|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Diverzita a relativní biovolume společenstev bentických rozsivek ve vztahu k podmínkám prostředí.
Šoljaková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Chattová, Barbora (oponent)
iii ABSTRAKT Bentické rozsivky jsou vzhledem k řadě jejich pozitivních vlastností (hojný výskyt, diverzifikovaná společenstva, citlivá reakce na podmínky prostředí, schopnost postihnout i dlouhodobější vývoj dané lokality) v současnosti nejčastěji využívanými bioindikátory ekologického stavu sladkovodních ekosystémů. Ovšem vzhledem k problémům spojeným s použitím tradičních metod založených na druhovém složení (časová náročnost identifikace, problematika druhových komplexů, nutnost kalibrace indexů kvality vody mezi regiony) roste v posledních letech tlak na hledání alternativních cest, přičemž jako jedna z takových cest je navrhováno sledování změn ve velikostní struktuře rozsivkových společenstev v závislosti na různých ekologických faktorech, čímž by zejména odpadla nutnost časově náročné determinace do druhů. Hlavním cílem této práce tedy bylo zjistit, jaký je v rámci odebíraného spektra sladkovodních lentických biotopů vztah mezi velikostní strukturou společenstev bentických rozsivek vyjádřenou pomocí relativního biovolume a vybranými faktory prostředí (pH, konduktivitou, typem habitatu) a zdali je tato odpověď srovnatelná se změnou jejich druhového složení, což by podporovalo možnost budoucího širšího využití biovolume v monitoringu kvality vod. Ve snaze o ověření obecnější platnosti zjištěných závěrů...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
host ::
RSS.