|
|
Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci
HAJS, David
Předkládaná diplomová práce Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci sleduje vývoj farních kronik pěti jednotek římskokatolické církevní správy v oblasti vikariátu České Budějovice-venkov. Primárním cílem je vyjma avizované komparace podrobit detailní analýze všech deset zmíněných knih z Bílé Hůrky, Chrášťan, Nákří, Rudolfova a Týna nad Vltavou ve sledovaném období. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje cíle práce a představuje použité prameny a literaturu. První úsek kompilativně shrnuje dějiny obcí, k nimž výše uvedené duchovní správy formálně příslušely. Druhý oddíl zevrubně reflektuje historii římskokatolické církevní správy v oblasti jižních Čech. Třetí část stručně objasňuje genezi a dosavadní evoluci farních kronik v rámci českých zemí. Vnější znaky včetně formálních náležitostí vybraných pamětních knih jsou předmětem čtvrté kapitoly předkládané práce. Předposlední část představuje vlastní jádro textu, neboť obšírně dokumentuje obsah pamětních záznamů jednotlivých autorů farních kronik. Šestý úsek nabízí rekapitulaci formálních a obsahových znaků sledovaných pamětních knih dle rozvětvené kategorizace rozličných kritérií a hledisek. Závěrečný oddíl shrnuje nabyté poznatky a prezentuje jejich využití pro případné budoucí badatelské účely. Na samém konci předkládané práce se nachází několik vybraných grafických příloh včetně tabulkových znázornění všech autorů sledovaných farních kronik.
|
|
|
Nacistická okupace českého pohraničí a českých zemí a její důsledky pro církevní správu
Pakandl, Josef ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá důsledky nacistické okupace pro církevní správu. Jejím cílem je co nejkomplexněji popsat důsledky nacistické okupace českého pohraničí a Českých zemí pro církevní správu a dotknout se i některých souvisejících otázek. Téma jsem si vybral kvůli svému zájmu o historii. Také problematika církví a náboženských společností mi je blízká. Při psaní diplomové práce jsem studoval literaturu, internetová zdroje, navštívil jsem biskupství českobudějovické a Národní archiv. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zaobírá obsazením českého pohraničí německými vojsky a následnou správou tohoto území. Druhá kapitola se zabývá důsledky okupace pro římskokatolickou církevní správu, konkrétně v jednotlivých římskokatolických diecézích a komisariátech vratislavské arcidiecéze na českém území, pokusy o obsazení uvolněných míst diecézních biskupů ze strany Apoštolského stolce a důsledky pro strukturu řeholí. Třetí kapitola nastiňuje německou církevní politiku a její dopad na církevní život v zabraném pohraničí, zejména vztah věřících k národnostní otázce, německá opatření namířená proti církvím, persekuci duchovenstva, řeholníků a laiků. Čtvrtá kapitola se zabývá pravoslavnou církví během nacistické okupace. Je pojednáno o církevních jurisdikcích, které fakticky (tedy nejen...
|
|
|
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
|
|
|
Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920
HAJS, David
Bakalářská práce Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920 si klade za cíl zdokumentovat celkový vývoj dvou farních kronik zmíněné jihočeské farnosti v uvedeném období. Primárním záměrem je podrobit detailnímu zkoumání konkrétní způsoby vedení pamětních knih u jednotlivých autorů. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje vytyčené cíle práce a rovněž uvádí použité prameny a literární zdroje. Druhý oddíl reflektuje historii římovské obce i farnosti v rámci jedné společné kapitoly, neboť jsou světské a církevní dějiny v Římově kvůli vzájemným historickým vazbám prakticky neoddělitelné. Vnější kritika obou pramenů je předmětem třetího úseku předkládané práce, čtvrtá kapitola se následně zabývá tematickou kategorizací obsahu farních kronik. V pořadí pátá část představuje samotné jádro kvalifikační práce, jelikož blíže zkoumá jednotlivé autory pamětních knih a jejich kronikářskou činnost. Poslední kapitola shrnuje nabyté poznatky a představuje jejich možné využití pro další historické bádání. V samotném závěru práce je obsaženo několik obrazových příloh, jež slouží jako ukázka vybraných segmentů obou pamětních knih.
|
|
|
Farnosti Volyňského vikariátu a jejich fungování v období druhé poloviny 19. a v první polovině 20. století
STANĚK, Libor
Předkládaná práce se věnuje historii Volyňského vikariátu s vymezením časového období hlavně na druhou polovinu 19. a první polovinu 20. století. Její obsah tvoří tři hlavní části, které přibližují dění ve Volyňském vikariátu z různých úhlů pohledu. První z nich se věnuje představení pramenné základny, z které práce vychází. Najdeme v ní představení archivních fondů farních a vikariátních úřadů, upozornění na možnosti využití fondu okresních úřadů pro poznání církevních správy. Kromě toho obsahuje rozbor i popis tří typů archivních dokumentů, a to farních kronik, vizitačních písemností kanonických vizitací, inventářů kostelního a farního majetku. Druhá část práce se zaměřuje na popsání movité a nemovité vybavenosti farností Volyňského vikariátu. Obsahuje přehled stavebního vývoje a oprav u kostelních a farních budov Volyňského vikariátu. Součástí je i přehled vybavení kostelních budov kovovými předměty, bohoslužebnými rouchy, zvony a varhany. Poslední část práce se věnuje duchovním Volyňského vikariátu. Její snahou je ukázat různorodou náplň práce faráře, povinnosti kaplanů a sžití obou duchovních. Obsahuje rovněž vymezení povinností vikariátního úřadu. V práci nechybí úvod, závěr, dále stručné shrnutí využité literatury a základní přehled historického vývoje Volyňského vikariátu. Na konci práce jsou umístěny tabulky a grafy jako vhodný a ilustrativní doplněk k jednotlivým kapitolám.
|
|
|
Knihy fundací českobudějovického děkanství ze 17. a 18. století
PELIKÁN, Lukáš
Cílem bakalářské práce "Knihy fundací českobudějovického děkanství ze 17. a 18. století" je popis těchto dvou knih. Téma fundací, zejména bližší výzkum problému, se zatím dočkalo mála pozornosti historiků. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je kromě představení dostupné literatury vztahující se k tématu vymezen pojem fundace. Co se týče terminologie, bylo přistoupeno k vysvětlení pojmu z pohledu právního i z pohledu církevního. Druhá kapitola poskytuje prostor pro představení místa, ke kterému se knihy vztahují, a sice českobudějovického děkanství. Jádrem samotného studia jsou třetí a čtvrtá kapitola. V první jmenované se nachází vnější a vnitřní popisy knih. Z důvodu rozsáhlosti materiálu byl větší důraz kladen jen na první zkoumanou knihu. Poslední kapitola je věnována zápisům z první knihy uskutečněným do roku 1800 a umožňuje tím jejich podrobnější studium. V závěru práce je shrnut význam fundací a fundačních knih, jakožto cenného pramene církevní provenience. Práce obsahuje přehled použitých pramenů a literatury a je doplněna přílohou, ve které zaujímá nejvíce prostoru tabulka, která přehledným způsobem přináší přehled záznamů první knihy. Nechybí ani grafy, další tabulky či reprodukce.
|
|
|
Rekatolizační praxe v lokální perspektivě.
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
Název: Rekatolizační praxe v lokální perspektivě Podtitul: Vztah rekatolizace a obnovy církevní správy v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje (vybrané otázky) Klíčová slova: církev, rekatolizace, církevní správa, barokní zbožnost, Bolelsvský kraj, Hradecký kraj, 17. století, 18. století V této disertační práci sleduji vztah mezí nižší duchovní správou, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji a severní části Hradeckého kraje v 17. a 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek. Nejdříve se věnuji vymezení základních pojmů jako je konfesionalizace, rekatolizace, protireformace, katolická reforma a barokní zbožnost. Dále sleduji vývoj rekatolizace v českých zemích v kontextu střední Evropy. Následuje kapitola věnovaná rekatolizační legislativě. V další části je popsáno postupné zlepšování farní správy z pohledu zvyšování počtu farností a rovněž zlepšování podmínek pro práci duchovních. Základními ukazateli pro to jsou počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a počet obyvatel farností. Věnuji se rovněž hospodářskému zajištění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Stěžejní část práce popisuje výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku a v...
|
|
|
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
|
|
|
Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Jiří VLASÁK, Církevní správa na Sušicku v pozdním středověku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012, Práce se zabývá církevní správou v sušickém regionu, jako části prácheňského děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí i pronájmů far. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v regionu a pozornost je v neposlední řadě věnována také místnímu kléru. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny českého arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Pro zařazení informací do širšího kontextu jsou rovněž připojeny části pojednávající o stavu české církevní správy v pozdním středověku a středověké dějiny regionu. Klíčová slova: Sušice, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, církevní správa, fary
|
|
|
Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy
Halanová, Eliška ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy je jednou z nejstarších památek ve městě a jeho příběh je nerozlučitelně spjat s dějinami města a jeho rolí jako významného naleziště zlata. Proto je při pátrání o minulosti kostela třeba rozlišit dvě linie zkoumání - osudy kostela jako farního beneficia a dějiny této pozoruhodné stavby jako stavebně-historické památky. V úvodní části práce se seznamujeme s historií královského horního města Jílové, pozorujeme počátky jeho slávy, velkolepý rozkvět v období 14. století, změnu poměrů po husitských válkách a pozvolný ústup jeho významu, i přes zjevné snahy o znovunabytí svého postavení. V další kapitole potom sledujeme vývoj farnosti, obsazování beneficií a osobnosti farářů a jejich drobné příhody. Zajímavou etapou v této kapitole je vybudování jílovského minoritského kláštera, který se načas ujal správy celé farnosti. V druhém oddíle pak poznáváme okolnosti založení kostela a jeho prvotní podobu, dále jeho přestavby a úpravy až do nynějšího vzhledu. Poslední část práce je věnovaná obzvláště hlavnímu oltáři a dalšímu zajímavému inventáři. Klíčová slova kostel, historie, Jílové u Prahy, církevní správa, farnost
|
host ::
RSS.