|
|
Analýza masné užitkovosti vybraných plemen masného skotu
Ovčáček, Jindřich
Cílem bakalářské práce bylo analyzovat vybraná plemena na parametry masné užitkovosti v podmínkách ČR. Analyzovaná plemena aberdeen angus, hereford, charolais a masný simentál byly v průběhu roku měřeny jednotlivé parametry masné užitkovosti jako porodní hmotnost, hmotnost ve 120 a 210 dnech, přírůstek do 120 dne, přírůstek do 210 dne, přírůstek mezi 120 a 210 dnem, porážková hmotnost, průměrný přírůstek do věku porážky, celkový přírůstek a JUT. Tyto výsledky poté byly porovnávány mezi jednotlivými plemeny a také z těchto dat byla stanovena ekonomika chovu vybraných plemen masného skotu. Z výsledku vyplynulo, že plemeno má vliv na masnou užitkovost, kdy v porovnání mezi plemeny vyšla nejlépe plemena charolais a masný simentál a nejhůře plemena aberdeen angus a hereford. Také se zjistilo, že i pohlaví v rámci plemene má vliv na masnou užitkovost, kdy býci všech zkoumaných plemen dosahovali vyšší masné užitkovosti než jalovice.
|
|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat při narození
PITROVÁ, Ludmila
Cílem diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat při narození. Pro analýzu byla použita základní chovatelská evidence 604 jehňat obojího pohlaví plemene valaška z chovu farmy Ing. Jan Vejčík. Porodní hmotnosti byly vyhodnoceny v závislosti na pohlaví, četnosti vrhu, pořadí vrhu, otcovské linii a roku narození. Výsledky porovnání přinesly následující poznatky. Vliv otce na živou hmotnost jehňat při narození byl potvrzen F-testem na základě hladiny významnosti (p < 0,05 až 0,01) jako statisticky významný až téměř vysoce významný. Při srovnání průměrné hmotnosti jehňat při narození dle linií otců mají průkazně statisticky nejvyšší porodní hmotnost jehňata linie VALVEJ. Středně významné rozdíly byly prokázány mezi vlivy četnosti a pořadí vrhu, další v pořadí, co se významu týče, pak byl vliv roku narození jehňat. Statisticky nevýznamným byl prokázán vliv pohlaví živě narozených jehňat.
|
|
|
Analýza vztahů vybraných somatických charakteristik novorozenců a matek - populační sonda.
Špičáková, Dagmar ; Krásničanová, Hana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
7 Abstrakt Úvod. U savců včetně člověka se manifestuje dominance mateřského vlivu na velikost plodu. Hlavními známými negenetickými limity způsobující fyziologické kolísání hodnot porodní hmotnosti jsou skeletální dimenze matky (tělesná výška a hmotnost) a parita. Hlavním cílem naší práce bylo analyzovat vztahy tělesné výšky matky, hmotnosti matky na začátku a na konci gravidity a hmotnostního přírůstku matky během gravidity a porodních parametrů novorozence. Materiál a metody. Podkladem naší studie jsou transverzální antropometrická data 201 novorozenců (92 chlapců, 109 dívek) narozených od září 2010 do srpna 2011 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s. a jejich matek. U jedné části souboru novorozenců (n = 156) bylo podrobně změřeno 24 tělesných rozměrů, u druhé části souboru (n = 45) byla zjišťována pouze porodní hmotnost, porodní délka a obvod hlavy. Somatické charakteristiky matek byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Výsledky. Průměrné hodnoty porodní hmotnosti novorozenců (chlapci: x = 3 318 g, dívky: x = 3 232 g), tělesné výšky matek ( x = 167,3 cm) a pregravidní hmotnosti matek ( x = 64,7 kg) jsou shodné s referenčními hodnotami. Průměrný věk matek je 29,9 let. Porodní hmotnost, resp. porodní délka novorozence, je statisticky signifikantně závislá na tělesné výšce matky (r = 0,441; p < 0,001, resp. r =...
|
|
|
Kojenecká úmrtnost v České republice a Evropě: trendy a struktury
Magenheimová, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Kojenecká úmrtnost v České republice a Evropě: trendy a struktury Abstrakt V této diplomové práci je zhodnocen vývoj kojenecké úmrtnosti v České republice v letech 1950- 2016 pomocí podrobnějších ukazatelů kojenecké úmrtnosti. Pro získání přesného významu kojenecké úmrtnosti pro prodlužování naděje dožití při narození v České republice a vybraných evropských státech je zařazena dekompozice mezi ukazateli úmrtnostní tabulky. Dále jsou porovnány vybrané evropské státy prostřednictvím shlukové analýzy dle ukazatelů kojenecké úmrtnosti a naděje dožití při narození podle pohlaví. V závěru je provedena analýza na základě spočtených tabulek kojenecké úmrtnosti podle pohlaví, porodní hmotnosti a legitimity pro Českou republiku. Klíčová slova: kojenecká úmrtnost, Česká republika, evropské státy, tabulky kojenecké úmrtnosti, pohlaví, legitimita, porodní hmotnost, dekompozice, shluková analýza
|
|
|
Porodní hmotnost u novorozenců s orofaciálními rozštěpy
Hofmannová, Oldřiška ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Orofaciální rozštěpy patří mezi časté vrozené vývojové vady. K jejich vzniku přispívá kombinace genetických faktorů a faktorů vnějšího prostředí. Vývojové vady patří společně s retardací růstu mezi projevy embryotoxicity. Tato práce je zaměřena na potencionální vztah mezi porodní hmotností a orofaciálními rozštěpy českých novorozenců. Jsou zde zahrnuty nesyndromatické rozštěpy rtu, rtu a patra, izolované rozštěpy patra a pacienti s Pierre-Robinovou sekvencí reprezentující syndromatickou formu rozštěpu. Vyhodnocení vztahu mezi porodní hmotností a orofaciálními rozštěpy bylo provedeno na základě statistické analýzy. Rozdíly byly testovány jednak u dětí s jednotlivými typy orofacialních rozštěpů mezi sebou, a jednak u rozštěpových pacientů v porovnání se zdravou kontrolou. Statistickou analýzou rozptylu bylo zjištěno, že na porodní hmotnost u novorozenců s orofaciálními rozštěpy nemá vliv typ rozštěpu ani závažnost rozštěpu (jednostranný/oboustranný). Novorozenci s nesyndromatickými rozštěpy měli oproti zdravým kontrolám signifikantně sníženou hmotnost. Ve srovnání s těmito výsledky se pacienti s Pierre-Robinovou sekvencí (syndromatická forma rozštěpu) v porodní hmotnosti od zdravých dětí signifikantně nelišili. Pro ověření výsledku, že u pacientů s nesyndromatickými orofaciálními rozštěpy je porodní...
|
|
|
Změny porodnosti se zaměřením na porodní hmotnost
Ščučková, Dominika ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Změny porodnosti se zaměřením na porodní hmotnost Abstrakt Cílem práce bylo studium porodní hmotnosti od druhé poloviny minulého století do současnosti. Vývoj a současný stav porodní hmotnosti byl rozdělen do dvou samostatných kapitol, a to podle vitality na živě narozené a mrtvě narozené. Živě i mrtvě narození byli analyzováni podle důležitých charakteristik novorozenců. Podrobnější zpracování bylo zaměřeno na pohlaví narozených, rodinný stav matky a vzdělání matky. Cílem bylo také vymezit faktory, které porodní hmotnost ovlivňují. Ty byly rozděleny do třech skupin, na faktory demografické a genetické, faktory spojené s porodem a těhotenstvím a faktory životního stylu, kde byly dále podrobně popsány. Klíčová slova: porodnost, porodní hmotnost, faktory ovlivňující porodní hmotnost
|
|
|
Analýza vztahů vybraných somatických charakteristik novorozenců a matek - populační sonda.
Špičáková, Dagmar ; Krásničanová, Hana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
7 Abstrakt Úvod. U savců včetně člověka se manifestuje dominance mateřského vlivu na velikost plodu. Hlavními známými negenetickými limity způsobující fyziologické kolísání hodnot porodní hmotnosti jsou skeletální dimenze matky (tělesná výška a hmotnost) a parita. Hlavním cílem naší práce bylo analyzovat vztahy tělesné výšky matky, hmotnosti matky na začátku a na konci gravidity a hmotnostního přírůstku matky během gravidity a porodních parametrů novorozence. Materiál a metody. Podkladem naší studie jsou transverzální antropometrická data 201 novorozenců (92 chlapců, 109 dívek) narozených od září 2010 do srpna 2011 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s. a jejich matek. U jedné části souboru novorozenců (n = 156) bylo podrobně změřeno 24 tělesných rozměrů, u druhé části souboru (n = 45) byla zjišťována pouze porodní hmotnost, porodní délka a obvod hlavy. Somatické charakteristiky matek byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Výsledky. Průměrné hodnoty porodní hmotnosti novorozenců (chlapci: x = 3 318 g, dívky: x = 3 232 g), tělesné výšky matek ( x = 167,3 cm) a pregravidní hmotnosti matek ( x = 64,7 kg) jsou shodné s referenčními hodnotami. Průměrný věk matek je 29,9 let. Porodní hmotnost, resp. porodní délka novorozence, je statisticky signifikantně závislá na tělesné výšce matky (r = 0,441; p < 0,001, resp. r =...
|
|
|
Analýza porodní hmotnosti a ztrát u selat
DULOVCOVÁ, Ivana
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční parametry prasnic se zaměřením na porodní hmotnost selat a ztráty u selat. Do sledování bylo zařazeno 42 vrhů.Průměrný počet živě narozených selat byl 12,38. Průměrně se v 1 vrhu narodilo 5,43 % mrtvých selat, úhyn selat do odstavu činil 27,8 %. Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla 1,29 kg. Nejvíce selat spadalo do hmotnostní kategorie 1,051,5 kg (51 %) s průměrnou hmotností 1,30 kg. Vztah mezi počtem živě narozených selat a jejich porodní hmotností byl r = -0,121. Průměrná hmotnost mrtvě narozených selat byla 1,08 kg. U prasniček byla zjištěna o 0,28 dne kratší doba březosti a narodilo se jim o 4,03 méně živě narozených selat než prasnicím. Podíl selat uhynulých do odstavu byl vyšší u prasniček (o 3,46 %). Průměrná porodní hmotnost živě narozených selat byla vyšší u prasnic (o 0,19 kg). Prasnicím s delší dobou březosti ( 114 dní) se narodilo o 0,15 živě narozených selat více než prasnicím s kratší délkou březosti (do 113 dní). Podíl mrtvě narozených selat ze všech narozených byl nižší u prasnic s kratší délkou březosti, nižší podíl uhynulých selat do odstavu vykázaly prasnice s vyšší délkou březosti. Při porodech delších než 8 hodin se průměrně narodilo 10,37 živých selat, což bylo o 2,52 selete méně než prasnicím s délkou porodu kratší než 6 hodin, resp. o 2,60 selete méně než prasnicím s délkou porodu 68 hodin. Nejméně mrtvých selat na 1 vrh se narodilo u porodů kratších než 6 hodin. Nejvyšší úhyn selat byl do 24 hodin po narození selat (33 %), druhý den uhynulo 28 %, třetí den 12 % a čtvrtý den 9 % selat. Od pátého dne po narození se úhyn výrazně snižoval.
|
host ::
RSS.