|
|
Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech
MALÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech vychází z bakalářské práce autorky. Zabývá se historií, architekturou a souvislostmi pozdně gotického poutního kostela sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma. Diplomová práce se snaží o zařazení stavby hnanického chrámu do kontextu dalších stylově podobných kostelních staveb jižní Moravy a Dolního Rakouska. Uvádí tři příklady možných analogií z moravského Podunají a tři příklady z Podunají rakouského. Stavby jsou popisovány a dále srovnávány. Práce se pokusí také zodpovědět otázku, kudy mohly vlivy proudit a co všechno mohlo mít vliv na vznik a rozmach sakrálního stavitelství pozdní gotiky.
|
|
|
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
|
|
|
Divadelnost baroka
Kotrbová, Karolína ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Ve své práci se zabývám divadelností barokního slohu. Považuji ji za zásadní vlastnost tohoto období, jeho umění a svým způsobem i myšlení. V práci se tento názor pokusím doložit. Na příkladu tří církevních staveb na území Čech a Moravy dokazuji svá tvrzení a vysvětluji, v čem tato divadelnost spočívá. K rozboru záměrně volím tři velmi odlišné stavby – kostel sv. Michaela v Brně, Svatou Horu v Příbrami a poutní chrám Panny Marie Dobré rady u Nových Hradů. Čím více se od sebe jednotlivé stavby liší, tím širší možnosti při dokazování tvrzení mi skýtají.
|
|
|
Drobné církevní stavby
Zajíčková, Gabriela ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Petr, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za použití terénního výzkumu zmapovat území mikroregionu Dolnobřežansko, zdokumentovat drobné církevní stavby v něm nalezené a zhodnotit jejich stav. Podle vyhodnoceného stavu poté určit, zdali se o ně jejich vlastníci starají tak, jak by měli. Mezi tyto stavby řadíme kříže, kapličky, sochy světců, zvonice, boží muka a jiné. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a vlastní výzkumnou. V teoretické části se čtenář může seznámit s typologií staveb, s legislativou související s péčí o drobné památky či se způsoby, jak je možné získat finanční prostředky na obnovu těchto památek.
V části, která mluví již o samotném výzkumu je poté charakterizována a vymezena oblast výzkumu a popsány nalezené sakrální stavby. U nalezených staveb je poté provedeno hodnocení na základě několika kritérií. Pro tuto část práce byla velmi důležitá setkání a komunikace se zastupiteli a obyvateli zkoumaných obcí.
|
host ::
RSS.