Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komparativní analýza čínských a českých médií na příkladu událostí roku 2019
Mikoláš, Adam ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zobrazením hongkongských prodemokratických protestů v roce 2019 v českých a čínských médiích. Za užití metody kvantitativní obsahové analýzy dochází k porovnání rámcování těchto protestů ve vybraných médiích s cílem odhalení podobností a rozdílností jak mezi jednotlivými českými médii v kontextu české veřejné debaty o Číně, tak mezi českými a čínskými médii. Teoretická část práce představuje koncepty mediální teorie jako je rámcování, nastolování agendy a sociální konstrukce reality a charakterizuje specifika jednotlivých mediálních systémů. Dále práce popisuje předchozí poznatky studií protestního paradigmatu, ze kterých následně vychází ve své analytické části. Zároveň je představen koncept tzv. soft power s čínskými charakteristikami a jeho konkrétní projevy ve snahách Čínské lidové republiky o ovlivňování české veřejné debaty o Číně. Metodologická část pak prezentuje výzkumný cíl, otázky a hypotézy, definuje výzkumný soubor a užitou metodu výzkumu včetně charakteristiky jednotlivých proměnných. V analytické části práce jsou pak prezentovány výsledky výzkumu, které jsou dány do souvislostí s předchozími poznatky studií protestního paradigmatu a následně interpretovány v kontextu českého a čínského mediálního prostředí. Závěrem této práce je poznatek, že rámcování...
Chinese Media Discourse on the Trade War with the United States
Dvořáková, Dobromila ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo poskytnout přehled čínského domácího politického diskurzu prostřednictvím analýzy narativu čínských domácích médií ohledně nedávné obchodní války se Spojenými státy. Prostřednictvím smíšené metody kvantitativní analýzy klíčových slov a kvalitativní analýzy emotivity titulků z mediálních článků publikovaných třemi velkými čínskými domácími médii jsme byli schopni prozkoumat jazyk a emoce jejich narativu. Výsledky analýzy klíčových slov identifikovaly převahu politicky motivovaného diskurzu, který byl dominantní během větší části tohoto konfliktu. V diskurzu této populace článků byla velmi silně zmiňována témata, jako silná sebeidentifikace, prezentace Číny jako oběti a americká agrese. Na druhou stanu, zájem čínských médií o globální ekonomiku a multilaterální obchodní systém byl velmi malý ve srovnání s politickými aspekty diskurzu. Jak ukázal objem článků publikovaných v průběhu konfliktu, přestože čínské sdělovací prostředky více informovaly o zhoršujícím se vývoji obchodního konfliktu, kvalitativní analýza emotivity titulků nicméně ukázala obecnou preferenci pro použití spíše neutrálního jazyka a uklidňující rétoriky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.