|
|
Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka
PEJCHAROVÁ, Eliška
Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace přesných druhů jepic, pošvatek či chrostíků v jejich larválním stádiu je náročná a vyžaduje množství času a znalostí. Analýza pomocí barcodingu může pomoci přesněji zařadit sporné druhy. Cílem této diplomové práce je pomocí metody barcodingu determinovat vybrané zástupce makrozoobentosu a ověřit morfologickou determinaci zástupců makrozoobentosu. Sledovanou lokalitou je Křesánovský potok v jižních Čechách. Z odebraných vzorků byla extrahována dna a s pomocí mitochondriálního genu CO1 a primerových párů LCO1490, HCO2198 a jgLOC1490 a jgHCO2198 byly vytvořeny sekvence které byly testovány v programu BLAST. Byly získány nejpodobnější sekvence z veřejně dostupných databází a následně byl jejich porovnáním určen přesný druh. Celkem bylo studováno 57 vzorků z nichž bylo morfologicky určeno 29 druhů (šest druhů pošvatek osm druhů jepic, sedm druhů chrostíků, tři zástupce brouků, čtyři druhy dvoukřídlých a jeden druh blešivce) a barcodingem 30 druhů (11 druhů jepic, osm druhů pošvatek, pět druhů chrostíků, dva druhy dvoukřídlých, tři druhy brouků a jeden druh blešivce). Morfologická determinace byla úspěšná v 63 % případů. U jepic byla úspěšnost 74 %, u pošvatek 67 %, u chrostíků 33 % a u dvoukřídlých 25 %. Zástupce blešivců byl morfologicky určen správně. Barcoding se jeví jako vhodná metoda pro studium makrozoobentosu a vynikající doplněk k morfologické analýze vzorků. Má však svá omezení a není vhodné jej uvažovat jako jedinou metodu při determinaci vzorků makrozoobentosu.
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
|
host ::
RSS.