|
|
Studium působení plazmatu na roztoky chininu
Procházková, Michaela ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala roztoky chininu a jejich kvalitou po opracování plazmovými výboji. Tyto výboje se využívají například k odstranění nežádoucích látek z odpadních vod, mezi které můžeme řadit i chinin. Teoretická část je zaměřena na seznámení s problematikou elektrických výbojů v kapalinách a na vlastnosti chininu. V experimentální části byly pomocí UV-VIS spektrofotometrie a fluorescenční spektrometrie sledovány vlastnosti roztoků chininu s obsahem různých elektrolytů. Byly použity dvě odlišné konfigurace plazmových výbojů. Roztoky byly porovnávány na základě rozdílné koncentrace chininu, rozdílných elektrolytů, plazmových výbojů a hodnot pH roztoků. Dále se práce zaměřila na roztoky chininu s elektrolytem dusičnanem sodným. Byla zkoumána časová nestálost roztoků. A také vliv stáří roztoku, způsob opracování a typ zvoleného plazmového výboje na excitační a emisní spektra chininu.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
|
|
Studium působení plazmatu na roztoky chininu
Procházková, Michaela ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala roztoky chininu a jejich kvalitou po opracování plazmovými výboji. Tyto výboje se využívají například k odstranění nežádoucích látek z odpadních vod, mezi které můžeme řadit i chinin. Teoretická část je zaměřena na seznámení s problematikou elektrických výbojů v kapalinách a na vlastnosti chininu. V experimentální části byly pomocí UV-VIS spektrofotometrie a fluorescenční spektrometrie sledovány vlastnosti roztoků chininu s obsahem různých elektrolytů. Byly použity dvě odlišné konfigurace plazmových výbojů. Roztoky byly porovnávány na základě rozdílné koncentrace chininu, rozdílných elektrolytů, plazmových výbojů a hodnot pH roztoků. Dále se práce zaměřila na roztoky chininu s elektrolytem dusičnanem sodným. Byla zkoumána časová nestálost roztoků. A také vliv stáří roztoku, způsob opracování a typ zvoleného plazmového výboje na excitační a emisní spektra chininu.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
host ::
RSS.