|
|
Vnímání autority trenérů basketbalu z pohledu jejich svěřenců
Srníková, Kateřina ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním autority trenérů basketbalu z pohledu jejich svěřenců. Data byla získávána od hráček/hráčů basketbalu ve věku 14-19 let pomocí kvantitativní metody, prostřednictvím online dotazníku. Sesbíraná data byla zpracovávána pomocí programu Microsoft Excel a SPSS. Hlavním cílem práce je zjistit, jak svěřenci vnímají autoritu svých trenérů basketbalu. V práci jsou identifikovány různé formy autority vyskytující se u trenérů a následně určeno, která z nich převládá. Na základě získaných informací je zjišťováno, jak se vnímání autority trenéra liší v závislosti na osobnostních charakteristikách svěřence, jimiž jsou věk, pohlaví a vzdělání. Práce zkoumá také způsob jednání trenéra před svěřenci a to, jak celý tým vede. V práci je také popsáno, jaký je vliv rodičů svěřenců na vnímání autority. Práce je rozdělena na šest částí, první je část teoretická, ve které najdeme definice a teoretické ukotvení všech pojmů, jež jsou v práci zmiňovány. Další části se zabývají metodami práce. Následuje empirická, část, která se zabývá samotným procesem výzkumu, následnou analýzou výsledků, jejich interpretací a zhodnocením. V poslední části práce, tedy v závěru, jsou shrnuty veškerá zjištění a výstupy práce. K hlavním závěrům výzkumného šetření patří zjištění, že u trenérů převládá autorita...
|
|
|
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
|
|
|
Nová média a společnost
Fedorová, Markéta ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Říhová, Zora (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem nových médií a jejich vlivu na společnost. Práce se věnuje především jejich vlivu na chování lidí a na znalosti. První část práce (Kapitoly Úvod a Teoretické základy) uvádí do problematiky a rozpracovávají teoretický rámec médií, komunikace, znalostí a některých vybraných důsledků informatizace. Třetí kapitola (Vývoj médií) se pokouší zmapovat vývoj médií od vzniku řeči až po současná elektronická média s přihlédnutím k limitům jejich konzumentů, společnosti i médií samotných. Čtvrtá kapitola (Vliv nových médií na znalosti a chování) se zabývá vybranými aktuálními tématy vlivu médií na společnost ze dvou perspektiv. První z nich přináší pohled na vztah nových médií a znalostí. Poukazuje na záplavu informacemi na úkor jejich kvality a na trend zrychlování přístupu k informacím a prací s nimi. Kapitola dále na konkrétních příkladech dokazuje, jak se informace mohou stát efektivním nástrojem manipulace pro mocenské, politické a ekonomické zájmy. Rovněž naznačuje rizika chybného rozhodování lidí v důsledku dezinformací. Druhý pohled nastiňuje proměny chování lidí v kyberprostoru; naznačuje, jaké jsou projevy splývání jevištního a zákulisního chování. Pátá kapitola (Empirický výzkum) na základě předchozího textu práce formuluje hypotézy o vlivu nových médií na znalosti a chování lidí a v rámci výzkumu usiluje o ověření jejich platnosti. Šestá kapitola (Jak využívat nová média) navrhuje cestu řešení, kterou by se měla společnost vydat za předpokladu, že cílem bude výchova jedince, který v informační a mediální společnosti obstojí. Poslední kapitola (Závěr) shrnuje základní myšlenky a snaží se nabídnout možná řešení a nastínit vývoj, kterým by se měla společnost ve vztahu k novým médiím ubírat.
|
host ::
RSS.