Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
Objevování Darwina
Poklopová, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem Darwinovy knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms, with Observations on their Habits pro dnešek. Popisné pasáže a práce o morfologii jsou často zmiňovány v pracích následníků, i když často spíše jako historická kuriozita. Největší okamžitý a setrvalý zájem vyvolaly úvahy o chování žížal. Soubor úvah o promíchávání půd žížalami vedl k okamžité odezvě v podobě prací všímajících si rozšíření žížal, a dále pak významu promíchávání půdy pro archeologii. Myšlenky týkající se vlivu promíchávání na formování půd a jejich úrodnost se dočkaly menšího ohlasu. Zcela zapadnuta pak zůstala myšlenka o vlivu bioturbace na krajinné úrovni, která prožívá svou renesanci teprve nyní v podobě prací publikovaných na sklonku minulého a začátku tohoto století.
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
Objevování Darwina
Poklopová, Linda ; Smrž, Jaroslav (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem Darwinovy knihy The Formation of Vegetable Mould through the Action of Worms, with Observations on their Habits pro dnešek. Popisné pasáže a práce o morfologii jsou často zmiňovány v pracích následníků, i když často spíše jako historická kuriozita. Největší okamžitý a setrvalý zájem vyvolaly úvahy o chování žížal. Soubor úvah o promíchávání půd žížalami vedl k okamžité odezvě v podobě prací všímajících si rozšíření žížal, a dále pak významu promíchávání půdy pro archeologii. Myšlenky týkající se vlivu promíchávání na formování půd a jejich úrodnost se dočkaly menšího ohlasu. Zcela zapadnuta pak zůstala myšlenka o vlivu bioturbace na krajinné úrovni, která prožívá svou renesanci teprve nyní v podobě prací publikovaných na sklonku minulého a začátku tohoto století.
Stavba hnízda a bioturbace u druhu mravence \kur{ Lasius niger} (L.).
TŮMA, Jiří
Stavba mravenčích hnízd je významným jevem ovlivňujícím okolní prostředí. Pokud chceme vědět, jaké faktory na tento proces působí, musíme se zabývat jeho detaily. Tato práce si klade za cíl popsat vlivy, které na stavbu hnízda působí, pomocí experimentu s mravencem Lasius niger (L.) v umělých formikáriích.
Návrh výzkumného projektu "Stavba hnízd mravenci \kur{Lasius niger} a její vliv na bioturbaci."
TŮMA, Jiří
Ant bioturbation and nest building process cause many changes in soil properties and environment development. This project is trying to clarify which factors are important in choosing different materials by ants for nest construction and which properties influence this process.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.