|
|
Samuel Huntington a multikulturalisté : východiska S. Huntingtona a Ch. Taylora ve vztahu k problematice přistěhovalectví
Kný, Daniel ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
Autor práce se pokouší o postihnutí a srovnání teoretických východisek Samuela Huntingtona a Charlese Taylora (jako zástupce multikulturalismu) ovlivňujících jejich zásadně odlišný pohled na problematiku přistěhovalectví v západních demokratických společnostech. Na bázi teoretického konceptu identity a dichotomií univerzalismu - partikularismu či liberalismu - komunitarismu jsou interpretována východiska obou autorů a vysvětlovány rozdíly v jejich přístupu k roli přistěhovalectví v západních demokraciích. Skeptický pohled Samuela Huntingtona na proces přistěhovalectví a z něj plynoucí kulturně pluralitní charakter společnosti se pokouší autor této bakalářské práce interpretovat jako důsledek Huntingtonova negativního pojetí identity a jeho příklonu k partikularismu. Relativně pozitivnější přístup Charlese Taylora k procesu přistěhovalectví a jeho důsledkům pak je vysvětlován prostřednictvím jeho inklinace k pozitivnímu pojetí identity a k univerzalistickému ideálu autenticity. Příslušná práce se pohybuje na čistě teoretické rovině a zasahuje jak do oblasti politické filosofie, tak mezinárodních vztahů. Výsledkem práce pak je formulace teoreticky relevantních hypotéz, jež mohou být v budoucnu operacionalizovány a empiricky testovány. Analytický přístup k jednotlivým koncepcím věnujícím se tématice...
|
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
|
|
Samuel P. Huntington a jeho přínos historické sociologii
Mrázek, Jaroslav ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce se snaží zmapovat základní koncepty v díle amerického politologa Samuela P. Huntingtona a poukázat na jejich přínosnost historické sociologii. Práce představuje nejdůležitější teze, zasazuje je do kontextu, eventuálně je porovnává s myšlenkami jiných společenskovědních badatelů. Součástí práce je úvodní seznámení s tímto autorem a vysvětlení volby jednotlivých studií, které tvoří její kostru. Práce se snaží popsat především koncepty, které se týkají sociální změny. Jedná se především o témata modernizace, demokratizace, vojensko-civilních vztahů ve společnosti, civilizační analýzy, multikulturalismu, krizi demokracie a krizi americké identity. Výklad se drží chronologie, ve které díla vycházela, a proto jsou témata představována postupně v pořadí, ve kterém se na ně zaměřoval Huntington. Pokud se k některému z témat autor vyjadřuje ve více pracích, pak chronologické hledisko ustupuje do pozadí a práce se snaží podat komplexní obraz zkoumaného fenoménu očima daného autora. V závěru práce hodnotí přínos Samuela Huntingtona historické sociologii a obecně pojednává o významu jeho díla pro dnešní společnost. Klíčová slova: vojensko-civilní vztahy, modernizace, demokratizace, civilizace, identita, multikulturalismus, politický řád, uni-multipolární systém, islám
|
|
|
Historie botanických zahrad v souvislosti s vlivem osídlení na přírodní prostředí
Šuglová, Darina
Proces vývoje botanických zahrad a staveb se děje v sepětí se stavem poznání společnosti v oborech přírodních věd. Od počátku dějin civilizované společnosti se člověk chránil vůči přírodním vlivům utvářením vhodných podmínek umělého prostředí staveb. S rozvojem civilizace se poměr přírodního a umělého prostředí mění a stále větší význam má ochrana přírody před vlivem člověka. V té souvislosti hraje stále významnější roli vědecké poznání přírody. Stupeň zásahů do fytosféry v různých historických etapách vs. rozvoj botanických zahrad.
|
|
|
Informace jako kulturní fenomén
Pham, Quoc Loc ; Řepa, Václav (vedoucí práce) ; Sedláček, Lukáš (oponent)
Cíle této práce je seznámení čtenáře se základními charakteristiky informace a přiblížit mu vliv informace na kulturu a civilizace a poukázat na to, jak jednotlivé kultury a civilizace mohou informace chápat různě. Práce je zaměřena na ontologie informace v různých civilizacích, kde je jako hlavní znak civilizace zvoleno náboženství, které hraje významnou roli uvnitř každé civilizace. Ke splnění vytyčených cílů je využit dotazník, který má zjistit možné podobnosti pohledů na informace u zkoumaných civilizací.
|
|
|
Koncepce Samuela Huntingtona a její kritici
Ščetinkinová, Natálie ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jeníčková, Martina (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá koncepcí střetu civilizací Samuela Huntingtona. Dané téma popisuje v celé šíři. Definuje nejprve pojmy spojené s kulturou. Poté je popsána samotná koncepce střetu civilizací v jejích hlavních tezích, přičemž neopomíjí konsekvence spojené s dalšími pracemi i samotným životem autora. Dopadům, které daná práce vzbudila, je věnována samostatná část práce. Ta je rozdělena na dvě části. V první části jsou prezentována obecná vyjádření některých autorů. V druhé části se pojednává o ucelených koncepcích vybraných autorů. Konkrétně jsou ve výběru zastoupeni Francis Fukuyama, Immanuel Wallerstein, Alvin Toffler a Michael Novak. Po vymezení stěžejních myšlenek těchto velkých myslitelů je provedeno srovnání jejich koncepcí podle následujících pojmů - univerzalismus, demokracie a kapitalismus, světový řád a modernizace. V poslední části diplomové práce jsou vyvozeny závěry vyplývají ze srovnání uvedených koncepcí týkajících se mezinárodního uspořádání, což činí problematiku přehlednější pro zájemce z řad veřejnosti i laiků.
|
|
|
POSTMODERNÍ KULTURA: Proměny postojů, hodnot a vzorců chování v postmoderní společnosti.
KUČEROVÁ, Radka
Diplomová práce poskytuje analytický obraz postmoderní kultury ve svých různých projevech v masové společnosti a v působení na individualitu člověka a jeho životní styl. Na začátku byla rozebrána pojmová problematika a popsán vývoj západní evropské kultury. Hlavní částí této práce je podrobnější rozbor postupná kompilace) hlavních děl významných autorů s různými pohledy a přístupy (G. Lipovetský, M. Maffesoli, Z. Bauman). Zajímavým příspěvkem je futurologická vize manželů A. a H. Tofflerových, kde popisuji vývoj lidstva a vznik nových forem demokracie. V poslední kapitole srovnávám a popisuji spo-lečné jmenovatele a rozdíly mezi tvorbou všech výše zmiňovaných autorů.
|
|
|
Hledání mimozemských civilizací
PEŠEK, Filip
Práce je na téma hledání mimozemských civilizací. Toto téma se stalo s rozvojem Internetu a projektu SETI@HOME velice populární. Pomocí Internetu a projektu SETI@HOME je moţné na domácích počítačích provádět výpočty s daty pocházející z radioteleskopu Arecibo, který se nachází v Portoriku. Nejvíce pozornosti jsem věnoval šetřiči obrazovky SETI@HOME, který je v práci podrobně popsán a tvoří základ projektů SETI. Dále jsem nastínil nové projekty v této oblasti a závěrečnou část jsem věnoval vesmírné sondě Kepler, která má za úkol hledat u vzdálených hvězd nové planety zemského typu.
|
|
|
Vlakové nádraží
PETRÁŠOVÁ, Jitka
Teoretická část této práce se týká přítomnosti a pojetí technicistního prvku v dřívějším i současném českém malířství. Blíže zkoumá toto téma v díle nejvýraznějších současných výtvamých umělců a dotýká se i fenoménu graffiti a jeho vlivu na současnou uměleckou tvorbu. Dále vysvětluje můj záměr a technický postup při práci na praktické části diplomové práce {--} cyklu šesti tematických maleb.
|
|
|
Civilizační problematika 21. století
STRAKA, Jakub
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Praktická část představuje sérii maleb, v nichž se autor zabýval transkripcí osobních prožitků a dojmů ze světa poznamenaného lidským fenoménem. Teoretická část pojednává o hledání cesty k finálnímu uměleckému výstupu a o podnětech, které vedly k uměleckému vyjádření na dané téma. V kontextu hledání vhodných výrazových prostředků pro finální umělecký výstup, se zde autor zamýšlí nad různorodostí uměleckých přístupů a prostředků používaných k prezentaci civilizační problematiky ve světě umění.
|
host ::
RSS.