| |
|
J. J. B. Münster: Sacrificium vespertinum, Augsburg 1729, unikátně dochovaná hudební sbírka z kláštera v Borovanech
TRÖSTL, Jiří
Tématem této práce je sbírka hudby k nešporám Sacrificium vespertinum od J. J. B. Münstera. Jedná se o tisk vydaný v Augsburgu v roce 1729. Jeden jeho exemplář se dochoval ve sbírce hudebnin z minoritského konventu v Českém Krumlově, původně byl ale darován augustiniánskému konventu v Borovanech. Sbírka obsahuje především zhudebněné žalmy a Magnificat určené pro sváteční nešpory ve stylu, který byl běžný v pozdně barokní chrámové katolické hudbě ve střední Evropě. Všechny texty jsou latinské. Provozovací aparát zahrnuje sólové hlasy, smíšený sbor, dvoje housle a varhany. Cílem práce je sbírku popsat a zasadit do kontextu dobové hudby a liturgie. Součástí práce je edice vybraných skladeb.
|
|
Antonín Celestýn Mentzel a hudba v Broumově v 18. století
Dědečková, Viktorie ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá nejprve historickým pozadím Broumova. Zaměřuje se také na provoz obou broumovských škol v 18. století (klášterního gymnázia a městské školy) s důrazem na tamní hudební vzdělávání a činnost. Dále se práce věnuje dvěma broumovským sbírkám hudebnin, klášterní a kostelní. Ty poskytují o místním hudebním provozu v 18. století cenné informace, týkající se jak duchovní figurální hudby, tak i chorální praxe. Katalog hudebnin klášterní sbírky ze 17. a 18. století je jednou z příloh. Součástí studie je samozřejmě také popis pramenů, se kterými pracuje. Jedná se o pět rukopisů Antonína Celestýna Mentzela (1684?- 1740) obsahující celkem třináct jeho kompozic, které jsou v rámci této práce podrobeny analýze z hudebního i textového hlediska. Jejich edice jsou též přiloženy k práci. V závěru se studie zaměřuje na raritní výskyt violy d'amore v některých z Mentzelových kompozic.
|
| |
|
Hudební činnost sester voršilek v Kutné Hoře během 18. století
Králová, Markéta ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Cílem práce je popsání hudební činnosti voršilského kláštera v Kutné Hoře v 18. století. Tohoto bylo docíleno pomocí nenotových pramenů z tohoto kláštera uložených v SOA Praha-Chodovec a hudební sbírky nacházející se v Českém muzeu hudby. Hudební sbírka následně byla analyzována dle různých měřítek. Hudební činnost kutnohorských voršilek byla srovnávána s hudebními aktivitami voršilek v Praze a Bratislavě a cisterciačkami na Starém Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |