|
|
Potřeba intimity pacientů mužů 65+
BAMBÁSKOVÁ, Diana
Tato práce se zaměřuje na problematiku intimity pacientů nad 65 let v nemocničním prostředí. Cílem bylo zkoumat specifika potřeb intimity, vnímání dodržování intimity a přístup zdravotnického personálu k těmto potřebám. Teoretická část se věnovala definicím a vymezení základních pojmů, jako jsou potřeba, intimita, důstojnost člověka, etika, povinná mlčenlivost a práva pacientů. Empirická část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumu, který zahrnoval rozhovory s pacienty nad 65 let a zdravotnickým personálem. Výsledky potvrdily, že muži této věkové kategorie projevují vysokou citlivost k udržení svého soukromí a důstojnosti během hospitalizace. Zároveň vykázali ochotu komunikovat se zdravotnickým personálem ohledně svých potřeb intimity. Ukázalo se, že individuální potřeby intimity jsou velmi variabilní a závisí na osobních preferencích, zdravotním stavu a životním stylu pacientů. Závěry práce podtrhují význam poskytování individualizované péče respektující tyto rozdíly a zdůrazňují potřebu dalšího zkoumání této problematiky.
|
|
| |
|
|
Možnosti multidisciplinární spolupráce v oblasti řešení problémů poruch příjmu potravy u dětí
Bodečková, Denisa ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Čajko Eibicht, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy u dětí. Přináší jedinečnou zkušenost formálních a neformálních pečujících o děti, které mají problémy s jídlem. Cílem diplomové práce je popsat stávající péči o děti s poruchou příjmu potravy a identifikovat možnosti multidisciplinární spolupráce v prostředí sociálních služeb a zdravotnictví. Dílčím cílem práce je popsat a komparovat poruchu příjmu potravy v českém a americkém prostředí, identifikovat úlohy jednotlivých profesí a dalších aktérů v řešení tohoto problému a v neposlední řadě identifikovat potřeby na základě zkušeností konkrétních osob. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část práce vymezuje s odvoláním na Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů pojem dětská porucha příjmu potravy a související terminologii. Dále se zaměřuje na možné příčiny vzniku a prevalenci poruchy v populaci a její socioekonomické dopady. Představena je také úloha odborníků z oblasti zdravotnictví a sociální práce. Pozornost je věnována metodám a možnostem podpory dítěte a rodiny a dostupnosti péče v ČR i zahraničí. V praktické části jsou prezentovány zkušenosti a potřeby formálních a neformálních pečujících o děti s poruchou příjmu potravy v ČR. Ze zkušeností...
|
|
|
Jedinec s Treacher Collins syndromem v kontextu koordinované péče a kvality života; případová studie
KOUBOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou Treacher Collins syndromu. Jedná se o vzácné genetické onemocnění, které se výrazně projevuje deformací v obličeji. Právě kvůli jinému vzhledu a neznalosti syndromu širokou veřejností bývá obtížné začlenění jedinců do společnosti. Tyto faktory brání psychické pohodě jak jedince, tak jeho rodiny. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je na základě relevantních zdrojů zpracováno téma tohoto syndromu tak, aby se čtenář mohl v této problematice orientovat. Zabývá se definicí Treacher Collins syndromu, jeho historií, popisem příznaků i příčin jeho vzniku. Kromě toho zmiňuje metody prenatální diagnostiky a vývoj takového jedince. V další části se zaměřuje na komplexní péči o jedince. Zahrnuje tedy jak speciálně pedagogickou a zdravotní péči, tak i péči sociální. Zabývá se především vzděláváním jedinců, operativními zákroky, kompenzačními pomůckami a začleněním jedince s Treacher Collins syndromem do společnosti. Výzkumnou část tvoří případová studie konkrétního jedince s Treacher Collins syndromem a jeho rodiny. Cílem této části bylo získat a zpracovat informace týkající se zdravotního stavu, osobní a rodinné anamnézy, dostupné lékařské péče, vzdělávání, zájmů a kvality života jedince i jeho rodiny. K získání dat byl využit hloubkový rozhovor a analýza jednotlivých dokumentů. Výzkum přinesl řadu zajímavých skutečností. Vyplynulo z něj, že kvalita života jedince je ovlivněna úrovní rodičovských kompetencí, kvalitou péče zdravotnických odborníků a funkčností začlenění do vzdělávacího systému.
|
|
|
Komprehenzivní péče v českém a britském zdravotním systému
SÝKOROVÁ, Michaela
Téma předkládané bakalářské práce je Komprehenzivní péče ve českém a britském zdravotním systému. Je sondou do sociální politiky České republiky a Velké Británie, do dvou historicky i kulturně odlišných zemí. Cílem bylo zmapování a objasnění základních pojmů, principů, možností řešení a překážek komprehenzivní péče. Tato oblast sociální politiky se úzce dotýká každého z nás, a proto jde právem o velmi diskutované téma. Také z tohoto důvodu je důležité znát základní fakta, kdy srovnání s jinými zeměmi nám může pomoci mimo jiné při utváření vlastí strategie. Teoretická část se dotýká historického vývoje sociální politiky obou zemí, jejím významem, organizací, jejími determinantami a modely (zejména v oblastmi zdravotní a sociální). Dotýká se také současné situace oblasti rehabilitace (základní pojmy, transformace významu, zákonné ukotvení, změnou paradigmatu) z pohledu České republiky a Velké Británie. Pro naplnění cílů práce jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Po analýze jednoho případu, konkrétně pacientky po cévní mozkové příhodě, jsem vytvořila několik okruhů otázek. Tyto okruhy se týkaly následné zdravotně sociální péče, které by v dané situaci mohly zkvalitnit, zjednodušit či zlepšit změněnou situaci dané pacientky. Mými informanty byli zdravotničtí a sociální pracovníci z České republiky a Velké Británie. Získala jsem je metodou záměrného výběru. Metodou získání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výsledky pozorování byly rozděleny do šesti částí charakterizujících nejen celkový pohled zdravotníků a sociálních pracovníků na koordinaci péče, ale také na jednotnost informací a možné překážky. Výsledky jsou vzájemně porovnávány mezi oběma zeměmi. Toto srovnání umožňuje posoudit přednosti a nedostatky komprehenzivní péče v daných zemích. Nejznatelnější rozdíl je patrný v koordinaci zdravotně sociální péče, podle výsledků lze říci, že v České republice nefunguje, Velká Británie tento institut zcela běžně využívá. V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem jako podklad pro rozhodování manažerů ve zdravotně sociální oblasti.
|
|
|
Komplexní péče o seniory v nemocničním zařízení
HRÁDKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou Komplexní péče o seniory v nemocničním zařízení. Koncepce bakalářské práce je teoreticko-empirická. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku stáří a změn, které ho provází, pojetí komplexní péče, pracovníky, kteří se podílejí na komplexní péči a komplexní péči při příjmu a hospitalizaci. Nadále je orientována na zvláštnosti komunikace se seniory, úlohu sestry v uspokojování potřeb seniorů, rodinu jako součást péče o seniory a zdravotní péči o seniory v nemocničním zařízení. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření, které bylo provedeno pomocí kvalitativního přístupu, metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a seniory na oddělení následné péče. Získané informace byly zaznamenány písemným zápisem a následně přepsány a uspořádány metodou tužka-papír do kategorizačních skupin. Ve spojitosti s výzkumným šetřením byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak sestry pojímají komplexní péči o seniory. Druhým cílem jsme chtěli zjistit, jak sestry naplňují komplexní péči o seniory. Třetím cílem bylo zjistit, jaké aspekty péče poskytované sestrami senioři postrádají. K těmto cílům bylo stanoveno šest výzkumných otázek, na které bylo během výzkumného šetření odpovězeno. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry prokázaly srozumitelnost a znalost pojmu komplexní péče a multidisciplinární tým. Komplexní péči sestry realizují již při příjmu- seznámením pacienta s oddělením s ohledem na jeho zdravotní stav. Nadále odebírají ošetřovatelskou anamnézu a vyhodnocují zdravotní stav pomocí hodnotících nástrojů, které v průběhu hospitalizace aktualizují a nadále vyhodnocují. Bylo zjištěno, že sestry kladou důraz na zjišťování a zajišťování biologických, psychických a sociálních potřeb. Jaké aspekty komplexní péče o seniory jsou sestrami opomíjeny, vyplynulo z rozhovorů sester a seniorů. Sestry nedostatečně naplňují potřebu autonomie a u sociálních potřeb by bylo vhodné, kdyby si sestry vytyčily více času na komunikaci s pacienty. Z výzkumného šetření nadále vyplynulo, že spirituální potřeby nejsou uspokojovány. Odpovědi seniorů se lišily od odpovědí sester a z výsledků je zřejmé, že sestry tyto potřeby nenaplňují. Jaké aspekty při poskytování péče senioři postrádají, uvedli, že jsou na oddělení spokojení. S výsledky sester se ovšem shodli, že by uvítali větší důraz na dodržování soukromí a doplnili by vybavení pokojů. Stejně tak se společně doplnili v nedostatku personálu.
|
|
| |
|
|
Zavedení terénní hospicové péče
PFLEGROVÁ, Petra
Práce se zabývá myšlenkou umírání nemocných v terminálním stádiu v domácím prostředí. V teoretické části jsou popisovány pojmy související s umíráním a s péčí o umírající, stejně jako možné riziko marginalizace, které je s umíráním spojené. Dále se zmiňuji o paliativní péči ve formě mobilního hospice, jehož nedílnou součástí je multidisciplinární tým, který by se měl snažit v co největší míře marginalizaci předcházet. Uvádím zde také problematiku eutanázie v kontrastu s využitím paliativní péče. Poslední téma v teoretické části se zabývá tematikou hospice, historií a součastným stavem terénní hospicové péče. V praktické části se pomocí výzkumu snažím zjistit, zda a jakým způsobem mobilní hospice chtějí předcházet marginalizaci. Dalším cílem výzkumu bylo zmapovat motivy, na základě kterých pracovníci v hospici péči poskytují, zjistit cíle poskytované péče a problémy cílům bránící.
|
host ::
RSS.