|
|
Vliv různé údržby trávníku na biodiversitu pozemních bezobratlých
Klán, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na odlišnosti ve složení společenstev bezobratlých živočichů na travních plochách s odlišným managementem úpravy zeleně. Byla provedena na čtyřech výzkumných plochách s odlišným typem managementu (bezzásahová úprava, pravidelná úprava motorovou sekačkou, úprava kosou, úprava spásáním). Hlavním cílem práce je na vzorku zachycených pavouků, stonožek, mnohonožek, stejnonožců, škvorů a křísů demonstrovat, která forma úpravy travního stanoviště je z hlediska bohatství biodiverzity nejvhodnější. Dalšími podcíli bylo získat lokální údaje o proměnlivosti půdní vlhkosti na zkoumaných plochách, vzdušné vlhkosti a teplotě. Tyto hodnoty dokreslí představu o životním prostředí zachycených živočichů. Z hlediska biodiversity se jako nejbohatší ukázalo spásané stanoviště (zachyceno celkem 84 druhů). Následovalo stanoviště bezzásahové (83 druhů), kosené (76) a nakonec sekané sekačkou (74). Nejchudší stanoviště bylo sekané sekačkou. Na všech stanovištích bylo vždy zachyceno nejvíce druhů pavouků, následovali křísi, o řád méně bylo zachyceno stejnonožců, stonožek, mnohonožek a škvorů. Byl zachycen jeden druh křísa, který je veden v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Jednalo se o druh Muellerianella extrusa (Scott, 1871), který je zařazen do kategorie zranitelný (VU). Práce...
|
|
|
Společenstva mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) v měnících se podmínkách horských smrčin Šumavy
Tajovský, Karel
Podrobné a detailní studium dvou skupin půdních bezobratlých živočichů, saprofágních mnohonožek a dravých stonožek v podmínkách horských smrčin ukazuje, že tyto ekosystémy jsou charakterizovány sice relativně chudou faunou, avšak se specifickou až unikátní druhovou kombinací. Zdá se, že kvantitativní změny ve společenstvech těchto zástupců půdní fauny nesouvisí s rozdílnými způsoby hospodaření, které bylo v minulých letech uplatňováno v těchto kůrovcem postižených polohách. Obě skupiny živočichů jsou schopné existovat dále i v podmínkách razantních změn, které provázejí odumírání porostů ale i těžbu a přeměnu ploch na paseky. Mozaikovitý charakter celé oblasti v okolí Březníku a Studené hory s přežívajícími zbytky původních porostů smrku, odumřelé a v současnosti již intenzivně zarůstající plochy s množstvím mrtvého dřeva na povrchu půdy jakož i paseky ve starším a pokročilejším rozvoji poskytuje velkou škálu stanovišť a mikrostanovišť, ve kterých se populace těchto půdních živočichů úspěšně rozvíjejí. Vážnější zásah do jejich přítomnosti mohou mít jiné faktory, jako měnící se klima, což však přesahuje měřítko horských smrčin vrcholové části Šumavy.
|
|
|
Společenstva mnohonožek a stonožek přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin Šumavy.
VELÍŠEK, Lukáš
Cílem práce bylo popsat a porovnat společenstva půdních bezobratlých s důrazem na mnohonožky a stonožky na vybraných lokalitách v NP Šumava v oblasti Březníku. Práce se zabývá dvěma přístupy k managementu horských smrčin napadených kůrovcem, kde byla následně aplikována asanace porostů nebo byly porosty ponechány samovolnému vývoji. Bezzásahový management má pozitivnější vliv na populace mnohonožek a stonožek než na celková společenstva ostatních půdních bezobratlých. V případě srovnání dvou porovnávaných typů managementu se parametry půdní makrofauny v obou variantách významně neliší.
|
|
| |
|
|
The impact of ungulates on epigeic assemblages of centipedes (Chilopoda) in the Křivoklátsko Protected Landscape Area - preliminary results
Aurová, Klára
The Křivoklátsko Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic) represents a unique region covered in a high portion by forest ecosystems. Densities of ungulates in the forests are unusually high. Their impact on ecosystem is important, especially due to the removal and consumption of herbage, trampling of soil and vegetation, and the return of excreta. The aim of field study was to elucidate the impact of ungulates on soil invertebrates represented by centipedes. In this paper the first data about possible impact of ungulates on epigeic assemblage of centipedes are presented. In total, 9 centipede species were recorded. The species .i.Lithobius mutabilis./i. was dominant during the whole observation in all monitored plots. At the beginning of the experiment in 1994, this centipede outweighed other species with 91 %. After 12 years in 2006 the amount of other species arose almost up to 1/4 outside and more than 1/3 inside the fenced plots.
|
|
|
Changes in centipede assemblages (Chilopoda) along the vertical and vegetation gradient in the Bieszczady Mountains, Poland
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Changes in community parameters of the centipede assemblages in habitats with different vegetation along the vertical gradient were studied in the Bieszczady National Park, Poland. Ten stands, from riparian alder forest through eutrophic beech forests to open habitats in subalpine grasslands, within the altitude range 612–1,218 m a.s.l. were sampled. Pitfall trapping and soil sampling were used for the collection of animals since June 2005 till June 2006. In total, 848 specimens of centipedes belonging to 19 species were sampled. Among them, the species .i.Lithobius latro./i. was recorded in Poland for the first time. .i.Lithobius lucifugus, Strigamia transsilvanica, Geophilus insculptus, Schendyla carniolensis./i. were found in this region of Poland for the first time. Specimens of the genus .i.Stenotaenia./i. recorded in the study sites represent a new stenotopic species. Between 7 and 14 species were found in each stand.
|
|
|
Fauna mnohonožek (Diplopoda) a stonožek (Chilopoda) smrkových porostů vrcholových částí Šumavy postižených kůrovcovou kalamitou
Tajovský, Karel
Výzkumy smrkových porostů vrcholové části Šumavy postižené od devadesátých let minulého století kůrovcovou kalamitou ukázaly, že pro klimaxové smrčiny jsou charakteristická druhově chudá společenstva se specifickou kombinací druhů mnohonožek i stonožek. Paseky se vyznačovaly poklesem jejich abundancí. Odumírající porosty bez zásahu vykazovaly nárůst populací mnohonožek, počty stonožek však poklesly, aniž by došlo ke změně v jejich druhovém zastoupení. Ponechání odumírajících porostů spontánnímu vývoji představuje šetrnější variantu managementu respektující specifické půdní poměry.
|
|
|
Společenstva stonožek na opuštěných polích s různou ovlivněnou diverzitou rostlin
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek byla studována v polním experimentu, který byl zaměřen na posouzení vlivu různých manipulačních postupů na rozvoj vegetace a půdní fauny. Plochy s trvalým obhospodařováním, přirozenou rostlinnou sukcesí a plochy oseté nízkou a vysokou diverzitou rostlin byly vzorkovány v dubnu-květnu v letech 2002 až 2004. Byly stanoveny parametry druhové skladby, dominance, density a indexy diversity. Celkem bylo zaznamenáno 6 druhů stonožek. Nejnižší density byly zaznamenány na plochách trvale obhospodařovaných. Manipulace s diversitou rostlinného krytu významně neovlivnila sukcesi společenstev stonožek. Na osetých plochách vzrostla druhová bohatost dříve než na plochách trvale obhospodařovaných a plochách se spontánním rozvojem vegetace. Vyšší abundanci vykazovaly plochy s nižší diverzitou rotlinného pokryvu.
|
|
|
Navážka substrátu a inokulace stonožek (Chilopoda) na výsypky po těžbě hnědého uhlí
Voženílková-Aurová, Klára
Od května 1995 do května 1998 byla metodou zemních pastí a půdních vzorků monitorována sukcese a vývoj společenstev půdní fauny na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v oblasti Sokolovska. Svrchní půdní substrát, odebraný na relativně nenarušených lokalitách v okolí výsypek, byl navezen na výsypku obnaženou půdním skluzem. Epigeická aktivita a abundance stonožek byla sledována na vrcholech jednotlivých hromad substrátu, mezi nimi a na kontrolní ploše umístěné na odhalené výsypce ve vzdálenosti 50 m od hromad. Vývoj společenstva stonožek měl obdobný charakter jako na rekultivovaných výsypkách. Pionýrský druh .i.Lamyctes emarginatus./i. dominoval na počátku, v průběhu experimentu byl však vytlačen dalšími druhy, jako je např. .i.Lithobius microps./i.. Po třech letech trvání experimentu bylo společenstvo stonožek tvořeno především druhy .i.Lithobius microps, Lithobius forficatus./i.. Navážka přírodního substrátu formou oddělených hromad neměla na vývoj společenstev stonožek výrazný vliv.
|
|
|
Stonožky smrkových lesů Moravskoslezských Beskyd, Česká republika
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek (Chilopoda) byla studována v Moravskoslezských Beskydech v letech 1988-1993 a opakovaně v letech 1996-1997 v pěti smrkových porostech, které se lišily stářím a stupněm poškození imisemi. Celkem bylo zaznamenáno 15 druhů, z nichž nejpočetněji na všech plochách byly .i.Lithobius mutabilis, L. forficatus, L. burzenlandicus burzenlandicus, Geophilus insculptus./i.. Průměrné hustoty společenstva stonožek se pohybovaly v rozpětí 9,0 až 194,6 ind.m-2. Nejvyšší hustoty byly charakteristické pro nejmladší smrkové porosty. Vzorky z roku 1996 ukázaly nárůst hustot ve starších a více poškozených porostech. Průměrná epigeická aktivita (údaje ze zemních pastí) neukázala v průběhu sledování signifikantní změny.
|
host ::
RSS.