|
|
Dokazování v civilním odvolacím řízení
Toman, Petr ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Dokazování v civilním odvolacím řízení Abstrakt Tématem diplomové práce je dokazování v civilním odvolacím řízení se zaměřením na řízení sporná. Dokazování bývá označováno jako páteř civilního procesu, jelikož má být zárukou vydání spravedlivého rozhodnutí ve věci. V odvolacím řízení je význam dokazování ještě zesílen, neboť jeho prostřednictvím dochází k přezkumu správnosti napadeného rozhodnutí. Cílem diplomové práce je poskytnout komplexní a ucelený přehled o právní problematice dokazování v civilním odvolacím řízení, pojednat o jeho nejdůležitějších aspektech, upozornit na nedostatky v platné právní úpravě a navrhnout změny de lege ferenda. Za účelem naplnění vytyčených cílů je práce systematicky rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy - procesní dokazování a odvolaní, jejichž pochopení je pro ostatní části práce klíčové. V souvislosti s uvedenými pojmy je zde též charakterizován pojem důkazní prostředek, důkaz, předmět dokazování a jednotlivé typy opravných systémů - systém úplné a neúplné apelace, kasace a revize. Druhá kapitola poskytuje přehled pro práci nejdůležitějších děl významných českých osobností civilního procesu. První podkapitola se věnuje osobnostem z období první republiky a socialismu za současného pojednání o vývoji právní úpravy dokazování v odvolacím řízení....
|
|
|
Právotvorné žaloby
Hendrychová, Veronika ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o právotvorných žalobách, které jsou teorií uznávány coby samostatná kategorie žalob, ba se i do budoucna počítá s jejich výslovným zakotvením do zákonné úpravy. Právotvorné žaloby, na rozdíl od žalob na plnění nebo na určení, směřují k vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým dochází ke vzniku, změně nebo zániku hmotněprávních poměrů. Pro takové konstituování právních poměrů je třeba, až na výjimečné případy, kdy lze uvažovat o použití analogie, výslovné zákonné zmocnění. Tím je založeno specifické postavení právotvorných žalob a řízení o nich. Navzdory tomu, že právotvorné žaloby vykazují mnoho specifických znaků, je řízení o nich považováno za klasické sporné řízení. Mezi tato specifika můžeme řadit zejména modifikaci zásady dispoziční a zásady projednací, jakož i absenci kontradiktorního postavení účastníků. Tyto zvláštnosti však samotný charakter sporného řízení ve skutečnosti popírají a platná právní úprava pro ně prozatím nenachází vhodné řešení. Uvedené specifické znaky jsou tak v této diplomové práci použity jako jeden z klíčů k zodpovězení otázky, zda mají právotvorné žaloby opravdu podléhat režimu sporného řízení, anebo je pro ně vhodnější úprava řízení nesporného. První část předkládané diplomové práce se věnuje obecné charakteristice právotvorných žalob...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Hošek, Martin ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje dispoziční zásadě a jejímu uplatnění ve sporném a nesporném řízení. Dispoziční zásada představuje jednu ze základních zásad, na nichž stojí civilní proces, zejména sporné řízení. Jejím základním účelem je vymezení, kdo rozhoduje o tom, zda bude řízení zahájeno, co je jeho předmětem a kdo ovlivňuje jeho průběh. V první kapitole se autor zabývá civilním procesem v obecné rovině a jeho historickým vývojem od starověkého Říma po současnost. Další část této kapitoly obsahuje obecné vymezení všech druhů civilního procesu. Druhá kapitola pojednává o nalézacím řízení. Její první část se věnuje spornému řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou. Nesporné řízení, které je předmětem další části kapitoly, je oproti tomu postaveno na zásadě oficiality. To však nevylučuje užití dispoziční zásady. Autor se u obou typů řízení věnuje základním zásadám, na kterých jsou postaveny, a dále vymezuje jejich průběh. Ve třetí kapitole se autor zabývá obecným výkladem o dispoziční zásadě. V této kapitole se autor věnuje také ostatním vybraným zásadám civilního procesu a jejich vztahu k dispoziční zásadě. V další kapitole se autor zabývá aplikací dispoziční zásady ve sporném řízení. Autor kapitolu dělí na část pojednávající o dispozičních...
|
|
|
Účastníci sporného řízení
Spěváková, Kristýna ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Shrnutí Diplomová práce se zabývá právní úpravou účastenství ve sporném řízení. Jeden z definičních prvků civilního procesu představují procesní subjekty, kterými jsou především soud a účastníci řízení. Právní úprava účastenství je proto důležitou součástí občanského práva procesního. Práce mapuje současnou právní úpravu účastenství ve sporném řízení, hodnotí, zda je vyhovující, a navrhuje změny, které by jí prospěly s ohledem na přehlednost, jednoznačnost a naplnění práva na spravedlivý proces. Obsahuje popis a analýzu účinné právní úpravy, rozebírá hlavní problémy, srovnává výklady a názory v odborné literatuře a zabývá se také tím, jak je předmětná právní úprava vykládána soudy. Dílčím cílem práce je také zmapovat, jak se nový kodex občanského práva hmotného promítl do procesní úpravy a vyhodnotit, zda je taková úprava optimální. Práce je rozdělena do osmi kapitol, které se věnují dílčím tématům. První kapitola pojednává o obecných otázkách účastenství ve sporném řízení včetně věcné a procesní legitimace a zásady rovnosti. Druhá kapitola se zabývá předpoklady účastenství, tedy rozebírá způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost a věnuje se problematice nezbytného zastoupení účastníků. Třetí kapitola uvádí hlavní procesní práva a povinnosti účastníků. Obsahem čtvrté kapitoly společenství...
|
|
|
Druhy civilního procesu
Beroušková, Monika ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Diplomová práce má za cíl seznámit čtenáře s jednotlivými druhy civilního procesu. Civilní proces je spolu s trestním, správním a ústavním řízením jedním ze čtyř druhů soudnictví. Jedná se navenek o jednotné řízení, které je však vnitřně diferencované. Tato diferenciace je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy k původní funkci civilního procesu přistupují funkce další. Civilní proces neslouží pouze k poskytnutí ochrany již porušených práv. Další funkce spočívá v ochraně práv před jejich ohrožením. V neposlední řadě plní funkci vykonávací a zajišťovací. Účelem je poskytnout ucelený přehled o jednotlivých druzích civilního procesu, jejich charakteristice, společných rysech a odlišnostech. Náplní diplomové práce jsou jednotlivé druhy civilního procesu a je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se věnuje civilnímu procesu v obecné rovině a jeho vývoji. Druhá kapitola tvoří hlavní část diplomové práce a věnuje se postupně charakteristice jednotlivých druhů civilního procesu. Nejdříve je popsáno nalézací řízení, které se dále dělí na řízení sporné a nesporné. Účelem nalézacího řízení je ochrana porušovaných či ohrožených práv nebo úprava vztahů účastníků řízení do budoucna. Následuje popis řízení vykonávacího, jehož předmětem je vynucení plnění, které nebylo povinným splněno dobrovolně. Dále je věnována...
|
|
|
Dispoziční zásada ve sporném a nesporném řízení
Mika, Karel ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Cílem diplomové práce je podat výklad o dispoziční zásadě v nalézacím soudním řízení. Dispoziční zásada je jednou z hlavních zásad českého civilního procesu, která je vlastní především nalézacímu řízení spornému. Ač není v právním řádu výslovně zmíněna, projevuje se v jednotlivých právních institutech. Dispoziční zásada umožňuje účastníkům řízení prostřednictvím dispozičních procesních úkonů disponovat tímto řízením a jeho předmětem. Mezi dispoziční úkony, jimiž účastníci disponují řízením, patří žaloba, zpětvzetí žaloby, návrh na přerušení řízení a návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Dispozičními úkony, prostřednictvím nichž účastníci disponují předmětem řízení, jsou změna žaloby, vzájemná žaloba, uzavření smíru a uznání nároku. Každý ze zmíněných dispozičních úkonů je v práci popsán v rámci příslušné podkapitoly, přičemž největší rozsah je věnován žalobě, tedy dispozičnímu úkonu žalobce, jímž se soudní řízení zahajuje. Je také zdůrazněn význam žaloby jakožto prostředku naplnění práva na spravedlivý proces. Velký význam je v práci věnován judikatuře, protože bez znalosti rozhodovací praxe soudů by nebylo možné udělat si komplexní představu o tom, jak se dispoziční zásada v nalézacím řízení projevuje. Je taká nastíněn rozdíl mezi oběma typy nalézacího řízení, sporným a nesporným a je vysvětleno, že...
|
host ::
RSS.