|
|
Systém péče o ohrožené děti v ČR - jeho determinanty a východiska
Pilná, Lenka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou systému péče o ohrožené děti v České republice a zvyšujícím se počtem dětí v ústavní výchově. Při zpracování práce bylo využito zejména kvalitativních metod sběru dat formou vlastního dotazníkového šetření na úřadech obcí s rozšířenou působností u zaměstnanců, kteří se zabývají výkonem sociálně-právní ochrany dětí a rozhovory se zaměstnanci vybraných zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dále byla provedena sekundární analýza dat. Závěrem jsou navržena některá dílčí opatření, jejichž realizace by mohla zlepšit postavení ohrožených dětí ve společnosti a snížit počty dětí umístěných v ústavní výchově.
|
|
|
Sociální práce s ohroženými dětmi v Centru pro děti Mezipatro
Plomerová, Veronika ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ohrožených dětí, které se dostaly do tíživé životní situace a jejich rodin. Zaměřuje se zejména na proces pomoci ohroženým dětem, vliv rodiny na ohrožení dítěte a její roli v procesu sociální práce s ním. Dále se práce zabývá konkrétními metodami a nástroji sociální práce s ohroženým dítětem, kompetencemi a rolí sociálního pracovníka a právním ukotvením sociální práce s ohroženým dítětem. V první části popisuji práci s ohroženými dětmi v obecném a teoretickém rámci. V další části se věnuji metodám sociální práce v Centru pro děti Mezipatro. V průzkumné části analyzuji polostrukturované rozhovory se sociálními pracovnicemi Centra pro dětmi Mezipatro, kde se zaměřuji na účinnost a rizikovost nástrojů sociální práce v Centru pro děti Mezipatro.
|
|
|
Optimalizace péče o ohrožené dítě do 6 let věku
FARKAŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce byla zpracována na aktuální problematiku, zda je důležité až nutné zachovat institucionální péči pro děti do 3 let věku, nebo zda ji může postupně zcela nahradit pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD). Výzkum byl uskutečněn kvantitativní strategií a metodou dotazníků, jenž byly určeny jak pěstounům (dlouhodobým a na přechodnou dobu), tak i právě institucím pod gescí MZ pro děti do 3 let v ČR. Dále byla k výzkumu získána data z ÚZIS, jež potvrzují až cca 85 % návratnost dětí do rodin, jak vlastních, tak do náhradních, dohromady. Návrat do biologických rodin nepodkročil v letech 2011 - 2015 50 %. Šetření dále poukázalo na odlišný pohled role PPPD. Pěstouni (jak dlouhodobí, tak přechodní) zastávají více formu PPPD a zdůrazňují její pozitiva, naopak instituce pro děti do 3 let pod gescí MZ si uvědomují možná rizika nedostatku pěstounů (PPPD). Dále je v práci nastíněna problematika nedostatku PPPD pro těžce zdravotně postižené děti či děti jiného etnika, což shledávají zařízení jako velké dilema. S tím souvisí i důvody, pro které jsou děti do náhradní péče rozděleny. Do PPPD jsou více umisťovány děti ze sociálních důvodů a do institucionální spíš děti ze zdravotně sociálních příčin. Sami pěstouni uvádějí situace, za kterých by měli obavu péči vykonávat. Tyto uvedené příklady se vcelku shodují s případy dětí, jež jsou v odborné péči zmiňovaných institucí. Závěrem lze shrnout a potvrdit, že PPPD, tak péče ústavní hrají v systému péče o děti nezastupitelnou roli a dohromady vytvářejí vyvážený a potřebný komplex péče o ohrožené děti a navzájem se doplňují. Ne každé dítě je totiž vhodné pro péči ústavní a naopak. Např. u dětí s těžkým postižením či opakovaných selhávání v rodinách není vhodné dítě znovu vystavovat stresu, že se opět něco nepovede. Proto by mělo být plánované rušení těchto zařízení znovu prodiskutováno a přehodnoceno.
|
|
|
Systém péče o ohrožené děti v ČR - jeho determinanty a východiska
Pilná, Lenka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou systému péče o ohrožené děti v České republice a zvyšujícím se počtem dětí v ústavní výchově. Při zpracování práce bylo využito zejména kvalitativních metod sběru dat formou vlastního dotazníkového šetření na úřadech obcí s rozšířenou působností u zaměstnanců, kteří se zabývají výkonem sociálně-právní ochrany dětí a rozhovory se zaměstnanci vybraných zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dále byla provedena sekundární analýza dat. Závěrem jsou navržena některá dílčí opatření, jejichž realizace by mohla zlepšit postavení ohrožených dětí ve společnosti a snížit počty dětí umístěných v ústavní výchově.
|
host ::
RSS.