|
|
Změna biomechanických parametrů běžeckého kroku při modelovém tréninku speciálního tempa běžce na 800m (v přípravném a závodním období)
Petrásková, Veronika ; Hojka, Vladimír (vedoucí práce) ; Feher, Jan (oponent)
Název: Změna biomechanických parametrů běžeckého kroku při modelovém tréninku speciálního tempa běžce na 800 m (v přípravném a závodním období) Cíle: Cílem této práce (pilotní studie) bylo zjistit změny vybraných biomechanických parametrů běžeckého kroku vlivem modelového tréninku ve speciálním tempu v přípravném a závodním období. Metody: Měření bylo uskutečněno na 3 probandech, přičemž každý z probandů představoval jiný typ běžce (začínající atlet, rekreační atlet, výkonnostní atlet v reprezentaci do 23 let). Byla použita kvalitativní analýza dat získaných zařízením Optojump. Výzkum byl prováděn v přetlakové hale na Strahově na kryté 200 m dráze ve dvou měřeních. První měření bylo realizováno na konci přípravného období a druhé v závodním období. Probandi absolvovali tzv. modelový trénink (300 m a 200 m) ve speciálním tempu s minutovým intervalem odpočinku mezi úseky. V průběhu zvolených úseků byly měřeny biomechanické parametry běžeckého kroku pomocí zařízení Optojump v 10 m úsecích. Výsledky: Proband 1 se ve výstupním měření modelového tréninku zlepšil o 3,1 s na 300 m a o 2,1 s na 200 m. Toto zlepšení se projevilo ve zkrácení doby oporové fáze o 0,006 s, prodloužení délky kroku průměrně o 13,8 cm a zvýšení průměrné frekvence o 0,23 Hz. Proband 2 se zlepšil o 1,9 s na 300 m a o 1,3 s na 200 m....
|
|
|
Běh naboso a běh v tradiční obuvi pohledem odborné literatury (komparativní literární rešerše
Holečková, Klára ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název: Běh naboso a běh v tradiční obuvi pohledem odborné literatury (komparativní literární rešerše) Cíle práce: Hlavním cílem předkládané práce bylo najít, prostudovat a utřídit dostupnou českou a především zahraniční literaturu věnující se problematice běhu naboso. Dalším cílem bylo vytvořit ze získaných informací komplexní přehled, ve kterém jsou porovnávány názory jednotlivých autorů zabývajících se řešenými tématy. Vzhledem k formulovaným cílům byl určen následující úkol práce. Nabídnout čtenářům přehledovou studii v dané problematice a přiblížit jim tak dané téma. Metodika práce: Předkládaná bakalářská práce je zpracována jako literární rešerše zejména cizojazyčné literatury. Nejdříve byla určena klíčová slova v angličtině, která poté byla využita při vyhledávání informací v jednotlivých databázích. Podobně se přistupovalo k určování klíčových slov a vyhledávání informací v českém jazyce. Vzhledem k systematizaci jednotlivých pojmů bylo zapotřebí získat dostatečné množství informací na dané téma, které byly kategorizovány v předem určených kapitolách. Výsledky: Ve vytvořené literární rešerši bylo použito 29 zahraničních vědeckých recenzovaných studií a 11 knižních publikací (z toho 5 českých autorů). Některé názory autorů na studovanou problematiku byly jednotné. Například zkrácení kroku a...
|
|
|
Srovnání posturální stabilizace u atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie
Čajka, Vladimír ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
Název: Srovnání posturální stabilizace atletů a trailových běžců pomocí posturální somatooscilografie Cíle: Hlavním cílem této práce je srovnání posturální stabilizace atletů (dráhových běžců) a trailových běžců. Posuzuje se tedy, zda běh v terénu může pozitivně ovlivnit posturální stabilizaci. Metody: V práci je využita analyticko - komparativní metoda. Analýza je provedena pomocí posturální somatooscilografie (pSOG). Tato metoda zahrnuje posturální provokační test na ploše Posturomedu. Oscilace plošiny zaznamenával program Microswing 5.0, následně byla data vyhodnocena programem Posturomed Commander. Komparace probíhala prostřednictvím statistických metod a krabicových grafů v programech Statistica 10 a Microsoft Excel 2007. Výsledky: Bylo zjištěno, že při hodnocení 17 terénních běžců a 11 dráhových běžců dosáhli terénní běžci lepších hodnot posturální stabilizace. Při srovnávání prvních měření měli signifikantně lepší hodnoty. V celkovém srovnávání všech tří měření byli terénní běžci také lepší v rámci hodnocení metodou pSOG. Nejlepší hodnoty posturální stabilizace se u dráhových běžců nacházely během třetího měření. U terénních běžců to bylo ve druhém měření. Klíčová slova: posturální stabilizace, biomechanika běhu, posturomed, posturální somatooscilografie
|
host ::
RSS.