|
|
Pohybové aktivity jako primární prevence u vybraných civilizačních chorob
DIVÁCKÝ, Jan
Obsahem bakalářské práce je nastínit význam pohybových aktivit v primární prevenci civilizačních onemocnění a zdůraznit zařazení těchto aktivit jako součást zdravého životního stylu. Zvýšená prevalence civilizačních chorob souvisí s naším způsobem života, ve kterém dochází k nadbytečnému příjmu potravy a snížené pohybové aktivnosti. Pohybové aktivity v přiměřené dávce pozitivně ovlivňují hodnoty HDL cholesterolu, snižují rizika vzniku rakoviny tlustého střeva, diabetu 2. typu nebo hypertenze, pomáhají udržovat tělesnou hmotnost, zvyšují kardiorespirační zdatnost, čímž působí preventivně proti onemocnění srdce, krevního oběhu a dýchacího systému. Nejčastější příčinu morbidity a mortality ve většině evropských zemí, včetně ČR představují kardiovaskulární onemocnění. Pohybové aktivity kromě primární prevence mají důležitý přínos v léčbě, tedy terciální prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Prvním cílem této práce bylo zjistit, jaké pohybové aktivity vykonávají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním. Nejčastější formou pohybové aktivity u této skupiny osob je chůze 26 (39 %) mužů a 22 (48 %) žen. Na první stanovený cíl se váže H1: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním se nevěnují pohybovým aktivitám (H0). Tato hypotéza byla zamítnuta testováním na hladině významnosti alfa = 0,05 pomocí chí kvadrát testu. Vykonávání pohybové aktivity především ovlivňuje cíl, kterého chceme dosáhnout. Pro udržení zdravotních benefitů musíme dodržovat zásady principu FITT. Osobám s KVO se doporučují především dlouhodobé pohybové aktivity (chůze, nordic walking, jízda na kole, plavání, domácí trenažery), vykonávané pravidelně s frekvencí 3-5x týdně, po dobu minimálně 30 minut, které by neměly přesáhnout intenzitu 60-80 % maximální srdeční frekvence nebo 6 MET. Pohybové aktivity nemusejí být vykonány najednou, ale mohou být rozděleny do více časových intervalů v průběhu dne. Druhým cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají jedinci s kardiovaskulárním onemocněním o možnostech vhodných pohybových aktivit. Na něž navazovala H2: Osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit. Pro stanovení znalostí o možnostech vhodných pohybových aktivit jsem zahrnul 6 dotazníkových otázek. Edukovanost jsem stanovil dosažením 4 a více bodů minimálně u 70 % pacientů (H0). Výsledná hodnota p = 0,00 < 0,05, tedy zamítáme (H0) osoby s kardiovaskulárním onemocněním jsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (podíl edukovaných 70 %), a přijímám alternativní hypotézu, osoby s kardiovaskulárním onemocněním nejsou edukované o charakteristice vhodných pohybových aktivit (HA). Podíl edukovaných osob není očekávaných (70 %), je statisticky významně vyšší, pacienti jsou více edukováni, než jaký byl předpoklad (86 %). V celkovém shrnutí osoby s KVO vykonávají nejčastěji venkovní pohybové aktivity ve formě chůze, kdy muži preferují vyšší frekvenci 3-4x týdně, než ženy 1-2x týdně. Čas strávený pohybovými aktivitami se u obou pohlaví nejčastěji pohyboval mezi 20-30 minutami denně ve střední intenzitě. Ve srovnání s doporučeními je objem PA výzkumného souboru dostačující, pouze týdenní frekvence u žen by měla dosahovat frekvence mužů. Pokud bude zachována současná úroveň pohybové aktivnosti, mělo by individuálně docházet k udržení současných zdravotních parametrů s ohledem na vyšší průměrný věk (63,7 let) a povahu onemocnění respondentů. Výsledky této práce mohou přispět k pochopení důležitosti pohybové aktivity v prevenci civilizačních chorob, a tím působit intervenčně na chování a způsob života rizikových skupin (osoby se sedavým zaměstnáním, děti a mládež, senioři).
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy
MRAČKOVÁ, Michala
Ateroskleróza a její rizikové faktory způsobují řadu kardiovaskulárních onemocnění, která jsou příčinou úmrtnosti ve většině průmyslových zemí po celém světě. V dnešní době se do podvědomí dostávají nové nezávislé biomarkery, které by mohly v budoucnosti sloužit ke zvýšení prediktivní hodnoty současných rizikových faktorů aterosklerózy. Z tohoto důvodu byla v této bakalářské práci sledována přítomnost klasických rizikových faktorů, sloužících pro výpočet rizika fatální kardiovaskulární příhody do 10 let, a nových biomarkerů u náhodně vybraných klientů lázeňského resortu Savoy v Karlových Varech bez klinických známek aterosklerózy. Získané výsledky demonstrují, že nejčastějším rizikovým faktorem v této sledované populaci je hypercholesterolémie a pozitivní rodinná anamnéza. Dále byla tato skupina rozdělena dle kardiovaskulárního rizika. Z výsledků uvedených v této práci vyplývá, že jen 57 % osob středního věku spadalo do malého až středního rizika, resp. < 5 % rizika, 43 % osob mělo vysoké až hodně vysoké riziko. Podle očekávání bylo vyšší procento osob s vysokým rizikem mezi muži. Populace vyšetřených žen trpěla v 35 % metabolickým syndromem, zatímco mužská populace měla metabolický syndrom v 52 %. Závěrečná část této práce poukazuje na některé "netradiční" rizikové faktory aterosklerózy. Ve studované populaci byla nejčastěji zvýšená koncentrace fosfolipázy asociované s lipoproteinem (Lp-PLA2), méně často koncentrace lipoproteinu (a) a nejméně byla zastoupená zvýšená hladina malých denzních LDL. Patologická hodnota lipoproteinu (a) se častěji našla u žen, zatímco zastoupení zvýšené koncentrace Lp-PLA2 bylo významně vyšší v subpopulaci mužů. Osoby s vysokým rizikem KVO měly významně vyšší koncentraci Lp-PLA2, u dalších dvou faktorů se hladiny významně nelišily od nálezu u osob s nízkým až středním rizikem. Prediktivní hodnota Lp-PLA2 pro výpočet rizika KVO je však velmi malá.
|
|
|
Prevence vybraných civilizačních chorob (kardiovaskulární choroby a diabetes II. typu) u seniorů
SUPOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá prevencí civilizačních chorob u seniorů, je zaměřena na kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus II. typu. V teoretické části nejprve charakterizuji specifika seniorského věku. Následně se v teoretické části zabývám kardiovaskulárními chorobami, které se vyskytují u seniorů a nemocí diabetes mellitus II. typu, rizikovými a protektivními faktory u těchto onemocnění. V praktické části se zaměřuji na dotazníkové šetření, které zkoumá míru informovanosti seniorů o kardiovaskulárních onemocněních a nemoci diabetes mellitus II. typu, rozdíly v informovanosti mezi muži a ženami a vztah mezi informovaností a stupněm vzdělání seniorů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 98 respondentů. Dotazník obsahoval 12 otázek, které zkoumaly, jak jsou respondenti informováni o dané problematice. Sběr dat proběhl v lednu a v únoru 2014 a následné vyhodnocení v březnu a v dubnu 2014. Získaná data byla vyhodnocena pomocí statistických metod. Zjištěné odpovědi byly přetransformovány do jednotných tabulek a porovnávány. Byla zkoumaná celková informovanost, rozdíl v informovanosti v závislosti na pohlaví a následně byl zkoumán vliv dosaženého vzdělání na informovanost problematiky.
|
|
|
Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v ČR a vybraných zemích EU
Křížová, Jana ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Pechholdová, Markéta (oponent)
Tato práce se věnuje problematice kardiovaskulárních onemocnění v České republice a vybraných zemích Evropské unie. Z hlediska dlouhodobého vývoje úmrtnosti v České republice dochází ke změnám úmrtnostních poměrů. Největší výkyvy v intenzitě úmrtnosti zaznamenaly právě kardiovaskulární onemocnění. Tyto změny lze z větší části vysvětlit změnou ekonomických a sociálních faktorů, stravovacích zvyklostí a poklesem hladiny některých rizikových faktorů. Na celkové kardiovaskulární mortalitě se dlouhodobě nejvíce podílejí dvě skupiny nemocí, a to ischemické choroby srdeční a cévní nemoci mozku. V mezinárodním srovnání jsou rozdíly ve vývoji kardiovaskulární úmrtnosti mezi vyspělými zeměmi a bývalými socialistickými zeměmi značné.
|
|
|
Vlastním automobilem k obezitě a kardiovaskulárním nemocem?
Sojka, Jan ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá závislostí mezi rozvojem automobilismu a úmrtností na kardiovaskulární onemocnění na datech 18 evropských států v letech 1997-2003. Jsou popsány základní faktory prevalence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a je provedena ekonometrická analýza za použití Arellano-Bond modelu. Analýza potvrdila pozitivní vztah automobilismu popsaného počtem pasažér-kilometrů a úmrtností na KVO. Dále potvrzuje negativní vztah mezi vysvětlovanou proměnnou úmrtnost na KVO a vysvětlujícími proměnnými počet bypassů, vývoj HDP, vzdělání a spotřeba kávy. Mezi vysvětlujícími proměnnými manželství, kouření a vysvětlovanou proměnnou byl zjištěn pozitivní vztah. Obrácená kauzalita je diskutována za pomocí Grangerových testů. Odhadnuté výsledky posloužily k diskuzi doporučení ke snížení prevalence KVO.
|
|
| |
|
| |
|
|
Užívání nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska
GUTOVÁ, Alena
Bakalářská práce, zpracovaná na téma Užívání Nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska, se zabývá současným stavem, cíli práce a hypotézami, metodikou, výsledky, diskuzí a závěrem. Současný stav dané problematiky práce se zabývá přehledem onemocnění kardiovaskulárního systému, jako jsou ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, hypertenze, infarkt myokardu, plicní embolie, tromboembolická nemoc, náhlá koronární smrt. Tato část se také věnuje dědičnosti kardiovaskulárních onemocnění, podílu rizikových faktorů na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dále je zde podrobněji pojednáváno o mechanismu účinku nitrátů. Práce se také zabývá rolí sestry v ošetřovatelské péči, informovaností pacienta, komunikací a edukací pacienta, užívajícího nitráty. Závěr kapitoly je věnován příkladům ošetřovatelských diagnóz.
|
|
|
Nejčastější příčiny úmrtí v akutní medicíně
GRECHOVÁ, Michaela
Kardiovaskulární choroby představují hlavní příčinu úmrtí dospělých ve vyspělých zemích včetně české republiky. Ta patří v Evropě k zemím s nejvyšší úmrtností na tato onemocnění, více než 50% úmrtí má původ v kardiovaskulárních chorobách, což je téměř dvojnásobné množství ve srovnání s průměrem Evropské unie. V Jihočeském kraji patří k nejčastějším příčinám úmrtí kardiovaskulární onemocnění a rovněž choroby cerebrovaskulární, jejichž incidence díky postupnému stárnutí populace mírně stoupá. Záměrem práce je přinést ucelené informace o úmrtnosti v důsledku akutních stavů v oblasti Jihočeského kraje v období let 2006 a 2007. Cílem této práce bylo provést výzkum nejčastějších příčin úmrtí v rámci přednemocniční péče tj. Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje metodou kvantitativního zpracování výsledků pomocí obsahové analýzy dokumentů a výsledek porovnat se statistikou. Byly stanoveny tři hypotézy. Sledovaným souborem byly případy evidované zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje od 1.1.2006 do 31.12.2007 s klasifikací NACA 7. Tento vzorek po nutných úpravách čítal 1845 případů a byl porovnán se Zdravotnickými ročenkami. Jedna hypotéza byla potvrzena a zbylé dvě vyvráceny. Cíl práce se podle mého názoru podařilo splnit.
|
|
|
Nefarmakologické ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy
HARTOVÁ, Taťána
Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí ve většině vyspělých zemí. Obyvatele České republiky považujeme jednoznačně za populaci se zvýšeným rizikovým profilem předčasné aterosklerózy. Práce se zabývá kvantifikací běžných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob (arteriální hypertenze, diabetes, kouření, obezita), sledováním počtů dalších hospitalizací, dalších kardiovaskulárních příhod a úmrtí a speciálně depresivní poruchou u 200 pacientů (ve věku 36 {--} 86 let) Oddělení invazivní kardiologie Nemocnice Karlovy Vary, s. r. o. indikovaných ke koronografickému vyšetření. U depresivních pacientů se setkáváme s kardiovaskulárním onemocněním a náhlou smrtí srdeční častěji než u nedepresivních. Platí to i v případě, kdy jsou v obou skupinách vyloučeny rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních poruch v předchorobí. Nemocný se srdeční chorobou prožívá významné zlomové období. Je bezprostředně omezen zdravotně a ohrožen existenčně, společensky, často i na životě. Psychické změny v dané situaci jsou téměř zákonité, rozvoj deprese je předpokládatelný. 13 % oslovených kardiaků udává výskyt typických problémů provázející depresi každý z minulých 14ti dnů, u 27 % přetrvávaly problémy více než týden. Celoživotní prevalence deprese se pohybuje mezi 5 a 16 %, vyšší výskyt depresivních pacientů mezi kardiaky je tedy zřejmý. Průměrný BMI u sledovaných žen je 29,12 {--} tedy na hranici normální váhy a nadváhy, průměrná hodnota BMI u sledovaných mužů činí 29,20 {--} to již značí o jejich obezitě. Lze tedy potvrdit, že u sledovaných osob byl potvrzen vyšší body mass index (BMI). Průměrný obvod pasu u sledovaných žen je 104,29, u mužů 104,83 {--} tj. obsah viscerálního tuku je značný. Při sledování dalších hospitalizací do půl roku tvořili většinu pacienti s angínou pectoris. Bez ohledu na diagnózu zemřeli pouze tři pacienti.
|
host ::
RSS.