosti jejich využití a jsou také srovnány jejich přednosti a nevýhody. V praktické části je poté proveden screening jak jednotlivých látek a jejich vzájemných interakcí, tak metod využitelných ke studiu vznikajících struktur. Studium molekulárních interakcí je primárně prováděno pomocí techniky dynamického rozptylu světla. V další části je popsána optimalizace tvorby hydrogelů se zakomponovanými biosurfaktanty v jejich struktuře a následně jsou vytvořené gely podrobeny reologickým a solubilizačním testům. Studium vnitřní struktury těchto gelů je provedeno pomocí skenovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Interakce dextranu s tenzidem SDS
Marčanová, Milada ; Kalina, Michal (oponent) ; Hurčíková, Andrea (vedoucí práce)
Pred samotnou charakterizáciou interakcií dextranu s tenzidom SDS boli skúmané vlastnosti roztoku dextranu vo vode a v chloride sodnom. Najprv boli merané denzitometricky, pričom bola skúmaná ich hustota a ultrazvuková rýchlosť v závislosti na koncentrácii a teplote. Ultrazvuková rýchlosť bola ďalej meraná pomocou ultrazvukovej spektroskopie s vysokým rozlíšením. Následne boli skúmané interakcie dextranu s povrchovo aktívnou látkou SDS, kde cieľom bolo zistiť kritickú agregačnú a micelárnu koncentráciu.
|
|
|
Fluorescenční sondy ve výzkumu domén asociativních koloidů
Mischingerová, Monika ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem samotná koncentrace fluorescenční sondy (pyrenu) ovlivňuje kritickou micelární koncentraci příslušného tenzidu. V této práci byly použity všechny druhy tenzidů (anionaktivní, kationaktivní a neionogenní). Zástupcem anionaktivního tenzidu byl dodecylsulfát sodný (SDS) a dodecylbenzensulfát sodný (SDBS). Jako kationakivní tenzid byl zvolen cetyltrimetylamonium bromid (CTAB) a jako neionogenní polyoxyethylen(9,5)oktylfenol (TRITON X–100). Kritická micelární koncentrace těchto tenzidů byla proměřena s pyrenem o třech koncentračních řádech. Veškerá data získaná fluorescenční spektroskopií byla prokládána klesající Boltzmannovou sigmoidní křivkou, ze které byla určena hodnota kritické micelární koncentrace. Bylo zjištěno, že v případě anionaktivních tenzidů existuje jistá závislost mezi kritickou micelární koncentrací tenzidu a koncentrací fluorescenční sondy. Se zvyšující se koncentrací sondy se zvyšovala také hodnota kritické micelární koncentrace, a to v obou případech (SDS, SDBS). U ostatních tenzidů (kationaktivní a neionogenní) nebyla pozorována žádná změna hodnoty kritické micelární koncentrace v závislosti na koncentraci pyrenu.
|
|
|
Enkapsulace léčiv v termocitlivých micelárních gelech
Smolková, Miroslava ; Pavliňáková, Veronika (oponent) ; Chamradová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá enkapsulací hydrobobního léčiva Sulfathiazolu (STA) v termosenzitivním hydrogelu, které je tvořeno amfifilními vláknitými molekulami kopolymeru poly(laktid-co-glykolid)-blok-poly(ethylen glykol)-blok-poly(laktid-co-glykolidu) (PLGA-PEG-PLGA). V experimentální části práce byla důkladně popsána struktura micel, která je závislá na koncentraci výchozího kopolymeru. K rozměrové charakterizaci micelární velikosti ve vodném roztoku byla použita metoda dynamického rozptylu světla (DLS). Zároveň zobrazovací technika transmisní elektronové mikroskopie s kryogenní úpravou vzorku (Cryo-TEM) potvrdila přechod ze sférických micel do vláknitých rozvětvených struktur s řadou topologických interakcí. Změna viskoelastických vlastností micelárního hydrogelu po přidání STA byla studována pomocí reologické analýzy. Studovaný triblokový kopolymer se zdá být vhodným materiálem v oblasti tkáňového inženýrství jako nosič v aplikacích pro cílené doručování léčiv a regeneraci tkání.
|
|
|
Ultrasonic and Densitometric Characterization of Hyaluronan and its Interaction with Surfactant
Hurčíková, Andrea ; Hrdina, Radim (oponent) ; Mráček,, Aleš (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zaměřuje na fyzikálně-chemické interakce hyaluronanu (molekulové hmotností od 10 do 1750 kDa) s kationickými tenzidy. Pro zkoumání a měření vzájemného působení byla použita technika s názvem ultrazvuková spektroskopie s vysokým rozlišením (HR-US). Při zkoumání interakcí byl též použit denzitometr, a to při měření hustoty a uktrazvukové rychlosti hyaluronanu o různé molekulové hmotnosti v závislosti na vybrané teplotě (25-50 °C). Práce se zaměřuje se na studium kritické micelární (CMC) a agregační (CAC) koncentrace tenzidů v přítomnosti a nepřítomnosti hyaluronanu o různé molekulové hmotnosti. Interakce hyaluronanu s kationickými tenzidy jsou důležité pro systémy s cíleným transportem, zejména léčiv. Měření interakcí bylo prováděno ve vodě a v roztoku chloridu sodného. V získaných datech lze pozorovat významné zlomy v ultrazvukové rychlosti, které nám ukazují změny v systému hyaluronan-tenzid.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
host ::
RSS.