|
|
Rodinný dům
Mázl, Michal ; Němeček, Martin (oponent) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
Předmětem mé bakalářské práce je návrh pasivního rodinného domu s projekční kanceláří na úrovni dokumentace pro provedení stavby. Novostavba rodinného domu je umístěna v severní části obce Pístovice nedaleko Vyškova. Jde o přízemní dům se zimní zahradou a částečným podsklepením. Nosný konstrukční systém je kombinovaný. Dřevěné nosná konstrukce je ve stěnách doplněna foukanou celulózou a v ploché střeše EPS. Objekt je založen na železobetonové desce izolované zespoda granulátem z pěnoskla. Součástí objektu je zimní zahrada, která je umístěna na jižní fasádě. Zastavěná plocha domu je 240,5 m
|
|
|
Plazmová modifikace materiálů pro medicinální účely
MATĚJÍČEK, Jan
Předložená diplomová práce pojednává o výzkumu probíhajícím pod záštitou Katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na kterém se autor práce aktivně podílel. Práce je členěna na teoretickou část a část experimentální. Teoretická část obsahuje poznatky z oblasti přírodních polymerů, zejména celulózy, plazmových technologií a infračervené spektrometrie. Předmětem experimentální části diplomové práce je výzkum, který se zabývá funkcionalizací celulózy pomocí mikrovlnného plazmového výboje na aparatuře CX-22. V rámci předloženého výzkumu byla rovněž provedena optimalizace procesu funkcionalizace s kapalným prekurzorem hexametyldisiloxanem (HMDSO).
|
|
|
Organické chemikálie z biomasy
DOLEŽAL, David
Tato bakalářská práce se zabývá procesy zpracování biomasy jakožto obnovitelného zdroje, za účelem výroby chemikálií, které by mohly konkurovat chemikáliím získatelným z neobnovitelných fosilních zdrojů. Zpracování biomasy lze rozdělit do dvou hlavních přístupů a to sice termochemických a biotechnologických procesů zpracování biomasy. Tato zpracování zahrnují mnoho procesů jako třeba hydrolýzu, drcení, fermentaci, spalování či působení vysokých teplot a tlaků a mnoho dalších termochemických či biotechnologických procesů souvisejících i s povahou stavební struktury biomasy. Mezi nejvýznamnější produkty zpracování biomasy můžeme považovat biopaliva, zastoupená v mojí práci převážně etanolem, ale i metanol a další organické chemikálie jako furfural, hydroxymetylfurfural a kyselinu levulovou pocházející ze zpracování C5 a C6 sacharidů nacházejících se v základní stavební struktuře biomasy. Tyto organické chemikálie mohou dále sloužit jako chemické platformy a následnými úpravami lze z nich získat produkty s vlastnostmi stejnými či velmi podobnými, kterými disponují produkty petrochemického průmyslu.
|
|
|
Vliv faktorů prostředí na rychlost dekompozice celulózy ve vybraných mokřadech
FILIPOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151- Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je srovnávána rychlost dekompozice standardního materiálu (celulózy) ve třech typech mokřadů, které se liší vodním režimem. Studie probíhala na dvou lokalitách marginálního mokřadu se stojatou vodou (Mokré Louky u Třeboně, Záblatské louky), na dvou nivních lokalitách (Brouskův mlýn, Hamerské louky) a na dvou lokalitách rašelinišť (Červené blato těžené a netěžené). Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody celulózových sáčků. Sáčky byly ušity ze silonové sítě, každý byl rozčleněn do pěti kapes a do každé kapsy byl vložen celulózový obdélník. Jako celulóza byl použit filtrační papír. Tyto sáčky byly umístěny svisle do půdního profilu tak, že svrchní vzorek ležel na povrchu půdy a nejspodnější byl v hloubce 25 cm pod povrchem. Na každé lokalitě byla náhodně vybrána čtyři místa, na něž bylo umístěno po čtyřech sáčcích s celulózou. Celkově bylo tedy instalováno 96 sáčků, což činí 480 celulózových vzorků. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů v roce 2013. Z lokalit byly odebrány vzorky ve dvou termínech, po třech týdnech expozice (pokus č. 1) a po pěti týdnech expozice (pokus č. 2). Pro oba pokusy byl úbytek bezpopelné sušiny nejvyšší na Hamerských loukách. Nejnižší úbytek bezpopelné sušiny byl pak na Červeném blatu těženém. Při druhém pokusu byly úbytky bezpopelné sušiny výraznější, což bylo způsobeno delší expozicí. Celkové nejnižší úbytek bezpopelné sušiny u všech lokalit byl v hloubkách 0-10 cm pod povrchem půdy.
|
|
| |
|
|
Kinetika a teplotní závislost enzymů rozkládajících celulózu v arktických půdách
VAZAČ, Jan
Byla zkoumána kinetika a teplotní závislost ?-glucozidázy a celobiozidázy v arktických půdách. Tyty enzymy hrají zásadní roli v procesu degradace celulózy. Finálním produktem při degradace celulózy ?-glucozidázou, je glukóza, která je inhed dostupná půdním mikrobům a může tak ovlivňovat produkci CO2. Aktivita enzymů byla měřena za použití fluorogenních substrátů.
|
|
|
Dekompozice celulózy ve vybraných mokřadech
FILIPOVÁ, Marie
V rámci této bakalářské práce je řešeno téma dekompozice celulózy v mokřadech. Rychlost dekompozice byla studována na několika územích. Mokré Louky u Třeboně, Záblatské louky, Červené blato těžené a netěžené. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Pokus byl prováděn dva roky a pro každý rok byla použita jiná metoda. Sáčky s celulózou byli umísťovány do půdy a na povrch půdy. V práci byly stanoveny hodnoty rychlosti dekompozice na různých místech a v různých časech.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hydrolýza kukuřičné siláže
MÍKA, Václav
Cílem práce je porovnat výtěžnost GE při kyselé, zásadité a enzymatické hydrolýze celulózové fytomasy při různých koncentracích kyseliny (H2SO4, 3, 6, 9 a 12%), zásady (NaOH, 3, 6, 9 a 12%) a při použití různých enzymatických preparátů (6 preparátů k hydrolýze celulóz a hemicelulóz přidávaných v množství 50 nebo 100 jednotek). Dále je hodnocen pozitivní vliv tlakové extruze (0,3MPa a 1MPa).
|
host ::
RSS.