|
|
Korekce snímků
Sedlo, Petr ; Horák, Karel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval různými nežádoucími vlivy, které poškozují digitálně pořízený snímek. Snímek pořízený digitálním fotoaparátem může trpět řadou vad. V první řadě je to šum, který vzniká v důsledku diskretizace, dále jsou to vady vinětace, radiální zkreslení v obraze, chromatická aberace. Také jsem se ve své práci zabýval kompenzací obrazů s podsvícením a tvorbou panoramat ze sekvence snímků. U obrazů s podsvícením je třeba zvýšit jas v tmavých částech obrazu, aby zde nabyly výraznější kresby. Při tvorbě panoramat musíme dbát na vyváženost jasu v dílčích snímcích, která nebývá zachována a následně najít vhodné rozhraní ke spojení snímků a to zahladit. Stěžejní fází bylo napsání algoritmů, které tyto vady dovedou alespoň částečně kompenzovat. K tomuto účelu jsem využíval prostředí Matlab.
|
|
|
Aberration Corrector for an Exclusively Low-Voltage Electron Microscopy
Bačovský, Jaromír ; Radlička, Tomáš (oponent) ; Vašina, Radovan (oponent) ; Kolařík, Vladimír (vedoucí práce)
Current development of low voltage electron microscopy has led to an aberration correction of the instrument in order to improve its spatial resolution. In recent years, aberration correction has slowly become standard in high-end conventional transmission electron microscopy (50-200kV). However, the integration of a corrector to a desktop transmission electron microscope with exclusively low-voltage design seems to be a challenging task. The hexapole corrector based on permanent magnet technology seems to be a promising solution for the correction of the primary spherical aberration, especially if the compact dimensions and low complexity are to be preserved. The benefits and potential of the Rose hexapole corrector implemented to such low-voltage systems are critically considered in this thesis. The feasibility of a miniaturized corrector suitable for desktop LVEM is thoroughly discussed, including the aspect of corrector contribution to chromatic aberration that appears to be crucial. However, despite the effort to minimize the effect of chromatic aberration, its high importance with respect to the microscope resolution still remains a serious obstacle. It must be taken into account when the design is made. The presented concept is intended exclusively for STEM mode to avoid additional chromatic deterioration caused by electron passage through the specimen. The design of the key segment (transfer lens doublet) is discussed in detail, including its compensation system, which guarantees proper alignment. Optimal corrector parameters and theoretical resolution limits of such a system are proposed.
|
|
|
Aberration Corrector for an Exclusively Low-Voltage Electron Microscopy
Bačovský, Jaromír ; Radlička, Tomáš (oponent) ; Vašina, Radovan (oponent) ; Kolařík, Vladimír (vedoucí práce)
Current development of low voltage electron microscopy has led to an aberration correction of the instrument in order to improve its spatial resolution. In recent years, aberration correction has slowly become standard in high-end conventional transmission electron microscopy (50-200kV). However, the integration of a corrector to a desktop transmission electron microscope with exclusively low-voltage design seems to be a challenging task. The hexapole corrector based on permanent magnet technology seems to be a promising solution for the correction of the primary spherical aberration, especially if the compact dimensions and low complexity are to be preserved. The benefits and potential of the Rose hexapole corrector implemented to such low-voltage systems are critically considered in this thesis. The feasibility of a miniaturized corrector suitable for desktop LVEM is thoroughly discussed, including the aspect of corrector contribution to chromatic aberration that appears to be crucial. However, despite the effort to minimize the effect of chromatic aberration, its high importance with respect to the microscope resolution still remains a serious obstacle. It must be taken into account when the design is made. The presented concept is intended exclusively for STEM mode to avoid additional chromatic deterioration caused by electron passage through the specimen. The design of the key segment (transfer lens doublet) is discussed in detail, including its compensation system, which guarantees proper alignment. Optimal corrector parameters and theoretical resolution limits of such a system are proposed.
|
|
|
Virtual Reality Lens Image Distortion Correction
Procházka, Tomáš ; Wilkie, Alexander (vedoucí práce) ; Horáček, Jan (oponent)
Čočky pro virtuální realitu umožňují umístění displeje blízko očím uživatele a zprostředkovávají uživateli větší zorné pole. Na druhou stranu ale také způsobují zkreslení obrazu. Pokud známe vlastnosti zkreslení, je možné je vykompenzovat tím, že zobrazovaný obraz předem zkreslíme opačně. Tato práce je zaměřena na měření zkreslení pro libovolně složitou čočku. Zohledněna je také chromatická aberace. Navržen a vyvinut byl systém, který měří zkreslení čočky jen s využitím kamery připevněné k headsetu pro virtuální realitu. Systém je založen na detekci vzorů a porovnávání pozic bodů na displeji a odpovídajících bodů ve zkresleném obrazu. Výsledkem je 2D mapa zkreslení, pomocí níž je možné obraz transformovat tak, aby se uživatelům jevil nezkreslený.
|
|
| |
|
|
Korekce snímků
Sedlo, Petr ; Horák, Karel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval různými nežádoucími vlivy, které poškozují digitálně pořízený snímek. Snímek pořízený digitálním fotoaparátem může trpět řadou vad. V první řadě je to šum, který vzniká v důsledku diskretizace, dále jsou to vady vinětace, radiální zkreslení v obraze, chromatická aberace. Také jsem se ve své práci zabýval kompenzací obrazů s podsvícením a tvorbou panoramat ze sekvence snímků. U obrazů s podsvícením je třeba zvýšit jas v tmavých částech obrazu, aby zde nabyly výraznější kresby. Při tvorbě panoramat musíme dbát na vyváženost jasu v dílčích snímcích, která nebývá zachována a následně najít vhodné rozhraní ke spojení snímků a to zahladit. Stěžejní fází bylo napsání algoritmů, které tyto vady dovedou alespoň částečně kompenzovat. K tomuto účelu jsem využíval prostředí Matlab.
|
host ::
RSS.