|
|
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
|
|
|
Vliv mikrobiomu na aktivitu HPA osy
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že střevní mikrobiom může ovlivňovat řadu tělesných procesů a může určitými způsoby zprostředkovaně komunikovat i s mozkem. Výzkumy ukazují, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou významně ovlivnit chování organismu a reakci na stres. A naopak psychický stav organismu působí změny ve střevním mikrobiomu. Cílem této práce je prozkoumat detailněji změny vyvolané působením stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu. Z těchto důvodů byly použity bezmikrobní myši. Vliv stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu byl studován na úrovni hypofýzy a nadledvin, ve slezině a tračníku. Zjistili jsme, že v přítomnosti či nepřítomnosti střevního mikrobiomu má stres rozdílný vliv na genovou expresi na úrovni nadledvin, sleziny i tračníku. Na úrovni hypofýzy nebyl pozorován rozdíl mezi bezmikrobními myšmi a jejich konvenčně osídlenými protějšky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrálního nervového systému
Zedníková, Barbora ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Barbora Zedníková Školitel: Doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název diplomové práce: Úloha střevního mikrobiomu v imunitních onemocněních centrální nervové soustavy Lidské tělo osídluje velké množství mikroorganismů mezi které patří Archea, Eukarya, Bacteria a viry. Tento soubor mikroorganismů tvoří mikrobiom, který řádově desetkrát převyšuje počet lidských buněk. Nejpočetnější část mikrobiomu se nachází v trávicím systému. Současným rozvojem metod molekulární genetiky došlo k odhalení úzkého vztahu mezi intestinálním mikrobiomem a zdravím. Nejnovější studie poukázaly na spojitost mikrobiomu s patogenezí různých onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá souvislostmi působení intestinálního mikrobiomu a imunitních onemocnění centrální nervové soustavy. Dosavadní poznatky naznačují, že změny ve složení mikrobiomu vyvolané různými vlivy vedou ke zvýšené stimulaci imunitního systému a tím k podpoře zánětlivé proliferace v nervové tkáni.
|
|
|
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.
|
|
|
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.