|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Úbytek cenných lučních biotopů v souvislosti s výstavbou
Nikodýmová, Amálie ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Bílá, Karolína (oponent)
- ČJ Ochrana přírodních biotopů je zásadní pro udržení biodiverzity a poskytování ekosystémových služeb. Navzdory snahám o ochranu v rámci soustavy Natura 2000 dochází k úbytku těchto cenných společenstev. Důvody těchto změn jsou různé a mezi ty významné patří ztráta biotopů v důsledku výstavby. Tato práce se zaměřuje na metodické postupy ochrany lučních biotopů v lokalitách soustavy Natura 2000 a zkoumá jejich vztah k urbanizaci na příkladu EVL Šumava. Součástí je testování metodiky hodnocení vlivů výstavby na biotopy a návrh řešení, která by mohla pomoci zlepšit ochranu přírodních stanovišť v kontextu současných a budoucích stavebních záměrů. Klíčová slova: Natura 2000, biodiverzita, louky, výstavba, hodnocení vlivu záměru
|
|
|
Ekologie pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) v Česku
Stejskalová, Nikol ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je invazní listnatý strom, který se ze svého původního areálu rozšířil na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Do České republiky se dostal na počátku 19. století jako okrasný strom do zámeckých zahrad a parků. Později zplaněl a začal se šířit v okolí měst, ale i do volné přírody. Dnes ho v Česku nacházíme především v teplejších a sušších regionech a člověkem narušených oblastech. Převážný výskyt na těchto lokalitách by mohl vypovídat o ideálních podmínkách, které A. altissima vyhledává ke svému růstu a šíření. Studovanými podmínkami v této bakalářské práci byly světlo, teplota, půda, dostupnost vody a celkově prostředí, ve kterém se A. altissima v původním i nepůvodním areálu nachází. U jednotlivých podmínek byly stanoveny limity, které by mohly definovat, kde se A. altissima může vyskytovat a kde už nikoliv, a vše bylo vztaženo k podmínkám v Česku. Z výsledků vyplývá, že jeho výskyt v Česku nejvíc ovlivňuje nadmořská výška a s ní spojená průměrná roční teplota. Zastínění A. altissima limituje, ale méně, než se původně předpokládalo. Co se týká půdy a dostupnosti vody, je A. altissima velmi nenáročný. Otázkou je, zda A. altissima již stihl obsadit všechny lokality, na kterých je schopen v České republice růst, a jak se může jeho rozšíření změnit s měnícím se...
|
|
|
Dopady nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin z pohledu environmentální bezpečnosti
Čonková-Skybová, Izabela ; Chaloupková, Ilona (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá problematikou nelegálneho obchodu s ohrozenými druhmi a jeho dopadmi na environmentálnu bezpečnosť. V prvej časti práce je opísaný nelegálny obchod s ohrozenými druhmi, kde sa v jednotlivých kapitolách objasňuje problematika ohrozených druhov, rozšírenie nelegálneho obchodu, najčastejšie príčiny a dopady nelegálneho obchodu s ohrozenými druhmi živočíchov a rastlín. Následne je v praktickej časti rozobratý praktický aspekt tejto problematiky, analyzované je dodržiavanie Dohovoru o medzinárodnom obchode s ohrozenými druhmi voľne žijúcich rastlín a živočíchov (CITES) Slovenskou republikou. Analýza sa zaoberá porovnaním legislatívy Slovenska s legislatívou iných krajín, kapacitou a vybavením relevantných orgánov štátnej správy. Zhrnuté sú silné a slabé stránky, príležitosti a hrozby Slovenska v oblasti nelegálneho obchodovania s ohrozenými druhmi živočíchov a rastlín. V reagovaní na slabé stránky, práca navrhuje zopár opatrení, ktoré by Slovensko malo zaviesť pre efektívnejšiu implementáciu Dohovoru CITES.
|
|
|
Lidský ekosystém
Lapšanská, Gabriela ; Vitková, Lubica (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá konverziou železničného brownfieldu. Opustené a kontaminované plochy sa môžu v súčasnosti stať cenným zdrojom pre ekologickú udržateľnosť a prispieť k zlepšeniu kvality života v meste. Cieľom práce je nájsť vhodné alternatívy s rešpektovaním stávajúcej konštrukcie s drobnými architektonickými intervenciami. Prepojenie územia s urbánnou štruktúrou, zmysluplné fuknčné naplnenie a celoročný program zabezpečia pulzovanie „živého centra“ v novovznikajúcom krajinnom lesoparku.
|
|
|
Improving Urban Ecosystems by Increasing the Number of Vegetated Roofs
Sukopová, Dagmar
Urban ecosystems are often characterised by a lack of greenery. This results in a deteriorating environment for citizens, but also in the extinction of many animal and plant species. One solution that is being offered is to gradually increase the areas covered by vegetation, especially on buildings that are often otherwise unused.
The article analyses the possibilities of using all possible green areas with practical examples.
|
|
|
Podpora biodiverzity travních porostů pomocí maloplošných úhorů
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Hlavním cílem předkládané metodiky je na základě experimentů s úhorovým managementem navrhnout systém doporučení pro aplikaci maloplošné orby v ochraně přírody. Vzhledem k provázanosti zemědělské půdy mimo zvláště chráněná území s přímými platbami Ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době důležité uplatnění metodiky zejména ve velkoplošných chráněných územích, kde je záchrana přírodního a kulturního dědictví primárním cílem. Jednoleté i víceleté úhory, tj. biotopy adaptované na pravidelné narušování povrchu půdy nabízejí vhodná stanoviště pro řadu dnes ohrožených druhů rostlin i živočichů. Jedná se o technicky i ekonomicky snadné řešení, pro maximální efektivitu je však obtížné zvolení vhodného stanoviště. Orba nesmí být použita v druhově bohatých travních porostech, kde by došlo k ruderalizaci a degradaci původní vegetace. Dále nesmí být prováděna u erozně ohrožených pozemků. Vybírány by měly být liniové okraje travních porostů, které byly v minulosti orané, tj. nedávno zatravněná pole, úhory, okraje polí. Problémem mohou být blízké populace invazních druhů rostlin. Naše doporučení k využití úhorového hospodaření se primárně vztahují na pozemky s nižší zásobou živin v půdě v nížinách a pahorkatinách.
|
|
| |
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Kubíčková, Karolína ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvoření krajiny, která podporuje zadržování vody a pomáhá řece Dyje k vytvoření větveného, meandrujícího vodního toku. Návrh se dále zabývá prostupností územím a návrhem dřevěných objektů, které reagují funkcí i tvarem na vytvořenou krajinu.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
host ::
RSS.