|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Válka růží a její vliv v knižní malbě na anglickém dvoře na přelomu 15. a 16. století
Kopáčková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vysvětlení politických příčin občanské války, takzvané války růží v Anglii v letech 1455-1487. Boj o trůn a nadvládu nad zemí mezi rodem Yorků a Lancasterů se odehrávala po celém území Anglie s podporou mnoha významných šlechtických rodin. Vyvrcholením této války bylo spojení rodů a nástup nové dynastie Tudorovců na anglický trůn. Podstatná část práce se zabývá symbolem růže a jejím heraldickým promítnutním na anglických dvorech. V dochované knižní malbě od Charlese d`Orleans z roku 1483 a 1492-1500 vidíme heraldická zvířata rodů a symboliku s nimi spojenou. Můžeme zde pozorovat postupné spojení bílé yorkské a červené lancasterské růže, což je následek nástupu Tudorovců na anglický trůn. Knižní malbu s tématikou počátku tudorovského rodu můžeme vidět v kopii od Hugema de Lembourga z roku 1487, kde je vyobrazena královská svatba Jindřicha V. a Kateřiny z Valois. V monetech od Magistera Sampsona z roku 1516 je symbolický tudorovský keřový strom se skrytými symboly, které jsou v práci vysvětleny. V neposlední řadě je zde věnovaná pozornost zobrazování vybraných panovníků formou iniciál a menších knižních maleb.
|
|
|
Základní typy výzdobných technik středověkých iluminací
Velgáňová, Daniela ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
1 Anotace Cílem bakalářské práce je shrnutí a porovnaní základných písemných pramenů a literatury k technologickým postupům výzdoby středověkých knih. Kromě pérové, lavírované kresby, tempery a kvašové malby je též věnovaná pozornost různým způsobům zlacení a využití zlatých doplňků (od přidávaní zlatého prachu do některých barev, přes puncovaní zlacených detailů, až po malbu na vyzlacený podklad). U jednotlivých technik a postupů je naznačen jejich vývoj v rámci knižní malby ilustrativně dokumentovaný i konkrétními příklady děl. Součástí práce je rovněž syntéza a přehled rukopisné tvorby v Čechách.
|
|
|
Ikonografie Posledního soudu v českém románském umění
Danihelková, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Tato práce se zabývá zpracováním Ikonografie Posledního soudu v českém románském umění. Má za cíl zmapovat vyobrazení tohoto výjevu v českém knižním a nástěnném malířství doby románské. Ikonograficky toto vyobrazení zpracovat, chronologicky zařadit do vývoje českého umění a potažmo zařadit díla i do evropského měřítka a najít analogie a vlivy v zahraničním umění. Práce zpracovává a porovnává ikonologický typ vyobrazení a to, jak se tento typ měnil v průběhu vývoje českého románského umění.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
host ::
RSS.