|
| |
|
|
Šestinedělí z pohledu fyzioterapie
Šimánková, Marie ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Havlíčková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá možností využití fyzioterapie v průběhu šestinedělí po fyziologickém porodu. Na začátku teoretické části je popsána fyziologie šestinedělí, laktace, psychika ženy po porodu a poporodní komplikace. Hlavní část práce se věnuje použití fyzioterapeutických metod a konceptů v šestinedělí. Výstupem této části je informační leták se cviky vhodnými po celé šestinedělí. V praktické části probíhalo dotazníkové šetření dvou skupin žen na konci šestinedělí pro objektivní zhodnocení efektu letáku. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy, které jsou na šestinedělí připravované a umí využít cílené cvičení pro podporu regenerace organismu po porodu, mají lehčí průběh šestinedělí, cítí se lépe psychicky a hodnotí svoji efektivitu kojení pozitivněji. Skupina experimentální (n = 32) dostala v těhotenství informační leták a v šestinedělí jej využívala. Skupina kontrolní (n = 37) leták neobdržela. Pro zhodnocení psychického stavu matky byl využit standardizovaný dotazník Edinburská škála postnatální deprese. Pro zhodnocení efektivity kojení byl využit standardizovaný dotazník Škála vlastní efektivity kojení - krátká forma. Pro zhodnocení celkového stavu matky a jejích komplikací byl vytvořen dotazník speciálně pro tuto diplomovou práci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka
VAVEROVÁ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka, je seznámit se s průběhem nemoci, ale i s řešením. Dalším cílem je zjistit frekvenci alergie na bílkovinu kravského mléka v ordinaci dětského lékaře. V neposlední řadě je cílem zpracovat seznam přípravků pro tento typ onemocnění. Teoretická část se zabývá zařazením alergie na bílkovinu kravského mléka mezi potravinové alergie. Dále se věnuje mateřskému mléku jako nejdůležitější výživě kojence a rozdílu mezi mateřským mlékem a kravským mlékem. Nakonec se věnuje samotnému onemocnění alergie na bílkovinu kravského mléka, jeho prevalenci, otázce, kde a jak se nejvíce projevuje, jak se dá diagnostikovat a jaký je léčebný postup. V závěru teoretické části se věnujeme seznamu přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí rozhovorů s dětskými lékaři. Byly použity rozhovory s dvojím zaměřením. První typ interview s různými dětskými lékaři a lékaři specialisty, se věnoval jejich znalostem, názorům a informacím zajímavým pro alergii na bílkovinu kravského mléka. Druhý typ rozhovoru se věnoval respondentům s alergií na bílkovinu kravského mléka. Měl zjistit průběh onemocnění, diagnostické testy, které byly provedeny pro zjištění alergie na bílkovinu kravského mléka. Dále se věnoval výživě a aktuálnímu stavu. Dále jsem ve výzkumné části zpracovávala přehled přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka a v Nutriservisu profesional jsem vytvořila týdenní jídelníček pro dítě s alergií na bílkovinu kravského mléka.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Vztah kojení a výskyt CA prsu
HALUZOVÁ, Jaroslava
Cílem této studie bylo zjistit, co ženy s CA prsu vědí o ochranném vlivu kojení a jak dlouho kojily, zjistit zda znají rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění. Dále bylo cílem zjistit, jaké vědomosti o ochranném vlivu kojení mají ženy v šestinedělí, jak dlouho plánují kojit, kdy, od koho a jaké informace o kojení dostávají. Při zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat byly polo-strukturované rozhovory. Rozhovory bylo zjištěno, že o ochranném vlivu kojení vědí ženy a CA prsu velice málo, většina jich nikdy od nikoho informace nedostlaly, pouze některé slyšely či četly. Vztah kojení a výskyt CA probyl prokázán, protože pouze jedna žena kojila více než jeden rok. Znalosti žen o rizikových faktorech jsou minimální. Většinou udávaly 3 rizikové faktory, což jsou znalosti nedostačující a svědčí o nutnosti osvěty v oblasti prevence. V této oblasti je úloha porodní asistentky a dětské sestry nezastupitelná. Z druhé části výzkumu bylo zjištěno, že edukace o kojení v porodnici je nedostatečná, sestry poskytují informace pouze o technice kojení a péči o prsy. Informace o ochranném vlivu kojení dostaly ženy na předporodních kurzech, některé je získaly na internetových stánkách či v tisku. Šestinedělky plánují kojit průměrně 11,5 měsíce, což svědčí o velice pozitivním postoji ke kojení svých dětí.
|
|
|
Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice
FAJMONOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce s názvem ?Péče o fyziologického novorozence v prvních týdnech po propuštění z porodnice?, má charakter kvalitativního výzkumu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je charakterizován fyziologický novorozenec a základy péče o novorozence v domácím prostředí. Tato práce se rovněž zabývala preventivní péčí o novorozence. Dále je v této práci charakterizován vývoj dítěte v jednotlivých měsících, od narození až do 1 roku. V praktické části je výzkum zaměřený na zjišťování úrovně a dostupnosti komunitní péče o novorozence, informovanosti matek o péči v domácím prostředí a jaká je spokojenost s jednotlivými subjekty poskytujícími péči novorozencům po propuštění. Cílem práce bylo zodpovědět, jaká je úroveň ošetřovatelské péče o novorozence a komunikace s rodiči ze strany zdravotnického personálu v období od propuštění z porodnice do 6 týdnů věku, z pohledu rodičů. Ke zpracování dané problematiky a zjištění již zmiňovaného cíle bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření pomocí nestandardizovaného rozhovoru, který proběhl celkem s osmi ženami. Na základě výsledků byly zodpovězeny tyto výzkumné otázky. Jsou porodní asistentky a dětské sestry v terénu schopny naplňovat představy rodičů v péči o jejich dítě při zachování odpovídajícího stupně odbornosti? Jaké mají matky priority při komunikaci se zdravotníky? Navštěvují porodní asistentky či dětské sestry novorozence v domácím prostředí? Jsou zásahy porodní asistentky do péče o novorozence podle rodičů kvalifikované? Výsledky a poznatky z této bakalářské práce mohou sloužit všem pracovníkům v terénní péči jako cenný zdroj informací o přáních a pocitech matek v současné době na straně jedné, a o odborné úrovni péče na straně druhé. Součástí práce je i ?Desatero pro pracovníky v terénní péči o matku a novorozence.?
|
|
|
Historie kojenecké výživy od roku 1945 do roku 2008
VACUŠKOVÁ, Miluše
Výživa dítěte má v každém věkovém období svá specifika. Pro novorozenecký a kojenecký věk dítěte má především velký význam kojení. Výživa mateřským mlékem je ideálně vyvážená, zajišťuje příjem kvalitní potravy, která je mladým organizmem velmi dobře tolerována a zajišťuje optimální tělesný růst a psychický vývoj dítěte. Mateřské mléko díky svému složení zvyšuje ochranný účinek na dítě ve vztahu k infekcím a navozuje přirozenou psychickou vazbu ve vztahu matky a dítěte. Ve své práci jsem se snažila vyhledat zlomové body v koncepci kojenecké výživy ve světě i u nás a zmapovat problematiku kojení a vývoj umělé výživy od konce druhé světové války po současnost. Také jsem chtěla položit důraz na nenahraditelnost mateřského mléka, ale i na suplementaci umělých mlék probiotiky, prebiotiky, synbiotiky a jejich význam ve výživě dětí. Cílem práce č. 1 bylo vyhledat zlomové/uzlové body v koncepci kojenecké výživy ve světě od počátku 19. století a v České republice od roku 1945 do roku 2008. Cílem práce č. 2 bylo prokázat, že kojenecká výživa v současné době sleduje kromě nutričních hodnot výživy i imunologické aspekty. Cílem práce č. 3 bylo vytvořit návrh edukačního programu, který může sloužit jako praktický návod k využití teoretických podkladů v klinické praxi. Informace potřebné k dosažení stanovených cílů byly získány studiem, analýzou a srovnáváním dostupných písemných dokumentů, týkajících se přirozené i umělé výživy dětí. Většina dokumentů byla určena pro studium zdravotnických pracovníků na středních a vysokých školách v České republice. Současně bylo také čerpáno z publikací pro rodiče a širší veřejnost v rozmezí od roku 1945 po rok 2008. Pro ilustravi byly použity i některé tabulky obsahující schémata umělé výživy odpovídající době, ve které vznikly. Na těchto schématech jsem chtěla poukázat na změny v koncepcích, které s sebou přinášel vývoj nejenom ve znalostech a myšlení lidí, zabývajících se výživou dětí, ale i v nových možnostech a technologiích potravinářského průmyslu.
|
|
|
Porodní asistentka v roli laktační poradkyně
TOMÁNKOVÁ, Veronika
Kojení je nejlepší, nejkvalitnější a zároveň nejlevnější výživa pro kojence. Současným trendem je kojení podporovat. Podpora kojení je jedním z preventivních programů, protože rozhodnutí matky své dítě nekojit může mít velký dopad na zdraví dítěte, ale i matky. Jak v České Republice, tak ve Světě jsou organizace, které se zabývají kojením a jeho podporou. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí poznatků o kojení a laktačním poradenství. Praktická část práce je zaměřena na sběr informací od laktačních poradkyň. Pro tuto práci jsem si dala 3 cíle, s kterými souvisejí 3 výzkumné otázky. Cíl 1, zmapovat porodní asistentky, které se věnují laktačnímu poradenství v jihočeském regionu. Cíl 2, zjistit v rámci jakého pracovního vztahu laktační poradkyně pracují. Cíl 3, zjistit specifika práce laktační poradkyně. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní šetření formou nestandardizovaného rozhovoru, kde jsem použila 28 otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek, které se věnují laktačnímu poradenství v jihočeském regionu. Výzkum proběhl v březnu a dubnu roku 2011.Výsledkem výzkumného šetření bylo zodpovězení výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1 zní, je v jihočeském regionu dostatek porodních asistentek, které se věnují laktačnímu poradenství? Výzkumná otázka 2 zní, v jakém pracovním vztahu laktační poradkyně pracují? Výzkumná otázka 3 zní, jaká jsou specifika práce laktační poradkyně? Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumu vyplynulo, že laktační poradkyně vykonávají poradenství jako soukromé porodní asistentky, nebo jsou zaměstnány v nemocnici a laktačnímu poradenství se věnují ve volném čase. Specifikem práce laktační poradkyně je komunitní péče v terénu. Zmapovala jsem laktační poradkyně v jihočeském regionu, dle názorů 3 respondentek jich není dostatek, ale uvádí, že poptávka se zatím rovná nabídce. Tato bakalářská práce může být přínosem pro studentky oboru porodní asistentka, pro porodní asistentky, ale i pro sestry, které pracují na oddělení šestinedělí. Bude poskytovat poznatky, které mohou dopomoci ke zkvalitnění práce, dále poznatky pro porodní asistentky, které se budou chtít věnovat laktačnímu poradenství.
|
host ::
RSS.