|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace
Fejtová, Olga ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Hrubá, Monika (oponent)
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace Abstrakt Olga Fejtová Metodickým východiskem této práce je pojetí církevní i světské rekatolizační politiky ve vztahu k Novému Městu pražskému v době pobělohorské jako součásti procesu konfesionalizace, respektive katolické konfesionalizace, ve výměru paradigmatu uvedeného do evropské historiografie v osmdesátých letech minulého století. Ve vztahu k paradigmatu konfesionalizace představuje rekatolizace v českých zemích strategii státní a církevní moci. Její prosazení a uplatnění v politické praxi dokumentovaly normativní materiály, které představovaly průvodní znaky vývoje katolické konfesionalizace. Cílem této práce není jen zachycení postupu rekatolizační politiky ve vztahu k jednomu z měst pražských na základě dobových normálií světské i církevní provenience, ale jde také o otázky její odezvy v každodenním životě novoměstské společnosti v 17. století, a to jak ve sféře veřejného, tak privátního života měšťanů. K odhalení reflexe celé struktury postupů katolické konfesionalizace využila tato práce na jedné straně prameny normativní povahy, které vymezovaly obsah a dynamiku prosazování rekatolizační strategie, a na straně druhé světské i církevní soudní prameny, dokumentující vyhrocené...
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace
Fejtová, Olga ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Hrubá, Monika (oponent)
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace Abstrakt Olga Fejtová Metodickým východiskem této práce je pojetí církevní i světské rekatolizační politiky ve vztahu k Novému Městu pražskému v době pobělohorské jako součásti procesu konfesionalizace, respektive katolické konfesionalizace, ve výměru paradigmatu uvedeného do evropské historiografie v osmdesátých letech minulého století. Ve vztahu k paradigmatu konfesionalizace představuje rekatolizace v českých zemích strategii státní a církevní moci. Její prosazení a uplatnění v politické praxi dokumentovaly normativní materiály, které představovaly průvodní znaky vývoje katolické konfesionalizace. Cílem této práce není jen zachycení postupu rekatolizační politiky ve vztahu k jednomu z měst pražských na základě dobových normálií světské i církevní provenience, ale jde také o otázky její odezvy v každodenním životě novoměstské společnosti v 17. století, a to jak ve sféře veřejného, tak privátního života měšťanů. K odhalení reflexe celé struktury postupů katolické konfesionalizace využila tato práce na jedné straně prameny normativní povahy, které vymezovaly obsah a dynamiku prosazování rekatolizační strategie, a na straně druhé světské i církevní soudní prameny, dokumentující vyhrocené...
|
host ::
RSS.