|
|
Alternativní metody léčby u onkologicky nemocných
BĚLOHLAVÁ, Nikola
Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen v ČR. V současné době je k dispozici několik druhů vědecké léčby, přesto se jedná o onemocnění velmi závažného charakteru a představuje hrozbu nevyléčitelného onemocnění. Je proto pochopitelné, že ženy trpící onemocněním rakoviny prsu, potažmo všichni onkologičtí pacienti i jejich blízcí, věnují značené úsilí k získání informací o všech dostupných možnostech léčby, které by mohly pomoci zvrátit nepříznivou diagnózu. Proto se často uchylují k volbě některé z terapií, jež nabízí alternativní medicína. Alternativní medicína disponuje širokou škálou metod, problémem ovšem zůstává fakt, že pozitivní účinky některých terapií nejsou vědecky ověřeny (15). Vzhledem k tomu, že onkologické nemoci jsou velmi závažné, představuje pro onkologické pacienty alternativní terapie riziko zejména ve chvíli, kdy těmito metodami zcela nahradí metody vědecké. Cílem této práce je zjistit postoj žen, které trpí či trpěly karcinomem prsu, k alternativním metodám léčby tohoto onemocnění. Mezi dílčí cíle práce patří zjistit, jaké je povědomí žen o typech alternativní léčby v onkologii, jak se v průběhu nemoci měnil postoj žen s rakovinou prsu k tomuto způsobu léčby jejich nemoci, jak tyto metody ovlivnily život pacientek a jaké z nich jsou jim nejbližší. Dále jaké je povědomí žen s karcinomem prsu o rizicích alternativní medicíny. V teoretické části práce se zabývám biologickými a psychosociálními aspekty karcinomu prsu a také klasickými a alternativními terapiemi, jež mohou být v průběhu léčby využity. Jelikož je problematika onemocnění karcinomem prsu individuální oblastí, předpokládá se, že se bude jednat o informace intimního charakteru. Proto jsem považovala za vhodné použít kvalitativní formu výzkumu. Pro tuto problematiku jsem zvolila techniku polostrukturovaného rozhovoru, pro jehož realizaci jsem si připravila seznam návodných otázek a dle potřeby pokládala otázky doplňující. Resondentky k rozhovorům jsem získala pomocí techniky snowball, tedy nabalováním. Využila jsem kontaktu na ženu z mého okolí, kterou dobře znám. Rozhovory s jednotlivými ženami jsou zpracovány ve formě případových studií. Zpracovala jsem 7 případových studií. Osloveno bylo 11 žen, 4 ženy spolupráci odmítly. Ženy jsem po provedení rozhovoru rozdělila v podstatě do 3 kategorií dle jejich obecného postoje k alternativním terapiím léčby jejich onemocnění. Společným znakem u všech žen byl fakt, že ani jedna nezanedbala či neporušila předepsaný plán klasické léčby, který stanovil tým specialistů. Dvě z nich o přerušení klasické léčby ovšem krátce uvažovaly. Největší část respondentek se přiklonila k postoji, který byl spíše nakloněn alternativním léčbám. Byly přístupné využívat metody, o nichž byly přesvědčené, že jejich zdraví neuškodí, i kdyby neměly pozitivní dopad. Dvě ženy uvedly, že jsou zcela přesvědčeny, že některé alternativní terapie v onkologii jsou prospěšné. Dvě respondentky vnímaly alternativní terapie spíše jako pozitivní, jejich účinkem si ale zcela jisté nebyly. Další tři respondentky měly naopak negativní postoj k alternativní medicíně v onkologii. Jedna z žen uvedla, že je k tomuto postoji vedla špatná zkušenost její přítelkyně s touto léčbou, byť při léčbě nemoci zcela jiného charakteru. Většina respondentek během nemoci využila některou z metod alternativní medicíny, i přesto, že některé z nich jim nepřikládaly velkou váhu a důvěru. Pouze dvě ženy, jež zaujaly k léčbě zcela negativní postoj, si nejsou vědomy využití některého druhu této terapie. Mezi nejčastěji využívané metody patřily potravinové doplňky. Méně žen (2) využilo biotroniku, homeopatii a akupunkturu.
|
|
|
Vývoj mamografického screeningu v České republice
KREJČÍ, Klára
V současné době představuje karcinom prsu nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný mamografický screening, jehož význam spočívá v pravidelném a preventivním mamografickém vyšetřování žen za účelem včasné detekce nádorového onemocnění i v případech, kdy ženy ještě netrpí žádnými příznaky ani potížemi. Hlavním úkolem mamografického vyšetření je potvrdit nebo vyvrátit malignitu a při maligním onemocnění prsu zachytit onemocnění v časné fázi. Psaní této bakalářské práce bylo zaměřeno na vývoj mamografického screeningu v České republice, ale zároveň bylo zaměřeno i na počty mamografických vyšetření, na počty zachycených karcinomů, ať už jde o celkový počet zachycených karcinomů nebo o počet karcinomů zachycených pouze v rámci mamografického screeningu a také na počet samoplátkyň.Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, který lékař nejčastěji odesílá pacientky k mamografickému screeningu ? zda praktický lékař či gynekolog. Tyto údaje byly zjišťovány ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Druhým cílem bylo zanalyzovat počet a nejčastější důvody pacientek, které jsou vyšetřeny na vlastní žádost. Sbírání dat bylo provedeno dotazníkovou metodou a bylo provedeno šedesáti ženám, z toho třiceti ženám na poliklinice Medipont s.r.o. a třiceti ženám na pracovišti Mamografie Havlíčkův Brod. Dotazník vyplňovaly jak ženy, které jsou mladší 40 let a podstoupily vyšetření ultrazvukem, tak i ženy, které splňují minimální věkovou hranici 40 let a byly vyšetřeny mamografem. Do dotazníku vyplňovaly ženy datum, kraj, věk a důvod, proč jsou samoplátkyněmi mamografického nebo ultrazvukového vyšetření. Hypotéza, že počet mamografických vyšetření na vlastní žádost pacientky (samoplátkyně) stoupá, byla potvrzena. Data byla sbírána ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Ze zpracovaných výsledků v této práci je tedy patrné, že od roku 2002, kdy začal probíhat Národní program screeningu karcinomu prsu, došlo k obrovskému vývoji mamografického screeningu v České republice. Mamografický screening podstupuje stále více žen a i přes zvyšující se incidenci onemocnění zůstává mortalita stabilní, což svědčí o tom, že na pokročilost onemocnění má drtivý a velice kladný dopad program mamografického screeningu.
|
|
|
Riziko chronických změn po léčbě zářením u pacientek s karcinomem prsu
KŘÍŽOVÁ, Jana
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním u žen. V roce 2009 bylo v České republice zjištěno 5 975 nových případů. Jednou z hlavních modalit léčby je radioterapie, která kromě léčebných účinků může vést i ke vzniku ireverzibilních (chronických) postradiačních změn v ozářeném objemu. Ty významně ovlivňují kvalitu života pacientek. Práce je zaměřena na sledování výskytu pozdních radiačních změn u pacientek po ozáření karcinomu prsu v Masarykově onkologickém ústavu v Brně - chronickou radiodermatitidu, fibrózu podkoží a lymfedém. Tyto změny jsou u pacientek po ukončení radioterapie sledovány lékařem během pravidelných kontrol a klasifikovány dle stupnice RTOG/EORTC. Ke zpracování jsem použila soubor 98 pacientů (97 žen a 1 muže) léčených v MOÚ v letech 1998 ? 2009, u nichž se projevily výše uvedené postradiační změny. Bylo provedeno vyhodnocení léčebného záměru a výskytu lymfedému před radioterapií. Byla rovněž zpracována statistika všech stupňů postižení v závislosti na ozařovací technice. U všech pacientů byla aplikována dávka 50 Gy standardní frakcionací 25 frakcí po 2 Gy, takže nebylo možné provést vyhodnocení závislosti výše aplikované dávky na riziku vzniku chronických změn. Pozdní změny se vyskytly u 74 % sledovaných pacientek. Ze statistiky vyplývá, že pacientky, u kterých byla ozářena oblast mammy nebo hrudní stěny a regionálních lymfatických uzlin, měly vyšší riziko vzniku chronických změn na kůži a vyšší riziko vzniku lymfedému, ale také menší riziko vzniku fibrózy podkoží.
|
|
|
Informovanost žen o mamografickém vyšetření v Jihomoravském kraji
MICHNOVÁ, Lenka
Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapovat informovanost žen o mamografickém vyšetření. Od roku 2002 je spuštěn organizovaný preventivní program aktivního vyhledávání karcinomu prsu. Karcinom prsu je závažné onemocnění, které postihuje ženy již v mladém věku. Při včasném záchytu je však dobře léčitelný. Mnoho žen už vyšetřeno mamografem bylo. Právě proto byl proveden průzkum, jak jsou ženy informované o vyšetření. Potřebná data ke zpracování bakalářské práce byla zjišťována pomocí kvantitativního šetření. Pro sběr dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly dobrovolné a anonymní. Byly určeny ženám ve vybraných nemocnicích Jihomoravského kraje (Masarykův onkologický ústav Brno, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav a Nemocnice Kyjov). Šetření se zúčastnily ženy starší 18 ? ti let, bez ohledu na to, zda byly na vyšetření poprvé nebo opakovaně. Dotazníků bylo celkem rozdaných 120, z toho se jich vrátilo 110. Šetření probíhalo v červenci a v srpnu roku 2010. V práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen jdoucí na mamografické vyšetření. Cíl byl splněn. Druhým cílem práce bylo informovat a připravit pacientky na další postup při nalezení zhoubného nádoru. Cíl byl rovněž splněn. Třetí cíl, poukázat na odlišnost informovanosti mezi jednotlivými nemocnicemi Jihomoravského kraje, byl také splněn. První hypotéza, že informovanost žen v nemocnicích je dostatečná, se potvrdila. Hypotéza druhá, že jsou pacientky plně informovány a připraveny na další postup, v případě zjištění zhoubného nádoru, se také potvrdila. A poslední třetí hypotéza, že informovanost žen se v jednotlivých nemocnicích liší, se rovněž potvrdila. Problematika informovanosti pacientek před mamografickým vyšetřením je stále aktuální téma. Jelikož současná legislativa uvádí, že pacientka musí být o vyšetření poučena, je nutné, aby měla pacientka možnost poskytnuté informace v klidu vyhodnotit a vznést případné dotazy.
|
|
|
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
|
|
|
Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu
MALENINSKÁ, Zuzana
V mé bakalářské práci na téma Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu je veškerá problematika soustředěna na nejčastější zhoubný nádor prsu u žen, kterým je karcinom prsu. Cílem práce bylo podat v teoretické části přehled o problematice karcinomu prsu, zejména se zaměřením na zhodnocení komplikací po operaci nádoru prsu v důsledku odstranění spádových lymfatických uzlin a jejich terapie. V praktické části jsem u pacientek po chirurgickém výkonu sledovala změny po zákroku a jestli se u nich časnou terapií podařilo předejít vzniku pooperačních komplikací. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn na dvou pacientkách, které podstoupily chirurgický zákrok kvůli diagnostikovanému karcinomu prsu. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu ze základního souboru pacientů Chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Použila jsem následující techniky sběru dat - rozhovor, anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a analýza osobních zdravotnických dokumentů. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Pozorováním obou pacientek byla ověřena skutečnost, že časnou terapií se podaří předejít pooperačním komplikacím. Došlo ke zlepšení hybnosti v ramenním kloubu a uvolnění měkkých tkání, obnovení volné pohyblivosti hrudníku a správného stereotypu dýchání. Nedílnou součástí terapie je pacientkou zodpovědně prováděná autoterapie a preventivní opatření. Práce může být využita pro klinickou práci fyzioterapeutů, ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví a pro potřeby pacientů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Role sestry při zvládání techniky samovyšetření prsu
ŠOJSLOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zjistit, jak zvládají techniku samovyšetřování prsu sestry a ženy nezdravotnice a rozsah edukačních činností sester v problematice samovyšetřování prsu. Určeny byly čtyři hypotézy, pomocí kterých byly zjišťovány jak znalosti o samotném karcinomu prsu, tak i znalosti o technice samovyšetřování prsu a edukaci sester z různých pracovišť. Bylo použito kvantitativní šetření pomocí dotazníků. První dotazník s 21 otázkami, pro ženy nezdravotnice, které byly převážně z Českých Budějovic, a to z úřadů, studentky škol, příbuzní a známí. Druhý dotazník pro sestry s 20 otázkami. Sestry, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu, jsou zaměstnankyně různých oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově, Strakonicích a ordinací praktických lékařů. V teoretické části této práce je připomenuta důležitost tématu {\clqq}onemocnění prsu`` vzhledem k tomu, že v naší republice je nejčastějším zhoubným nádorem žen - rakovina prsu. Alarmující je stoupající počet nově zjištěných karcinomů prsu za rok na celém světě. Samovyšetřování prsu má pomoci hlavně ženám do 45 let věku v odhalování patologií prsu. Každá žena by se měla seznámit s prevencí a rizikovými faktory, které přispívají k onemocnění prsu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ženy nezdravotnice prokázaly dostatečné znalosti v otázkách, co je samovyšetřování prsu, časové intervaly samovyšetřování a jakou polohu zvolí při samovyšetřování. Pouze polovina všech dotazovaných žen věděla, v kterém období menstruačního cyklu je vhodné vyšetření provádět a překvapivě byla nedostatečná znalost v otázce {\clqq}Při jakých obtížích navštívíte lékaře``. Šetřením bylo prokázáno, že většina žen, nebyla nikdy vyzvána lékařem k samovyšetřování prsu. Dotazníkové šetření pro sestry ukázalo, že onemocnění prsu je pro ně stále aktuální téma, a jejich znalosti o samovyšetřování prsu byly dostačující. Většina z dotázaných sester nikdy pacientku needukovala ani nenavštívila v posledních pěti letech seminář týkající se samovyšetřování a onemocnění prsu.
|
|
|
Význam rizikových faktorů u detekce karcinomů mammy
CISÁRIKOVÁ, Štěpánka
SHRNUTÍ Karcinom prsu je nejčastější malignitou u žen a jeho incidence v rozvinutých zemích světa stále stoupá. Je tedy třeba hledat účinné postupy prevence vzniku tohoto onemocnění, zkoumat a navzájem porovnávat všechny rizikové faktory které by mohly, byť jen malou měrou, přispívat k rozvoji tohoto onemocnění. Nezbytností je zajistit dostatečně citlivý screening, zdokonalovat všechny dostupné metody vyšetření a volit účinné metody léčby. Rizikové faktory jsou heterogenním souborem vlivů vnitřního a vnějšího prostředí a různými mechanismy působí na rozvoj karcinomu prsu. Dělíme je na dvě skupiny - faktory behaviorální a dispoziční. Behaviorální faktory jsou ovlivnitelné, dispoziční jsou ovlivnitelné. Cílem mé práce je na základě rozborů rizikových faktorů poukázat na ty, které mohou být významné v preventivní péči před tímto onemocněním. Statisticky jsem vyhodnotila údaje z dotazníků u žen, které onemocněly rakovinou a u skupiny náhodně vybraných žen. Z přehledu vyplynulo, že negativní vliv mají faktory: rakovina prsu v rodinné anamnéze, první porod po 30. roce života a také vliv zevního prostředí {--} oblasti se zvýšenou radioaktivitou podloží. Objektivně a statisticky významné výsledky lze získat pouze dlouhodobým sledováním vybraných skupin žen.
|
host ::
RSS.