|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Veselý, Josef ; Wahla, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Problematika městského domu vznikajícího v blízkosti historického centra je převážně determinována kontextem, souvislostmi. (Městský) dům není možné navrhovat bez vztahu k okolním materiálovým, tvarovým, urbanistickým, typologickým souvislostem. Kontext se proto může zdát být něčím problematickým, avšak správné pochopení kontextu a vyložení důsledků vede jedině ke správnému cíli. Dům by měl mít všechny tyto souvislosti zakódovány ve své podstatě.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Grísová, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt se snaží parterem jasně definovat uliční i nábřežní frontu. Parter vytváří jasnou hranici a svou výškou i umístěním komerce snaží udržet městský ráz. Hmota určení k bydlení naopak ustupuje k severní hraně pozemku a uvolňuje místo pro výhodněji orientovanou terasu. Terasa je umístěna v 2.np a je orientována k řece, městu a slunci. Vytváří tak vhodný poloprivátní prostor pro odpočinek i setkávání rezidentů. Nároží je akcentováno hmotou odlišných tvarů i materiálu.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Komunitní bydlení. Případová studie komunitního projektu Bydlinská zahrádka
Hlávka, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociologickými pohledy na sdílené bydlení nebo cohousing a je založena na případové studii projektu v Těšíkovské bydlišti. Práce navazuje na sociologické studie komunity, které omezují vliv komunit, a sousedské vztahy na formování společného bydlení. Práce také popisuje různé modely společného života a poskytuje konkrétní příklady cohousingových projektů v různých evropských zemích. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na samotný projekt Bydlinská zahrádka, kde pro kvalitativní studium komunity využívá techniky polostrukturovaných rozhovorů, vyprávění a pozorování. Na základě údajů získaných v tomto výzkumu tato práce kritizuje Tönniesovy koncepty Gemeinshaft a Gesselschaft a dále uvádí principy sdíleného života v naší zemi ve srovnání s moderními evropskými trendy. Práce tak přináší jedinečný pohled na fenomén cohousingu v českém kontextu a přispívá k diskusi o tom, proč tento způsob života nachází v České republice tak malou odezvu.
|
|
|
Komunitní bydlení. Případová studie komunitního projektu Bydlinská zahrádka
Hlávka, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociologickými pohledy na sdílené bydlení nebo cohousing a je založena na případové studii projektu v Těšíkovské bydlišti. Práce navazuje na sociologické studie komunity, které omezují vliv komunit, a sousedské vztahy na formování společného bydlení. Práce také popisuje různé modely společného života a poskytuje konkrétní příklady cohousingových projektů v různých evropských zemích. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na samotný projekt Bydlinská zahrádka, kde pro kvalitativní studium komunity využívá techniky polostrukturovaných rozhovorů, vyprávění a pozorování. Na základě údajů získaných v tomto výzkumu tato práce kritizuje Tönniesovy koncepty Gemeinshaft a Gesselschaft a dále uvádí principy sdíleného života v naší zemi ve srovnání s moderními evropskými trendy. Práce tak přináší jedinečný pohled na fenomén cohousingu v českém kontextu a přispívá k diskusi o tom, proč tento způsob života nachází v České republice tak malou odezvu.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Veselý, Josef ; Wahla, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Problematika městského domu vznikajícího v blízkosti historického centra je převážně determinována kontextem, souvislostmi. (Městský) dům není možné navrhovat bez vztahu k okolním materiálovým, tvarovým, urbanistickým, typologickým souvislostem. Kontext se proto může zdát být něčím problematickým, avšak správné pochopení kontextu a vyložení důsledků vede jedině ke správnému cíli. Dům by měl mít všechny tyto souvislosti zakódovány ve své podstatě.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Grísová, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt se snaží parterem jasně definovat uliční i nábřežní frontu. Parter vytváří jasnou hranici a svou výškou i umístěním komerce snaží udržet městský ráz. Hmota určení k bydlení naopak ustupuje k severní hraně pozemku a uvolňuje místo pro výhodněji orientovanou terasu. Terasa je umístěna v 2.np a je orientována k řece, městu a slunci. Vytváří tak vhodný poloprivátní prostor pro odpočinek i setkávání rezidentů. Nároží je akcentováno hmotou odlišných tvarů i materiálu.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
host ::
RSS.