Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe
Scholasterová, Viktorie ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zbývá studiem migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe. Nejdříve je pozornost upřena na teoretickou část spojenou s objasněním základních termínů, jakými jsou na příklad extracelulární matrix, migrace, konfokální mikroskopie, mesenchymální kmenové buňky nebo chemotaxe. Také je obsažen výčet a popis některých základních metod určených pro sledování migrace buněk a podrobnější popis metody transwell testu, který je zvolen pro experiment v praktické části této práce. Její součástí jsou protokoly jednotlivých kroků pro přípravu experimentu, postup zpracování dat získaných snímáním buněk konfokálním mikroskopem a popis výsledných hodnot konfluencí.
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je ověření migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe. První část této studie se zaměřuje na popis a vysvětlení celého migračního procesu. Další část popisuje řadu metod chemotaxe a vybrané studie zabývající se klinickými aplikacemi MSC v různých odvětvích medicíny a biomedicíny. V dalším kroku je popsána konfokální mikroskopie, která je použita pro získání dat. Experimentální část této práce je zaměřena na kultivaci MSC v buněčné laboratoři. Dále jsou navrženy dva experimenty. Za prvé se jedná o 2D experiment s adherentními buňkami pro chemotaxi, který využívá nástroj -Slide Chemotaxis. Za druhé je navržen a proveden Transwell migrační test. Nakonec jsou obrazy, získané konfokální mikroskopií, použity pro zpracování a vyhodnocení výsledků, které probíhalo v programovacím prostředí Matlab R2020a. Výstupem tohoto zpracování je zhodnocení konfluence buněk a vyhodnocení jejich migrace. Experimentální část byla dále optimalizována podle doporučených studií. Výsledky jsou shrnuty společně s návrhem na další optimalizaci metod buněčné migrace.
Interakce spermií a jiker u sladkovodních ryb: vliv prostředí na fertilizační proces
KHOLODNYY, Vitaliy
K oplození u sladkovodních ryb dochází v prostředí, které může negativně ovlivnit gamety. Z tohoto důvodu by se samčí gamet ryb měly co nejdříve dostat ke svému protějšku, samičí gametě, protože sperma se během osmotického šoku poškodí během několika minut nebo méně. Za těchto podmínek by bylo velmi výhodné, kdyby existoval specifický mechanismus, který by spouštěl, podporoval a řídil vzájemné setkání obou gamet. Jikry mnoha druhů sladkovodních ryb s vnějším oplozením jsou uvolňovány do vnějšího prostředí obklopené pláštěm ovariální tekutiny (OT) se složením ideálním pro podporu a ochranu jiker a spermatu před škodlivým účinkem sladké vody. Stávající data podporují myšlenku, že vlastnosti OT a/nebo specifických sloučenin obsažených v ní nebo uvolněných jikrami by mohly významně ovlivnit chování samčích gamet a následně ovlivnit výsledek oplodnění z hlediska počtu oplodněných oocytů. Mechanismy, které by usnadňovaly a spouštěly setkání gamet, jsou také velmi žádoucí, pokud jde o přirozený výběr. Zjistili jsme, že přítomnost OT významně ovlivnila chování spermií pstruha duhového, zejména znaky pohyblivosti spermií: vyšší rychlost byla udržována po delší dobu a trajektorie spermatu byly lineární, ve srovnání s těmi pozorovanými ve vodě. V testu akumulace spermií s mikro kapilárami (test chemotaktické reakce) ovariální tekutina pstruha duhového vykazovala "přitažlivý" účinek na aktivované samčí gamety, který závisel na osmotických vlastnostech aktivačního média. Různé frakce o různé molekulové hmotnosti OT ovlivňovaly "přitažlivé" chování buněk různým způsobem. Nejvýznamnější účinek zachytávání byl odhalen u nízkomolekulární frakce a bylo zjištěno, že možné chemotaktické činidlo je termostabilní. Zachycené buňky vykazovaly specifické chování tzv. turn-and-run, jenž je doprovázené asymetrickým pohybem bičíku a výbušným zvýšením koncentrace iontů vápníku v ohýbané části bičíku. In vitro fertilizační test odhalil zvýšení výkonu spermií, zejména ve vzorcích od příbuzných jedinců, což vedlo ke zvýšení míry vývoje embryí. Přítomnost ovariální tekutiny o zředěné koncentraci (30% roztok ve vodě) měla inhibiční účinek na iniciaci motility u jesetera malého. Nižší koncentrace ovariální tekutiny zvýšila životnost spermií a neovlivnila jejich trajektorie. Test chemotaktické odpovědi neprokázal žádný účinek ovariální tekutiny na chování spermií, zatímco současně byl patrný přitažlivý účinek roztoku inkubovaného jikrami (např. kvůli některým látkám uvolňovaných z jiker během jejich kontaktu se sladkou vodou). Výsledky in vitro fertilizačního testu ukázaly, že přítomnost ovariální tekutiny brání jikrám ve ztrátě fertilizační schopnosti v důsledku kontaktu s vodou, a také podporuje spermie, aby mohly oplodnit jikry během delší doby. Přítomnost ovariální tekutiny u kapra obecného v aktivačním médiu způsobila snížení rychlosti spermií ve srovnání s médiem prostým OT a významně změnila vzorec pohybu z přímé motility pozorované ve vodě na krouživý pohyb v médiu s vysokým obsahem OT (50%). Vpichování OT (v testu akumulace spermií) znamenalo okamžitou a výraznou chemotaktickou reakci spermií. Okolní podmínky, které doprovázejí setkání gamet, zejména přítomnost OT, obsah iontů vápníku a osmolarita, významně ovlivňují výkonnost samčích gamet u pstruha duhového, jesetera malého a kapra obecného, pokud jde o změny rychlosti, linearitu trajektorie a schopnosti reagovat na externí signály, např. atraktanty. Díky této provedené studii můžeme usuzovat, že způsob, jakým ovariální tekutina ovlivňuje chování spermií u těchto druhů, může být spojen s jejich reprodukční (výtěrovou) strategií.
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe
Scholasterová, Viktorie ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zbývá studiem migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe. Nejdříve je pozornost upřena na teoretickou část spojenou s objasněním základních termínů, jakými jsou na příklad extracelulární matrix, migrace, konfokální mikroskopie, mesenchymální kmenové buňky nebo chemotaxe. Také je obsažen výčet a popis některých základních metod určených pro sledování migrace buněk a podrobnější popis metody transwell testu, který je zvolen pro experiment v praktické části této práce. Její součástí jsou protokoly jednotlivých kroků pro přípravu experimentu, postup zpracování dat získaných snímáním buněk konfokálním mikroskopem a popis výsledných hodnot konfluencí.
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je ověření migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe. První část této studie se zaměřuje na popis a vysvětlení celého migračního procesu. Další část popisuje řadu metod chemotaxe a vybrané studie zabývající se klinickými aplikacemi MSC v různých odvětvích medicíny a biomedicíny. V dalším kroku je popsána konfokální mikroskopie, která je použita pro získání dat. Experimentální část této práce je zaměřena na kultivaci MSC v buněčné laboratoři. Dále jsou navrženy dva experimenty. Za prvé se jedná o 2D experiment s adherentními buňkami pro chemotaxi, který využívá nástroj -Slide Chemotaxis. Za druhé je navržen a proveden Transwell migrační test. Nakonec jsou obrazy, získané konfokální mikroskopií, použity pro zpracování a vyhodnocení výsledků, které probíhalo v programovacím prostředí Matlab R2020a. Výstupem tohoto zpracování je zhodnocení konfluence buněk a vyhodnocení jejich migrace. Experimentální část byla dále optimalizována podle doporučených studií. Výsledky jsou shrnuty společně s návrhem na další optimalizaci metod buněčné migrace.
Chemical communication of gametes
Otčenášková, Tereza ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Oplození je proces, skládající se z mnoha kroků, vedoucích k fúzi samičích a samčích gamet a vzniku zygoty. Kromě přímé interakce gamet vazebnými receptory, které jsou lokalizované na povrchu spermie a vajíčka, oplození také zahrnuje komunikaci založenou na chemických molekulách spouštějících rozlišné signální dráhy. Tato práce je zaměřena na charakterizaci chemické komunikace gamet modelového organismu Mus musculus. Za tímto účelem byly použity moderní proteomické a vizualizační metody jako nano kapalinová chromatografie spojená s hmotnostní spektrometrií (nLC-MS/MS), cílený monitoring vybraných peptidů a imunofluorescenční mikroskopie. Pomocí těchto metod jsme identifikovali celou řadu lipokalinů včetně hlavních močových proteinů (MUP), LCN lipokalinů a mastné kyseliny vázajících proteinů (FABP). V této práci poprvé informujeme o jejich přítomnosti v akrozomu spermie. Na základě schopnosti lipokalinů vázat a přenášet jiné molekuly navrhujeme, že tyto proteiny mají pro gamety protektivní a/nebo signální funkci. Mimo jiné, chemická komunikace spermie a oocytu je založená na chemotaxi, která umožňuje jejich interakci před vlastním kontaktem a fúzí. V této práci jsme detekovali, že spermie vykazují chemotaktickou odpověď za přítomnosti L-glutamátu. Tato aminokyselina se přirozeně vyskytuje v samičím...
Molekulární podstata penetrace spermií a jejich membránové fúze s oocytem v rámci oplození u savců
Klimková, Veronika ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Oplození je proces skládající se z mnoha kroků, které na sebe musejí navazovat a doplňovat se. Spermie jsou schopny oplození až po kapacitaci, hyperaktivaci a po spuštění akrozomální reakce. Vajíčka obklopená kumulárními buňkami naopak vysílají signály k aktivaci a orientaci spermií. Tato práce je zaměřena na nejnovější poznatky rolí kumulárních buněk, tedy tvorbu chemoatraktivních látek a zdali kumulární buňky spouštějí akrozomální reakci po navázání nově objeveného proteinu NYD-SP8. Zdá se, že progesteron indukuje akrozomální reakci a že je nejlepším chemoatraktantem vylučovaným kumulárními buňkami. Dále se zde zabývám fúzí cytoplazmatických membrán spermie a vajíčka, kde jsou potřebné povrchové proteiny jako je Juno a IZUMO1. Klíčová slova: fúze membrán, kumulární buňky, akrozomální reakce, chemotaxe, spermie, vajíčko, oplození
Orientace helmintů při hledání hostitele
Vojtová, Terezie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Parazitičtí helminti jsou ve vnějším prostředí nuceni často rychle vyhledat svého hostitele, aby tak mohli pokračovat ve svém ontogenetickém vývoji, případně tento vývoj dokončit. K vyhledání a identifikaci hostitele využívají různé typy receptorů, které jim umožňují vyvolat taxi odpovídající přicházejícímu podnětu a zachovat se tak podle dané situace. Z hlediska pojetí helmintů se tato práce dotýká motolic, jejichž volně se pohybující stádia jsou miracidium a cerkárie, monogeneí, kteří jsou živorodí nebo vejcorodí s larvou onkomiracidium a hlístic, u kterých se volně pohybuje třetí larvální stádium. Pozornost je věnována také zástupcům skupiny Myxozoa a Ciliophora, neboť i tito využívají při vyhledávání hostitelů podobné mechanismy jako helminti. Tato práce nabízí shrnutí dosavadních poznatků týkajících se orientace helmintů ve vnějším prostředí a na základě zjištěných údajů lze porovnat, jaké mechanismy pro nalezení hostitele jednotlivé druhy využívají a podle jakých signálů z vnějšího prostředí se nejčastěji orientují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.