|
|
Vznik, růst a působení křesťanských společenství na sídlišti Černý Most v Praze 14
WINSTED, Margareta
Na sídlišti Černý Most v Praze 14 působí od roku 2000 čtyři křesťanská společenství {--} Církev bratrská, Křesťanské společenství Praha, římskokatolická církev a Církev adventistů sedmého dne. V práci popisuji vznik, růst a aktivity těchto společenství v letech 2000 až 2007, se zaměřením na Církev bratrskou. V první části práce charakterizuji jednotlivé církve obecně, jejich příchod na sídliště a jejich velikost. V dalších kapitolách pak zmiňuji aktivity církví zaměřené na péči o věřící a na jejich evangelizační úsilí. Zajímavá je vzájemná spolupráce církví i spolupráce a podpora ze strany Městského úřadu Prahy 14 v oblasti vzdělávací a sociální. Celkový přehled situace na sídli Černý Most stručně doplňuji o aktivity muslimské komunity a ústředí Svědků Jehovových. Celkové duchovní působení křesťanských komunit je v oblasti anonymního sídliště velmi náročné.
|
|
|
Využití nestátních neziskových organizací při zdolávání mimořádných událostí nebo krizových situací na území Jihočeského kraje
ŠTURMOVÁ, Lenka
Dobrovolnická činnost se rozvíjí již od dávné historie. Od samotných počátků měli lidé potřebu pomoci svému bližnímu v nastalé neočekávané situaci, kterou by on sám ze svých možností nedokázal překlenout. Nestátní neziskové organizace se při mimořádných událostech a krizových situacích angažují a jsou nápomocni občanům, které postihla mimořádná událost. Tato bakalářská práce má za cíl definovat jaké nestátní neziskové organizace se na území Jihočeského kraje nacházejí a jak fungují při mimořádných událostech a krizových situacích v Jihočeském kraji. Dále práce zhodnotí, zda jsou nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji dostatečně využívané při mimořádných událostech a krizových situací. První část bakalářské práce je věnována dobrovolnictví a dobrovolnické službě. Také pojednává o základních skupinách nestátních neziskových organizací, které náš právní řád rozlišuje. Jedná se o spolky, obecně prospěšné společnosti, ústavy, nadace, nadační fondy a církevní organizace. Práce se vrací k historii a popisuje vývoj neziskového sektoru již od husitské revoluce, Rakouského císařství a Rakouska-Uherska, první republiky, druhé světové války, komunistického období a postkomunistického období. V neposlední řadě se práce věnuje také Panelu nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje. Na konci teoretické části se bakalářská práce zabývá pojmem mimořádná událost podle platného zákona. Charakterizuje základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému. Definuje záchranné a likvidační práce, kdo je provádí a k čemu slouží. Dále vysvětluje dokumentaci integrovaného záchranného systému, stupně poplachu a stručně je charakterizuje. Mimo definování mimořádné události také definuje pojem krizová situace. V poslední etapě teoretické části tato bakalářská práce popisuje vztahy mezi nestátními neziskovými organizacemi a integrovaným záchranným systémem. Ve druhé části bakalářské práce je zpracován výzkum nestátních neziskových organizací, které mají uzavřenou smlouvu s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje a nacházejí se na území Jihočeského kraje. V textu jsou definovány jednotlivé organizace, jejich charakteristika a druh činnosti. V tabulkách jsou zanesena některá získaná data o organizacích. Bakalářská práce ve své druhé části pracuje na analýze potencionálně vhodných organizací k uzavření dohody s Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje. Fullerovou metodou stanovuje kritéria, která by bylo vhodné využít k posouzení a stanovení nestátních neziskových organizací jako vhodných subjektů k uzavření dohody. Práce vychází z výzkumné otázky, jestli jsou nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji dostatečně využívané při zdolávání mimořádných událostí a krizových situací. Při zpracování této bakalářské práce byly použité platné normy, odborné literatury a výzkumy, které byly prováděny formou osobních rozhovorů s jednotlivými zástupci dotčených nestátních neziskových organizací. Zpracovaný výzkum zjistil, že využívání nestátních neziskových organizací je na dobré úrovni. Uzavřenou dohodou mezi Jihočeským krajem a vybranými nestátními neziskovými organizacemi vznikl Panel nestátních neziskových organizací Jihočeského kraje, který velkou měrou přispívá k efektivní humanitární pomoci při mimořádné události nebo krizové situaci. Také bylo zjištěno, že v České republice je patrný vzrůstající trend spolupráce nestátních neziskových organizací v integrovaném záchranném systému při zásahu. V Jihočeském kraji se spolupráce při zásahu v jednotlivých letech neliší, kromě let 2008 a 2012, kdy spolupráce mírně vzrostla. Při porovnání výsledných procent jsou spolupráce v České republice a Jihočeském kraji přibližně na stejné úrovni. Výzkum také zjistil, že pro efektivnější posuzování využití nestátních neziskových organizací při zdolávání mimořádných událostí a krizových situací je nezbytné vézt si přesné statistiky.
|
|
|
Specifika financování církevního sboru
Mičková, Martina ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Eisler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky financování v Českobratrské církvi evangelické. Popisuje a srovnává jednotlivé položky z výkazů zisků a ztrát především pomocí absolutních ukazatelů. V první části textu je krátce věnována pozornost neziskovému sektoru a zařazení církevních organizací do něj. Následují kapitoly, které se již věnují poslání církevních organizací, jejich právnímu zajištění a modelům, které mezi sebou může církev a stát mít. Dále je stručně popsána historie a struktura ČCE. Na teoretickou část textu navazuje část praktická, která se zabývá financováním sboru Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé. Zde jsou analyzovány jednotlivé položky nákladů a výnosů a jejich vývoj v čase. Práce dále obsahuje porovnání s podobným sborem ČCE v Chrudimi. Na závěr je způsob financování sborů zhodnocen.
|
|
|
K aplikaci etických zásad ve vztahu ke klientům v církevních a necírkevních sociálních zařízeních
CHMELOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá aplikací etických zásad v sociální práci a srovnáváním církevních a necírkevních sociálních zařízení. Je zde kladen velký důraz na vztah sociálního pracovníka a klienta. Dělí se celkem na 6 kapitol. První kapitola se zabývá vysvětlením základních etických pojmů, které s prací souvisí a pro snazší orientaci v dalších kapitolách. Druhá se týká rozdělení církevní a necírkevní organizace zabývající se sociální péčí, popisuji jejich organizační strukturu a srovnání. Třetí kapitola je věnovaná lidským právům, spolu s nimi související etický kodex a jeho význam i kritika. Čtvrtá poukazuje na hodnoty v sociální práci, jaké jsou hodnoty ve vztahu sociální pracovník a klient. Pátá kapitola vymezuje pojem kvalita života, lidskou důstojnost a s ní spojenou sociální práci. V závěrečné kapitole jde o vztah člověka k sobě samému, ke klientovi a křesťanské pojetí člověka.
|
host ::
RSS.