|
|
Geneze uhelného ložiska Vejprnice v plzeňské pánvi
Salva, Otto ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bohatá geologická dokumentace týkající se ložiska Vejprnice ve východní části plzeňské pánve zahrnuje hluboké vrty z povrchu, důlní vrty, zásekové vzorky uhelných slojí, důlní mapy s vyznačenými plochami vytěžených slojí a se zlomy zjištěnými při těžbě ložiska. Uvedené geologické podklady byly analyzovány za účelem rekonstrukce prostředí vzniku obou těžených uhelných slojí: spodní radnické sloje v radnických vrstvách a hlavní nýřanské sloje ve spodní části nadložních nýřanských vrstev. Z vrtných podkladů byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, písčitosti ev. zastoupení brekcií v intervalech od počátku sedimentace (báze karbonu) do báze spodní radnické sloje, a dále v intervalech mezi slojemi či jejich lávkami. Mapy mocnosti mezi proterozoickým podložím a slojemi rovněž posloužily k rekonstrukci předsedimentačního paleoreliéfu, který byl uhlonosnými karbonskými sedimenty postupně vyplňován. Z údajů v zásekových vzorcích byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, obsahu popela, výhřevnosti, obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině, obsahu síry a obsahu vody spodní radnické a hlavní nýřanské sloje. Sestavené izoliniové mapy a korelační řezy umožnily vytvořit trojrozměrný model předsedimentačního paleoreliéfu. Z něj je patrné, že sedimentace spodních radnických vrstev v oblasti ložiska probíhala v...
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Sphenopterid type of true ferns from Carboniferous basins of Czech massive
Frojdová, Jana ; Pšenička, Josef (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent) ; Rößler, Ronny (oponent)
Tato práce se zabývá sphenopteridními kapradinami z českých karbonských pánví. Práce je předkládaná jako kombinace dvou článků, které byly publikovány ve vědeckých recenzovaných časopisech, jeden článek je v recenzním řízení a poslední článek je připravený k odeslání. Text samotné práce je především úvod obsahující uvedení do problematiky sphenopteridních kapradin a jejich morfologie, dále obsahuje pasáže věnované metodice, studovaným typovým sbírkám, terminologii a výsledkům revize studovaných rodů. Úvod práce slouží jako obecný přehled fosilních kapradin a historie jejich výzkumu. Všechny čtyři články, zde prezentované, jsou zaměřeny na moderní popisy, emendování a revize rodů Boweria Kidston, Dendraena Němejc a Sturia Němejc. Na základě revizí těchto rodů byly popsány následující dva rody: Kidstoniopteris gen.nov. a Paraszea gen. nov. V rámci revize rodu Boweria byl také popsán nový druh Boweria nowarudensis. Pro všechny studované taxony byl použit "celostní přístup", který umožňuje získat co nejvíce informací o kapradině, jak o její morfologii, anatomii, tak reprodukčních orgánech a in situ sporách. Informace o lokalitě a případné zahrnutí petrologických a sedimentárních analýz doplní tato data. Poprvé byly popsány sporangiální buňky jako je annulus, stomium, vrcholové buňky a in situ spory pro...
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Leptosporangiátní kapradiny z karbonských pánví Čech, vybrané taxony
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce reviduje deset vybraných druhů sphenopteridních kapradin z karbonu a permu uložených ve sbírkách Národního muzea v Praze, Západočeského muzea v Plzni a British Geological Survey v Keyworth. Byly studovány sphenopteridní typy kapradin na základě reprodukčních orgánů získané metodou macerace rostlinných otisků. Sporangia a jejich annulus jsou důležitými diagnostickými znaky pro jednotlivé rody a druhy sphenopteridních kapradin a u vybraných druhů nebyly dosud popsány. Byly studovány následující druhy Boweria schatzlarensis, Myriotheca anglica, Renaultia crépini, Sturia amoena, Discopteris sp., Zeilleria hymenophylloides, Zeilleria avoldensis, Scolecopteris elegans, Waldenburgia corynepteroides a Oligocarpia gutbiery. S výjimkou druhu Waldenburgia corynepteroides, Scolecopteris elegans, Zeilleria hymenophylloides a Zeilleria avoldensis byl studován typový materiál. U druhu Boweria schatzlarensis macerace ukázala laterální annulus, zatímco u Myriotheca anglica je annulus buď laterální a nebo spíše speciální typ umístěný po stranách sporangia. Určení typu annulu (laterální annulus) u Renaultia crépini rovněž umožnilo zařadit tento druh k rodu Tenchovia (nová kombinace Tenchovia crépini). U druhu Sturia amoena macerace ukázala prstencový annulus. Dále byl studován druh Discopteris sp.,...
|
|
| |
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Litofaciální vývoj a cyklická stavba svrchní části porubských vrstev (serpuchov) ve východní části OKR
Michlová, Nikol ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirásek, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na litofaciální vývoj a cyklickou stavbu cca 200 m mocného úseku ve svrchní části porubských vrstev (serpukhov) v karvinském dílu ostravsko-karvinského revíru. Cílem práce je pomocí detailní korelace vrtů odlišit plošně stálé cykly od lokálních a porozumět lépe mechanismům jejich vzniku, především roli glacieustatických pohybů. Pro tyto účely byly z vybraných vrtných profilů sestaveny korelační řezy. V řezech byly na základě předchozích výzkumů Gastalda et al. (2009) vymezeny tři genetické cykly. Od podloží do nadloží jsou to cykly (i) Max, (ii) Otakar a (iii) Gaebler. Mocnost cyklů kolísá v rozmezí od 19,9 do 109,9 m. Hranice genetických cyklů až na výjimky leží v transgresní (bazální) ploše významných mořských faunistických horizontů. Z korelačních řezů a z izoliniových map mocnosti a písčitosti sestavených pro jednotlivé genetické cykly plyne, že území s maximální mocností odpovídají úsekům se zvýšenou písčitostí počítané ze středno a hrubozrnných pískovců. Maxima písčitosti a mocnosti jsou většinou protažena ve směru SSV-JJZ, který je konformní s průběhem osy pánve. Tato maxima jsou interpretována jako úseky, kterými protékaly říční toky, jež ukládaly hrubozrnná klastika. Říční toky patrně sledovaly průběh synsedimentárního zlomu ssv.-jjz. směru, který byl aktivní...
|
|
|
Sphenopterid type of true ferns from Carboniferous basins of Czech massive
Frojdová, Jana ; Pšenička, Josef (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent) ; Rößler, Ronny (oponent)
Tato práce se zabývá sphenopteridními kapradinami z českých karbonských pánví. Práce je předkládaná jako kombinace dvou článků, které byly publikovány ve vědeckých recenzovaných časopisech, jeden článek je v recenzním řízení a poslední článek je připravený k odeslání. Text samotné práce je především úvod obsahující uvedení do problematiky sphenopteridních kapradin a jejich morfologie, dále obsahuje pasáže věnované metodice, studovaným typovým sbírkám, terminologii a výsledkům revize studovaných rodů. Úvod práce slouží jako obecný přehled fosilních kapradin a historie jejich výzkumu. Všechny čtyři články, zde prezentované, jsou zaměřeny na moderní popisy, emendování a revize rodů Boweria Kidston, Dendraena Němejc a Sturia Němejc. Na základě revizí těchto rodů byly popsány následující dva rody: Kidstoniopteris gen.nov. a Paraszea gen. nov. V rámci revize rodu Boweria byl také popsán nový druh Boweria nowarudensis. Pro všechny studované taxony byl použit "celostní přístup", který umožňuje získat co nejvíce informací o kapradině, jak o její morfologii, anatomii, tak reprodukčních orgánech a in situ sporách. Informace o lokalitě a případné zahrnutí petrologických a sedimentárních analýz doplní tato data. Poprvé byly popsány sporangiální buňky jako je annulus, stomium, vrcholové buňky a in situ spory pro...
|
|
| |
host ::
RSS.