|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
Objevování Darwina
Poklopová, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem Darwinovy knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms, with Observations on their Habits pro dnešek. Popisné pasáže a práce o morfologii jsou často zmiňovány v pracích následníků, i když často spíše jako historická kuriozita. Největší okamžitý a setrvalý zájem vyvolaly úvahy o chování žížal. Soubor úvah o promíchávání půd žížalami vedl k okamžité odezvě v podobě prací všímajících si rozšíření žížal, a dále pak významu promíchávání půdy pro archeologii. Myšlenky týkající se vlivu promíchávání na formování půd a jejich úrodnost se dočkaly menšího ohlasu. Zcela zapadnuta pak zůstala myšlenka o vlivu bioturbace na krajinné úrovni, která prožívá svou renesanci teprve nyní v podobě prací publikovaných na sklonku minulého a začátku tohoto století.
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
Objevování Darwina
Poklopová, Linda ; Smrž, Jaroslav (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem Darwinovy knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms, with Observations on their Habits pro dnešek. Popisné pasáže a práce o morfologii jsou často zmiňovány v pracích následníků, i když často spíše jako historická kuriozita. Největší okamžitý a setrvalý zájem vyvolaly úvahy o chování žížal. Soubor úvah o promíchávání půd žížalami vedl k okamžité odezvě v podobě prací všímajících si rozšíření žížal, a dále pak významu promíchávání půdy pro archeologii. Myšlenky týkající se vlivu promíchávání na formování půd a jejich úrodnost se dočkaly menšího ohlasu. Zcela zapadnuta pak zůstala myšlenka o vlivu bioturbace na krajinné úrovni, která prožívá svou renesanci teprve nyní v podobě prací publikovaných na sklonku minulého a začátku tohoto století.
|
| |
| |