|
|
GDP growth and welfare in developing countries: the case study of Nigeria from 2022-2022
Elias Oluwasegun, Emmanuel
Tato disertační práce se snažila zhodnotit dopad hospodářského růstu, zejména měřeného růstem HDP, na různé ukazatele blahobytu v rámci nigerijské ekonomiky za poslední dvě desetiletí (2002-2022). Základem byla kritická revize literatury, která prozkoumala stávající výzkumy s cílem dosáhnout úplného pochopení teoretických základů a empirických důkazů souvisejících s hospodářským růstem a blahobytem. Zvolená metodika zahrnovala analýzu trendů růstu HDP a ukazatelů blahobytu pomocí sekundárních dat získaných z renomovaných zdrojů. Vícerozměrná regresní analýza provedená pomocí softwaru STATA umožnila simultánně zkoumat dopady růstu HDP na klíčové ukazatele, jako je nerovnost, chudoba, nezaměstnanost a průměrná délka života. Cílem studie bylo poskytnout cenné poznatky o ekonomické dynamice Nigérie a jejích dopadech na společenský blahobyt. Zkoumáním nuancí vztahů mezi růstem HDP a různými metrikami blahobytu přispívá výzkum nejen k akademickému stipendiu, ale také informuje o formulaci politiky. Očekává se, že výsledky této analýzy budou vodítkem pro tvůrce politik a zúčastněné strany při vytváření strategií, které podporují udržitelný hospodářský růst, a tím pozitivně ovlivní nerovnost, míru chudoby, nezaměstnanost a celkovou délku života. Tato práce v podstatě představuje systematické úsilí o odhalení složitosti ekonomicko-sociálního propojení v Nigérii a nabízí holistický pohled na důsledky ekonomického růstu v širším prostředí blahobytu.
|
|
|
Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu
Šmídová, Michaela ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Má diplomová práce se zabývá změnou důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu. Zaměřuji se na období mezi lety 1990 až 2014, během kterého musely severské státy Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko zareagovat zejména na demografické problémy, jako je stárnutí populace, úbytek ekonomicky aktivních obyvatel, nárůst závislosti starých osob a další problémy. Ve své práci se zaměřuji především na uskutečněné reformy a na nová opatření, která v rámci důchodové politiky jednotlivé státy přijaly. Hlavním cílem mé práce je zjistit, jestli je možné sledovat výrazně odlišnou reakci a přijetí rozdílných změn a opatření ve zvoleném období 1990 - 2014 v rámci důchodové politiky těchto zemí, nebo jestli země zareagovaly obdobně. Druhým cílem mé práce je provedení komparace důchodové politiky v rámci jednotlivých zemí, a to z hlediska finanční udržitelnosti důchodových systémů (budoucí očekávané výdaje na penze v % HDP), přiměřenosti penzí (dle náhradového poměru) a možnosti čerpání důchodů (řádného, předčasného) a odkladu čerpání důchodů. Ve své práci využívám metodu sekundární analýzy dat (zejména statistik vydaných OECD a Eurostatem, legislativních dokumentů a odborných textů). Dále využívám komparativní metodu pro srovnání situace v jednotlivých zemích dle zvolených kritérií a metodu analýzy událostí.
|
|
|
Změna důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu
Šmídová, Michaela ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Má diplomová práce se zabývá změnou důchodové politiky v rámci severského státu blahobytu. Zaměřuji se na období mezi lety 1990 až 2014, během kterého musely severské státy Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko zareagovat zejména na demografické problémy, jako je stárnutí populace, úbytek ekonomicky aktivních obyvatel, nárůst závislosti starých osob a další problémy. Ve své práci se zaměřuji především na uskutečněné reformy a na nová opatření, která v rámci důchodové politiky jednotlivé státy přijaly. Hlavním cílem mé práce je zjistit, jestli je možné sledovat výrazně odlišnou reakci a přijetí rozdílných změn a opatření ve zvoleném období 1990 - 2014 v rámci důchodové politiky těchto zemí, nebo jestli země zareagovaly obdobně. Druhým cílem mé práce je provedení komparace důchodové politiky v rámci jednotlivých zemí, a to z hlediska finanční udržitelnosti důchodových systémů (budoucí očekávané výdaje na penze v % HDP), přiměřenosti penzí (dle náhradového poměru) a možnosti čerpání důchodů (řádného, předčasného) a odkladu čerpání důchodů. Ve své práci využívám metodu sekundární analýzy dat (zejména statistik vydaných OECD a Eurostatem, legislativních dokumentů a odborných textů). Dále využívám komparativní metodu pro srovnání situace v jednotlivých zemích dle zvolených kritérií a metodu analýzy událostí.
|
host ::
RSS.