|
|
Odběr krve včera a dnes
STOLARIKOVÁ, Pavlína
Odběr krve je dnes zcela běžným výkonem, zejména u sester. Sestry se s odběry krve setkávají téměř každý den své služby. Jedná se o výkon důležitý především pro lékaře, kteří na základě laboratorních výsledků mohou diagnostikovat patologické stavy a následně indikovat vhodnou léčbu. Tato bakalářská práce s názvem Odběr krve včera a dnes je zpracována jako práce teoretická. Dle názvu práce je zřejmé, že je zaměřena zejména na odběr krve a ostatní problematiku s ním spojenou. Cílem této práce je zanalyzovat pomocí dostupných zdrojů vývoj a s ním spojené změny týkající se výkonu odběru krve. Konkrétně je cílem analyzovat, jak se změnil samotný postup a používané pomůcky k odběru krve. Práce je zpracována pomocí analýzy dostupných primárních a sekundárních zdrojů historických i současných dat. Odběr krve souvisí samozřejmě s krví, jejíž fyziologie je v práci popsána. S postupem odběru krve souvisí i laboratorní vyšetření, které je v této práci také zmíněno. Cílem je zanalyzovat zdroje popisující vývoj odběru krve a k němu používaných pomůcek. V práci je zmíněna i tématika transfuzního lékařství a vzdělávání sester, jež úzce souvisí s výkonem odběru krve v rámci kompetencí sestry, jejichž podoba se v průběhu let změnila. Práce byla zpracována pomocí dostupných českých i zahraničních literárních zdrojů, databází a článků z odborných periodik. Byl vypracován ucelený teoretický podklad, který lze použít v praxi zejména jako studijní a informační materiál pro odbornou i laickou společnost. Na základě analýzy zdrojů bylo zjištěno, že odběr krve se změnil jak v průběhu vývoje samotného ošetřovatelství a lékařství, tak díky mnoha průmyslovým, technickým a politickým vlivům.
|
|
| |
|
|
Optimalizace sítě transfúzních míst v České republice
Konderlová, Nicolle ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Svěráková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se věnuje oblasti transfuzního lékařství, které má v dnešní době po-dobně jako ostatní oblasti ve zdravotnictví několik nedostatků. Cílem práce je návrh nové struktury zařízení transfuzní služby v České republice, která bude ekonomicky efektivnější než stávající a ve které dojde k redukci zpracovatelských pracovišť krve. Součástí je nejen vyčíslení základních nákladů nutných k investicím potřebným pro zavedení nového systému a k zajištění provozní čin-nosti po dobu 5 let a jejich porovnání pro obě varianty, ale i návrh centralizovaného řízení a změny personálního zajištění výrobního procesu.
|
|
|
Sestra a odběry biologického materiálu
HUBENÁ, Marcela
Název bakalářské práce: Sestra a odběry biologického materiálu Základní teoretická východiska: Jedním z nejčastějších výkonů sestry jsou odběry biologického materiálu. Aby sestra správně provedla odběr, musí znát ošetřovatelské postupy a mít je nastudovány ze standardů oddělení, na kterém pracuje, nebo z odborné literatury. Mezi biologický materiál (pochází z organismu člověka) patří krev, moč, stolice, sputum, zvratky, žaludeční obsah, punktát, mozkomíšní mok. Před výkonem je vždy důležité klienta seznámit s výkonem, který u něj bude prováděn. (Mikšová, 2006) Cíle práce: Cíle bakalářské byly zjistit, zda sestry dodržují správný postup při odběru krve a moče a zmapovat chyby při odběrech krve a moče. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky. Jaké nejčastější chyby dělají při odběrech moče? Druhá výzkumná otázka zní: Jaké chyby dělají sestry při odběrech krve? Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního šetření. Byla zvolena technika sběru dat formou skrytého pozorování. Sběr dat byl zaznamenáván do předem připravených archů, na kterých byl přesný postup odběru žilní a kapilární krve a katetrizace (permanentní a jednorázová) močového měchýře u ženy. Pozorování probíhalo v březnu 2015 na standardních odděleních a na odděleních jednotek intenzivní péče v nemocnici České Budějovice a.s. Výzkumný soubor tvořilo 26 všeobecných sester. Výsledky: Pozorovací archy byly popsány postupem pozorovaného odběru. Následně byly vytvořeny kategorizační tabulky, kde bylo znázorněno pořadí nejčastějších chyb při postupech u odběrů krve a moče. Při odběrech žilní krve se sestry dopustily těchto chyb: Nepodložení končetiny ochrannou podložkou, z toho vyplývá chyba nekompletní příprava pomůcek odběru krve a neprovedení kontroly pomůcek k odběru, neumytí rukou před a po výkonu, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, nepoužití ochranných rukavic, nesprávné pořadí vkládání zkumavek do adaptéru, zaškrcený turniket déle jak jednu minutu. U odběru kapilární krve sestry chybovaly takto: nepoužití ochranných rukavic, neumytí rukou před výkonem, nesetření první kapky krve, nepřipravení všech pomůcek k odběru- zejména nepoužití kapiláry, špatně zaschlá dezinfekce v místě vpichu, neumytí rukou po provedeném výkonu. U odběrů moče katetrizací se při pozorování vyskytly tyto chyby: nezajištění omytí genitálií u ženy, neumytí rukou před výkonem, nezajištění intimity klientky před výkonem, nekompletní příprava pomůcek k odběru s tím související neprovedení kontroly pomůcek před výkonem. Závěr: Z výsledků vyplývá, že sestry nedodržují postup při odběrech krve a moče. Dopouští se chyb, které mohou vést ke špatné diagnostice vyšetřovaného vzorku a tím ke špatné diagnostice a léčbě onemocnění. Při odběrech krve nechrání sebe ochrannými rukavicemi. Výsledky práce byly zkonzultovány s managementem nemocnice České Budějovice a.s.
|
|
|
Úloha dětské sestry a porodní asistentky při laboratorním screeningu u novorozenců
CHVÁTALOVÁ, Lenka
Novorozenecký laboratorní screening je aktivní a celoplošné vyhledávání chorob v jejich časném, preklinickém stádiu. Je založen na analýze suché kapky krve na filtračním papírku. Krev se odebírá za určitých podmínek všem novorozencům narozeným na území ČR. Tento výkon je v kompetenci porodních asistentek a dětských sester, které zodpovídají za správnost odběru. V roce 2009 došlo ke změnám v počtu vyšetřovaných nemocí z devíti na třináct. Nyní se pro odběr používají dvojité, samopropisovací kartičky a veškeré údaje o novorozenci a okolnostech odběru se zaznamenávají na tuto dvojitou kartičku, se samoprůpisem demografických dat. Úlohou porodní asistentky a dětské sestry je edukace matky, která by měla být přítomna u odběru. V teoretické části se autorka zabývala historií novorozeneckého screeningu, charakteristikou novorozeneckého screeningu a jeho principy, vyšetřovanými chorobami, přípravou, postupem a péči po výkonu. Praktická část je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat znalost dětské sestry/ porodní asistentky v laboratorním screeningu u novorozenců. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Dětské sestry a porodní asistentky znají zásady laboratorního screeningu. Hypotéza byla potvrzena. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Cílem 2 bylo zmapovat překážky v laboratorním screeningu u novorozenců z pohledu dětské sestry a porodní asistentky. Cíl 2 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaké překážky jsou v odběru laboratorního screeningu u novorozenců? Výzkumná otázka byla zodpovězena. Nejčastějšími překážkami jsou špatně tekoucí krev, nutnost více vpichů, předepsaná jedna kapka krve nestačí. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a studijní materiál pro studentky porodní asistence. Výsledky výzkumu mohou být využity v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě.
|
host ::
RSS.