|
|
Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Tůma, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením obsahu lithia v minerálních vodách Vincentka a Bílinská kyselka kapilární elektroforézou s bezkontaktní vodivostní detekcí. Laboratorně sestrojená aparatura pro provádění separací v krátkých kapilárách byla nejprve testována modelovým roztokem běžných anorganických kationtů a následně použita pro analýzu vzorků minerálních vod. Obsah lithia byl stanoven na základě metody standardního přídavku. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými atomovou absorpční a atomovou emisní spektroskopií, kde byl obsah lithia stanoven metodou standardního přídavku a také metodou kalibračního grafu. Experimentálně získané výsledky byly v dobré shodě s obsahy lithia deklarovanými na etiketách minerálních vod. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, bezkontaktní vodivostní detekce, minerální vody, lithium, atomová absorpční spektroskopie, atomová emisní spektroskopie
|
|
|
Elektroforetické stanovení sacharidů v nektaru z květů
Hurychová, Nikola ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a základní validací metody stanovení obsahu sacharózy, glukózy a fruktózy v nektaru z květů. Využívá metodu kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí. V teoretické části jsou obecně popsány funkce sacharidů v nektaru, princip kapilární elektroforézy a bezkontaktní vodivostní detekce. Je zde i stručný přehled konkrétních aplikací při stanovování sacharidů. Při experimentální části bylo nejprve otestováno dávkování na dlouhém a na krátkém konci kapiláry. Při dalších experimentech byl optimalizován základní elektrolyt, kde byly vyzkoušeny koncentrace NaOH 10 až 50 mmol l-1 . Optimální podmínky pro experimenty bylo dávkování na kratším konci kapiláry, 40mmol l-1 NaOH jako základní elektrolyt a separační napětí 15 kV. Poté byla ověřena opakovatelnost, mez detekce a stanovitelnosti a také výtěžnost metody s reálným vzorkem nektaru. Jako vnitřní standard byla použita laktóza o koncentraci 0,2 mg ml-1 . Relativní směrodatná odchylka stanovení byla pod 2 %. Hodnoty meze detekce byly pod 0,003 mg ml-1 a hodnoty stanovitelnosti byly pod 0,009 mg ml-1 . Výtěžnost metody byla 97-105 %. Dále byla proměřena kalibrace, ze které byl stanoven obsah jednotlivých sacharidů ve vzorku. Původní vzorek obsahoval 1,204 ± 0,011 mg (n = 3, 0,1 %) sacharózy, 0,341 ± 0,009 mg (n =...
|
|
|
Změny základního elektrolytu způsobené elektrolýzou při průběhu kapilární zónové elektroforézy
Novotný, Tomáš ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Křížek, Tomáš (oponent)
3 Abstrakt Elektrodové reakce jsou nevyhnutelným vedlejším jevem standardní separace kapilární zónovou elektroforézou. Elektrolytické produkty vznikající následkem elektrolýzy vody, ke které dochází ve většině využívaných konfigurací, mohou způsobit postupné změny základního elektrolytu nacházejícího se v zásobních vialkách a uvnitř křemenné separační kapiláry. Degradací základního elektrolytu dochází ke snížení přesnosti a reprodukovatelnosti experimentů provedených kapilární zónovou elektroforézou. Změny ve složení základního elektrolytu jsou významně ovlivněny samotným složením výchozího pufru, kdy různé elektrolyty mají různou tendenci se s časem degradovat. Správný výběr složení a správná manipulace se základním elektrolytem v elektrodových vialkách může vést k vyšší přesnosti a reprodukovatelnosti provedených experimentů. Klíčová slova: Kapilární zónová elektroforéza, elektrolýza, základní elektrolyt, bezkontaktní vodivostní detekce
|
|
| |
|
|
Stanovení enzymové aktivity cellobiasy pomocí kapilární elektroforézy
Velvarská, Romana ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací podmínek kapilární elektroforézy při separaci nezreagovaného substrátu a produktů (cellobiosa, glukosa), které vznikají při enzymovém štěpení cellotriosy enzymem cellobiasou. Jako optimální separační elektrolyt se ukázal roztok obsahující 30 mmol·dm-3 hydroxid sodný s přídavkem 1,0 mmol·dm-3 fosforečnanu sodného a 1,0 mmol·dm-3 hydrogenfosforečnanu sodného (pH = 12,38). S tímto separačním elektrolytem byly změřeny kalibrační závislosti, opakovatelnosti měření, zjištěny meze detekce a stanovitelnosti. Relativní směrodatné odchylky ploch píků se pohybovaly do 6,1 % a u migračních časů nepřesáhly hodnotu 0,2 %. Meze detekce byly stanoveny v rozmezí 0,020 - 0,026 mmol·dm-3 a meze stanovitelnosti od 0,066 mmol·dm-3 do 0,085 mmol·dm-3 . Následně byla sledována enzymová reakce v offline provedení. Dále bylo offline provedení automatizováno, kdy se relativní směrodatné odchylky ploch cellodextrinů po 30 minutách hydrolýzy pohybovaly do 13,0 % pro cellotriosu a glukosu, a do 3,0 % pro cellobiosu. Automatizovaná metoda je tedy vhodná pro semi-kvantitativní a srovnávací měření. Poslední částí experimentu byla snaha uskutečnit enzymové štěpení v online uspořádání, které bylo přes vyzkoušení všech možných variant mísení neúspěšné a nemohlo být použito k provedení...
|
|
|
Srovnání citlivosti bezkontaktní vodivostní detekce a přímé UV detekce při elektroforetickém stanovení N-acetylaminosacharidů
Malý, Michal ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem a optimalizací metody separace N-acetylglukosaminu a jeho dimeru a tri- meru kapilární zónovou elektroforézou s využitím bezkontaktní vodivostní detekce. Bylo zjištěno, že sepa- race a detekce těchto látek je možná, pokud je jako pracovní elektrolyt použit hydroxid sodný, použití jiných elektrolytů jako hydrogenfosforečnanu sodného mělo za následek nepřijatelně vysoký šum základní linie. Optimální podmínky pro provedení separace byly při koncentraci pracovního elektrolytu 40 mmol dm−3 a pracovním napětí 15 kV. Metoda je velmi citlivá na pH pracovního elektrolytu a použitý pracovní elektrolyt způsobuje rychlou degradaci kapiláry. Z těchto důvodů je obtížné spolehlivě provést kalibraci. Vyvinutá metoda byla porovnána s již existující metodou pro separaci těchto analytů využívající UV detekci. Exis- tující metoda má v porovnání s vyvinutou metodou nižší meze detekce a stanovitelnosti a je méně citlivá na pracovní podmínky. Meze detekce a stanovitelnosti vyvinuté metody jsou 34 µmol dm−3 , respektive 104 µmol dm−3 , meze detekce a stanovitelnosti metody využívající UV detekci jsou 7 µmol dm−3 , respek- tive 21 µmol dm−3 . Uvedené meze stanovitelnosti jsou uvedeny pro analyt, pro který byla detekce nejméně citlivá, v obou případech šlo o dimer. Výhodou vyvinuté metody proti...
|
|
|
Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Tůma, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením obsahu lithia v minerálních vodách Vincentka a Bílinská kyselka kapilární elektroforézou s bezkontaktní vodivostní detekcí. Laboratorně sestrojená aparatura pro provádění separací v krátkých kapilárách byla nejprve testována modelovým roztokem běžných anorganických kationtů a následně použita pro analýzu vzorků minerálních vod. Obsah lithia byl stanoven na základě metody standardního přídavku. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými atomovou absorpční a atomovou emisní spektroskopií, kde byl obsah lithia stanoven metodou standardního přídavku a také metodou kalibračního grafu. Experimentálně získané výsledky byly v dobré shodě s obsahy lithia deklarovanými na etiketách minerálních vod. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, bezkontaktní vodivostní detekce, minerální vody, lithium, atomová absorpční spektroskopie, atomová emisní spektroskopie
|
|
|
Velmi rychlá elektroforetická stanovení klinicky významných látek v tělních tekutinách.
Málková, Klára ; Kvasnicová, Vladimíra (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
Pro přímé stanovení polyalkoholů glycerolu a mannitolu v biologických a farmakologických vzorcích byla vyvinuta metoda kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí. V optimalizovaném základním elektrolytu o složení 60 mM H3BO3 + 30 mM LiOH (pH 9,1) dochází k úplnému oddělení glycerolu i mannitolu od zóny elektroneutrálních látek v krátkém čase (3,0 min. pro glycerol a 3,9 min. pro mannitol). Limit detekce stanovení je 0,5 µmol.l-1 pro glycerol a 0,3 µmol.l-1 pro mannitol. Opakovatelnost stanovení je 0,5 % pro migrační čas a 3,2 % pro plochu píku. Tato metoda byla použita pro monitorování koncentrace volného glycerolu v mikrodialyzátu tukové tkáně. Fyziologická studie prokázala, že lipolýzu lze během sportovního výkonu stimulovat lokální aplikací adrenalinu. Vypracovaná metoda byla dále aplikována pro stanovení mannitolu ve farmakologickém preparátu.
|
host ::
RSS.