|
|
Efektivita soudní ochrany a opravná řízení v civilním procesu
Weiserová, Michaela ; Hálková, Alena (oponent) ; Musilová, Helena (vedoucí práce)
Předmětem teoretické části bakalářské práce je problematika opravného řízení v civilním procesu. Praktickou část práce zaměřuji na analýzu efektivity soudní ochrany v České republice. Pozornost je věnována především odhalení zásadních mezer a důvodů možných průtahů v řízení, jejichž výsledným produktem je snížení efektivity celého soudního řízení. Hlavním nástrojem analýzy bude samotná konfrontace praxe s vytyčenými cíli.
|
|
|
Hromadné žaloby
Stiborová, Kateřina ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Střeleček, Tomáš (oponent)
Hromadné žaloby Abstrakt Diplomová práce se zabývá úpravou hromadného řízení na území České republiky, kdy se nejdříve zaměřuje na současné podoby hromadného řízení a následně přechází k návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním. Cílem práce je přispět do odborné debaty o utvářející se podobě hromadného řízení převážně praktickým náhledem na nastavení konkrétních parametrů zákona, poukázat na některé nedostatky současného návrhu zákona a nabídnout vlastní řešení. Z metodologického hlediska byly při tvorbě užity zejména analytický, normativní, komparativní a syntetický přístup. V úvodu práce se však projevuje i přístup deskriptivní. Analýza byla užita především při zkoumání současného návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním a polské právní úpravy. Normativní přístup se nejvíce projevuje v kritickém komentáři k současnému návrhu. Komparativní zkoumání práce nabízí při porovnání navrhované české a současné polské právní úpravy. Syntézou zaznamenaných poznatků je pak nejvíce ovlivněna část věnující se úvahám o budoucí vhodné podobě hromadných žalob. Z obsahového hlediska práce nejprve nabízí teoretický exkurz, v němž se vypořádává s terminologií a obecnými otázkami hromadného řízení. Následně přechází ke zkoumání současných nástrojů, v nichž lze spatřovat prvky kolektivního řízení. Těžiště...
|
|
|
Využití umělé inteligence v civilním procesu
Hart, Vojtěch Lev ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Využití umělé inteligence v civilním procesu Abstrakt: Předmětem této práce je umělá inteligence a civilní proces. Cílem této práce je analyzovat možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví se zaměřením na rozhodovací činnost soudce. První část této práce se věnuje vymezení umělé inteligence a jejímu právnímu pojetí z mezinárodního, evropského a českého pohledu. Dále pak analyzuje zejména základní možné formy účasti umělé inteligence na civilním procesu. Druhá část této práce se zaměřuje na komplexní analýzu etických a právních výzev spojených s využitím umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví. V tomto ohledu je nejprve zkoumáno 5 základních etických principů vytyčených Evropskou komisí pro efektivitu justice. Důraz je přitom kladen zejména na problematiku netransparentnosti umělé inteligence ve smyslu problematiky černé skříňky a předpojatosti dat. Analýzou je pak zkoumán dopad těchto prvků na jednotlivé garance práva na spravedlivý proces. Blíže je rozebírán dopad na nestrannost a nezávislost soudců, princip rovnosti a kontradiktornosti, jakožto i právo na odůvodněné rozhodnutí, právo na projednání věci v přiměřené lhůtě či princip právní jistoty. Konečně pak jsou zkoumány jednotlivé možnosti využití umělé inteligence v civilním procesu a soudnictví, výsadní postavení zde...
|
|
|
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě
Vaculínová, Julie ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě Abstrakt Cílem této diplomové práce je deskripce a následná komparace civilního dovolání v české a německé právní úpravě, a to zejména v souvislosti s připravovanou rekodifikací civilního procesu v Česku. Dovolání je opravný prostředek, jehož cílem je přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolacím soudem po právní stránce. Funkcí dovolání je sjednocování judikatury a zajištění individuální spravedlnosti v konkrétních případech. V Česku je dovolání koncipováno jako mimořádný opravný prostředek, zatímco v Německu je dovolání zakotveno jako řádný opravný prostředek. Od tohoto rozdílu se odvíjí většina stavebních prvků dovolání. Práce je rozdělena do úvodu, sedmi kapitol a závěru včetně autorčiných návrhů de lege ferenda. Jednotlivé kapitoly začínají obecným úvodem o tématu kapitoly, pokračují popsáním konkrétního prvku dovolání v české právní úpravě a německé právní úpravě a jsou zakončeny jeho komparací a hodnocením autorky. Podkapitoly zabývající se českou právní úpravou navíc obsahují návrhy de lege ferenda, zejména z věcného záměru civilního soudního řádu. V první kapitole jsou nejprve obecně definovány modely opravných řízeních a poté popsány systémy opravných prostředků v obou právních úpravách. Dále se kapitola zabývá povahou dovolání, rozsahem,...
|
|
|
Procesní povinnosti a procesní břemena
Žůrková, Tereza ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní povinnosti a procesní břemena Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku procesních povinností a procesních břemen, které regulují postup soudu i účastníků v soudním řízení. Důkladná znalost těchto institutů je klíčovým předpokladem řádného průběhu soudního řízení. Tato práce je nejprve zaměřena na teoretickou stránku procesních povinností a břemen. V první části představuji procesní povinnosti s rozlišením procesních povinností soudu a účastníků, následně procesní břemena, jejich odlišení od procesních povinností účastníků v pravém slova smyslu i jejich dělení. Dále je představena též dualistická koncepce, jakož i oponující koncepce uznávající pouze výlučnou existenci procesních břemen, nebo procesních povinností účastníků. Zatímco první část této práce je čistě teoretická, druhá část předkládané práce se zabývá uplatněním procesních povinností a břemen v civilním procesu dle aktuální právní úpravy nalézacího sporného řízení, která je doplněna judikaturním výkladem i poznatky právní teorie. Pozornost je zaměřena nejprve na procesní povinnosti soudu, následně na procesní povinnosti stran a konečně na procesní břemena. Každá z částí se věnuje též následkům spojeným s nesplněním dané povinnosti. Třetí a současně poslední část této práce je věnována komparaci dosavadních poznatků o...
|
|
|
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení
Král, Kristína ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení Abstrakt Rigorózní práce s názvem Vybrané aspekty práva na spravedlivý proces v civilním soudním řízení se zaměřuje na představení jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces obecně na ústavní úrovni i speciálně v kontextu civilního procesu. V rigorózní práci je vysvětlen historický kontext vzniku práva na spravedlivý proces ve světě i jeho zakotvení do českého právního řádu. Je představena úprava jednotlivých aspektů práva na spravedlivý proces v legislativě a judikatuře a jejich význam pro civilní řízení. Speciální pozornost je věnována čtyřem aspektům práva na spravedlivý proces, kterými jsou nezávislost a nestrannost soudů a soudců, princip zákonného soudu a soudce, princip rovnosti stran a princip hospodárnosti. U každého z vybraných aspektů je představena stávající právní úprava, analyzováno jeho praktické naplňování a poskytnuta úvaha nad možnostmi zhojení zjištěných nedostatků. U aspektů práva na spravedlivý proces spojených s osobou soudce je věnována pozornost zejména otázce dopadů jednání jednotlivých soudců na celospolečenské vnímání spravedlivosti justice. Naplňování principu rovnosti stran je zkoumáno se speciálním zaměřením na nemajetné účastníky a ochranu jejich práv. Ve vztahu k principu hospodárnosti (resp. práva na...
|
|
|
Hromadné řízení v české právní úpravě
Vodička, Jakub ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Hromadné řízení v české právní úpravě Abstrakt Diplomová práce pojednává o hromadném řízení v české právní úpravě. Cílem diplomové práce je přispět k odborné debatě o vznikající právní úpravě hromadného řízení v českém civilním procesu. Z toho důvodu diplomová práce analyzuje téma hromadného řízení, českou odbornou veřejnosti dosud zpracované především teoreticky. Diplomová práce se soustředí na publikovaný návrh zákona o hromadném řízení a do roku 2021 projednávaný Poslaneckou sněmovnou. Kromě kritické analýzy legislativního textu diplomová práce porovnává s dalšími relevantními předpisy či zahraničními přístupy. Srovnání provádí diplomová práce dvojí, jednak s novou evropskou směrnicí o zástupných žalobách a jednak s rakouským právním přístupem k hromadné žalobě. Z metodologického hlediska diplomová práce užívá především metodu analytickou, srovnávací a syntetickou. V rámci analýzy platných právních úprav je užit pozitivistický přístup a při analýze navrhované právní úpravy přístup normativní. Diplomová práce v úvodu zkoumá institut hromadné žaloby z teoretického hlediska. Následně je analyzována současná česká právní úprava hromadné žaloby v občanském soudním řádu a souvisejících ustanovení. Těžiště diplomové práce spočívá v podrobné analýze posledně zveřejněného návrhu zákona o hromadném řízení a...
|
|
|
Vybrané otázky zneužití práva v civilním procesu
Pšenička, Jan ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá v praxi velmi často patrným fenoménem zneužití procesních práv v civilním nalézacím řízení. O téma zneužití práva je v českém prostředí stále silnější zájem, a to zejména ve zkoumání zneužití práva ve hmotném soukromém právu, ale i dalších odvětvích. Fenoménu si pochopitelně všímá čím dál častěji i judikatura. Práce si klade za cíl posoudit, do jaké míry jsou teoretické závěry o zneužití práva aplikovatelné v civilním řízení a stejně tak i jaký má vliv zneužití práva v jiných právních odvětvích, zejména v soukromém hmotném právu a veřejném právu. S ohledem na absenci uceleného díla se zaměřením na zneužití procesního práva v české odborné literatuře zpracovává teoretická část práce i německojazyčná díla na toto téma. Kromě obecného vhledu do této problematiky a vymezení, co je možné považovat za zneužití práva, resp. kde leží hranice mezi uplatňováním a zneužíváním práv, je pozornost věnována zejména vybraným institutům a právům v civilním procesu, které mohou podléhat zneužití. Jejich kompletní výčet však není možné určit, práce se proto věnuje posouzení zneužití vybraných institutů, u nichž je v českém procesním řízení zneužitelnosti nejmarkantnější a které za potencionálně i fakticky podléhající zneužití označila dosavadní česká odborná literatura. U...
|
|
|
Procesní úkony stran řízení
Havlíková, Anna ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Procesní úkony stran řízení Abstrakt Předkládaná diplomová práce je věnována procesním úkonům stran řízení, kterými rozumíme veškeré projevy vůle strany řízení, v jejichž důsledku vzniká, mění se či zaniká civilně procesní vztah. Jak již napovídá název této práce, centrem pozornosti jsou procesní úkony stran řízení, nikoli účastníků řízení. Platná právní úprava pracuje s pojmem "účastník řízení" a pojem "strana řízení" nezná, nicméně pro účely této práce se "stranami řízení" rozumí účastníci sporného řízení, tedy žalobce a žalovaný. Dle autorky této diplomové práce pojem "strana řízení" lépe vystihuje kontradiktorní postavení účastníků sporného řízení hájících v řízení své protichůdné zájmy. Předmětem této práce jsou tedy procesní úkony stran sporného řízení, tj. žalobce a žalovaného. Tato diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je obsaženo vymezení pojmů procesní úkony a strany řízení. Druhá kapitola je věnována náležitostem procesních úkonů stran řízení, mezi něž jsou řazeny náležitosti týkající se subjektu činícího procesní úkon (tj. procesní podmínky), formy procesních úkonů a v neposlední řadě náležitosti času a místa procesních úkonů. V případě nedodržení náležitostí procesního úkonu se bude jednat o procesní úkon vadný, přičemž vadami procesních úkonů, jejich následky a...
|
|
|
Prejudiciální otázka
Chudoba, Stanislav ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Prejudiciální otázka Předmětem zkoumání diplomové práce jsou prejudiciální otázky v českém civilním procesu a předběžné otázky podané k Soudnímu dvoru Evropské unie. Práce má za cíl analyzovat právní úpravu předběžných otázek, s akcentem na rozhodovací soudní praxi. Úvodní část práce popisuje historické souvislosti v římském právu, ve kterém lze spatřovat počátky vývoje současné podoby předběžné otázky na tehdejším institutu zvaném praeiudicium. Dále se práce zaměřuje na předběžné otázky v českém právním prostředí. Po úvodním vymezení pojmu se kapitoly této části postupně zabývají nuancemi v názvosloví tohoto procesního institutu, postavením prejudiciální otázky v rámci soudního rozhodnutí nebo vysvětlením rozdílu mezi hmotněprávními a procesněprávními otázkami. Stěžejní kapitola je věnována vázanosti soudu existujícím rozhodnutím o předběžné otázce a na to navazujícím výkladovým rozborem de lege lata. V dalších kapitolách se práce zabývá posuzováním předběžných otázek, o nichž neexistuje rozhodnutí, a fakultativním a obligatorním přerušením řízení z důvodu vyřešení předběžné otázky. Závěrečná kapitola dané části pojednává o souvislostech mimo civilní proces. V rámci následující části je pozornost soustředěna na předběžnou otázku předloženou k Soudnímu dvoru EU. Úvodní kapitoly představují...
|
host ::
RSS.