|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Estetické a emoční hodnocení motýlů (Lepidoptera) a jeho důsledky
Končická, Anna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Zvířata hrají v lidských společnostech významnou roli. Jakožto významné psychologické stimuly vzbuzují nejen pozitivní, ale také negativní emoce. To, jak zvířata esteticky působí na lidi, má pak přímý vliv na jejich ochranu. Tato diplomové práce se zabývá estetickým a emočním hodnocením motýlů pomocí metody řazení vizuálních stimulů a hodnocením na bodové škále. Cílem této práce je jednak porovnání jednotlivých metod testování hodnocení krásy u motýlů (Lepidoptera), ale také analýza vlivu pozice motýlů na předkládaných stimulech na výsledné hodnocení krásy. Dále se tato diplomová práce zaměřuje na negativní emoce (odpor) vzbuzované motýli. V neposlední řadě analyzuje vliv morfologických a barevných charakteristik motýlů na hodnocení krásy a také vlastností a postojů respondentů, které mohou hodnocení ovlivňovat. Bylo zjištěno, že všechny zkoumané metody testování lze použít k hodnocení krásy motýlů a že přináší podobné výsledky. Dále bylo zjištěno, že pozice křídel motýlů má zejména u některých druhů vliv na jejich hodnocení. Ačkoliv motýli nevzbuzují vysokou míru odporu, noční motýli jsou vnímáni jako více odporní. Z výsledků vyplývá, že respondenti nerozlišují motýli na dvě distinktivní skupiny denních a nočních motýlů, ale že se tyto dvě skupiny navzájem částečně překrývají. Larvální stádia...
|
|
|
Problematická místa ve výuce ochrany přírody
ŘÍHOVÁ, Libuše
Cílem diplomové práce je zmapovat problematická místa ve výuce ochrany přírody na základních školách a vytvořit vhodný výukový materiál, který by pomohl žákům tyto oblasti lépe zvládnout. Součástí výzkumu byla analýza školních vzdělávacích programů a učebnic přírodopisu a zeměpisu pro 2. stupeň základních škol. Do analýzy bylo zapojeno 26 školních vzdělávacích programů a 24 učebnic. Z této analýzy vyplynulo, že výuka ochrany přírody na základních školách je vymezena poměrně neurčitě a stroze a nejčastěji je zaměřena na chráněná území, případně chráněné druhy. Ochraně přírody jako takové jsou v učebnicích většinou věnovány pouze dvě strany. V návaznosti na výzkum Říhové (2019), Vodehnalové (2019), Tvrdé (2016) a analýzy ŠVP a učebnic, bylo vybráno několik témat, respektive problematických míst ve výuce ochrany přírody. Tato místa byla posléze ověřena dotazníkovým šetřením mezi učiteli 2. stupně ZŠ. Dotazníkového šetření, které proběhlo elektronickou formou pomocí aplikace Office Forms v lednu 2022, se účastnilo 41 respondentů napříč všemi kraji ČR. Většina učitelů překvapivě uvedla, že tato témata považují za důležitá a ve výuce se jim věnují, ovšem nejspíš ne v takovém rozsahu v jakém by bylo potřeba. Někteří totiž uvádějí, že by ocenili vyšší časovou dotaci, aby zvládli pokrýt všechny oblasti této problematiky. Nejméně se učitelé ve výuce věnují eutrofizaci. Z výše zmíněných důvodů byl vytvořen vhodný didaktický materiál, který zahrnuje veškerá důležitá témata ve výuce ochrany přírody na ZŠ. Výzkum byl podpořen Grantovou agenturou JU GAJU 042/2022/S.
|
|
|
Hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens ? Skutečnost nebo mýtus?
Krejčová, Nikol ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Kaplan, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hybridizací dvou druhů rodu Pulsatilla, a to P. patens a P. pratensis v České republice. Cílem bylo zhodnotit karyologickou a morfologickou variabilitu zájmových (noto)taxonů. Průtokové cytometrie odhalila 3 skupiny s odlišnou velikostí genomu, odpovídající P. patens, P. × hackelii a P. pratensis. Celková frekvence mezidruhové hybridizace byla nízká (pouze zhruba 3% analyzovaných jedinců). Mezi nejdůležitější druhově-specifické znaky, které umožňují spolehlivou determinaci, patří počet jařem, délka řapíku lístku, počet úkrojků lístku a barva květu. U jedinců křížence P. × hackelii byla pozorována tvorba květů i semen, ale jeho fertilita je výrazně snížena. Mezidruhová hybridizace tak nejspíše nepředstavuje významné riziko pro genofond studovaných druhů.
|
|
|
Metodika péče o druhově bohaté (světlé) lesy
Čížek, Lukáš ; Šebek, Pavel ; Bače, R. ; Beneš, Jiří ; Doležal, J. ; Dvorský, M. ; Miklín, J. ; Svoboda, M.
Metodika popisuje význam světlých lesů pro biodiverzitu, historii a současný stav světlých lesů v České republice a způsoby péče, které lze využít při obnově, udržování a ochraně lesních porostů s otevřenou strukturou. Metodika slouží jako obecné vodítko pro subjekty hospodařící na lokalitách s výskytem světlých lesů nebo s výskytem druhů na světlé lesy vázaných.
|
|
|
Hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens ? Skutečnost nebo mýtus?
Krejčová, Nikol ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Kaplan, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hybridizací dvou druhů rodu Pulsatilla, a to P. patens a P. pratensis v České republice. Cílem bylo zhodnotit karyologickou a morfologickou variabilitu zájmových (noto)taxonů. Průtokové cytometrie odhalila 3 skupiny s odlišnou velikostí genomu, odpovídající P. patens, P. × hackelii a P. pratensis. Celková frekvence mezidruhové hybridizace byla nízká (pouze zhruba 3% analyzovaných jedinců). Mezi nejdůležitější druhově-specifické znaky, které umožňují spolehlivou determinaci, patří počet jařem, délka řapíku lístku, počet úkrojků lístku a barva květu. U jedinců křížence P. × hackelii byla pozorována tvorba květů i semen, ale jeho fertilita je výrazně snížena. Mezidruhová hybridizace tak nejspíše nepředstavuje významné riziko pro genofond studovaných druhů.
|
|
|
Atraktivita vzhledu jednotlivých druhů primátů a její důsledky
Zelenková, Michaela ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vzhled je nejdůležitější prezentací každého jedince. Ačkoliv již po staletí lidstvo láká představa rozluštění kódu pro krásu, charakterizovat ho je velmi obtížné. Spousta prací se zabývá vzhledem a návazně také vzhledovými preferencemi. Je jisté, že krása není definovatelná jen jedním faktorem, ale že do hry o vytvoření atraktivního jedince vstupuje více faktorů působících současně. Dnes je již obecně přijímán fakt, že atraktivní je na obličejových i jiných partií těla především symetrie. Dále je podstatná průměrnost a také dětské výrazné rysy reprezentující tzv. dětské schéma. Stejná preferenční pravidla je možné použít i na posuzování atraktivity jiných druhů než člověka. Primáty obecně hodnotíme ve stupni atraktivity podle stejných vzorců, jako se rozhodujeme o kráse druhého člověka. Líbivé jsou obličeje primátů podobné člověku a obličeje, které jsou kulatého tvaru a dominují jim velké okrouhlé oči vytvářející infantilní dojem. V preferencích k jednotlivým druhům přispívá naše schopnost odlišit obličeje primátů člověku vzhledově blízkých od primátů člověku se nepodobajících. Jsme také schopni určit reálnou velikost primáta na základě jeho obličejových rysů. Obličeje v zásadě rozlišujeme na dvě skupiny: líbivé, přátelské s dětskými rysy a na hrubé, agresivní a nebezpečné.
|
|
|
Homogenizace ptačích společenstev
Krsová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Biotická homogenizace je proces, který invazí a extinkcí zvyšuje taxonomickou, genetickou a funkční podobnosti ekologických společenstev a je spojován se ztrátou globální biodiverzity. Nejvýraznějšími projevy v případě homogenizace ptačích společenstev jsou ztráta původních druhů a jejich nahrazení druhy nepůvodními a rozšíření generalistů na úkor původních a specializovanějších druhů. Výsledkem je tedy často zvýšení místní nebo α-diverzity na úkor snížení β-diverzity nebo zvýšení podobosti společenstev. Za hlavní příčiny těchto projevů lze označit introdukci nepůvodních druhů, urbanizaci, fragmentaci a disturbanci krajiny. Ochrana přírody by se tedy měla zaměřit na uchovávání unikátních biotopů, které hostí specializované druhy s úzkou ekologickou nikou. Další výzkum v této oblasti by měl poskytnout lepší základy pro tvorbu modelů pro předvídání změn ve společenstvech.
|
|
|
Protiprašná opatření a jejich vliv na biodiverzitu složišť popílku
ČERNÁ, Ilona
Práce se zabývá zhodnocením různých protiprašných opatření prováděných na složištích popílku na bezobratlé, kteří tato složiště osidlují. K zabránění prašnosti popílku bývají složiště překryta vrstvou navážky. Práce srovnává množství a abundance druhů uvedených v Červeném seznamu ohrožených druhů a druhů specializovaných na písčité biotopy na plochách popílku, popílku částečně překrytého navážkou, a popílku překrytého navážkou úplně. Z výsledků vyplývá, že pro skupiny, pro které složiště významná, je důležité zachování alespoň malých plošek nepřekrytého popílku.
|
host ::
RSS.