|
|
Bezpečnostní a strategická kultura USA během 2. volebního období Baracka Obamy
Kafková, Markéta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá bezpečnostní a strategickou kulturou USA v 2. volebním období Baracka Obamy, tedy v letech 2012-2016. Stanovuje hypotézu, že bezpečnostní a strategická kultura Obamovy administrativy v těchto letech vykazovala znaky multilateralismu, upřednostňovala k řešení konfliktů politická řešení a uchylovala se k použití soft power oproti hard power. Práce se bude snažit o potvrzení této hypotézy na základě diskursivní analýzy projevů a smluv. Vychází z teorie bezpečnostní a strategické kultury a pomocí kritérií, jakými jsou unilateralismus oproti multilateralismu, preventivní působení oproti preemptivním úderům a politická řešení oproti militarismu, vyhodnocuje druhé volební období Baracka Obamy v úřadu prezidenta Spojených států amerických.
|
|
|
Bilance zahraniční a bezpečnostní politiky 43. amerického prezidenta
Pospíšil, Tomáš ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je provést bilanci americké zahraniční a bezpečnostní politiky v letech 2001 -- 2008 z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Bezpečnostní a strategická kultura (BSK) jsou relativně novými koncepty v oboru mezinárodních vztahů, avšak mezi akademiky se těší stále větší oblibě. Z nejrůznějších přístupů k BSK byla vybrána poststrukturalistická koncepce, která velice dobře umožňuje práci s bezpečnostním a strategickým diskurzem. V disertační práci jsou koncepty BSK na rovině teoretické šířeji ukotveny a odděleny. Na praktické rovině je zkoumáno, jakým způsobem ovlivňovala BSK klíčová rozhodnutí v daném období a jakou roli sehrály bezpečnostní a strategické elity při změnách BSK. Na bilanční úrovni je pak zkoumáno, jakým způsobem se změny BSK, které byly identifikovány na rovině praktické, promítly do americké zahraniční a bezpečnostní politiky a základních doktrinálních dokumentů. Pozornost je věnována především útokům z 11. září 2001, které zcela zásadně ovlivnily toto turbulentní období, válkám v Afghánistánu a Iráku, které byly vedeny v reakci na výše zmíněné útoky, a proměny zahraniční a bezpečnostní politiky USA v reakci na neúspěch globální války proti terorismu (GWOT).
|
|
|
Postoj Francie k zahraniční a bezpečnostní politice Spojených států amerických
Čmakalová, Kateřina ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Novák, Jaromír (oponent) ; Adamec, Vilém (oponent)
K podstatným aspektům v oboru bezpečnostních studií patří dnes i zájem o oblast kultury. V současnosti se mezi odborníky v oboru bezpečnostních studií čím dál více prosazuje názor, že kultura může výrazněji ovlivnit stěžejní strategie chování států i v bezpečnostních aspektech. Článek s těmito předpoklady dále pracuje a snaží se poukázat na existenci a vliv bezpečnostní a strategické kultury u dvou vybraných států. Svá tvrzení staví především na definicích Alastair I. Johnstona (1995) a Jeffrey S. Lantise (2002), kteří přímo spojují bezpečnostní a strategickou kulturu konkrétního státu s tím, jak definuje své hlavní cíle v oblasti bezpečnosti a jakými způsoby a nástroji se snaží bezpečnosti dosáhnout. V rámci případové studie článek hodnotí přístupy Spojených států amerických a Francie k bezpečnostním hrozbám počátku 21. století, a to zejména ke globálnímu terorismu. Článek zkoumá, zda a proč byly při dosahování bezpečnostních cílů stanovených na nejvyšší politické úrovni preferovány přesvědčovací (persuasive) či nátlakové strategie, vojenské či nevojenské nástroje. Dále posuzuje, zda a z jakého důvodu byly upřednostňovány jednání, diplomacie a politický tlak, či zda bylo spíše rozhodnuto o nasazení ozbrojených sil. Hlavním cílem textu je ukázat, jak rozdíly v bezpečnostní a strategické kultuře, odlišnosti mezi americkou a francouzskou identitou, v hodnotách a normách obou států vedou k různému vnímání terorismu jako globální bezpečnostní hrozby a k různým opatřením v boji proti ní.
|
|
|
Bezpečnostní kultura na oddělení
DRKOŠOVÁ, Petra
Současný stav: Bezpečnostní kulturou lze nazvat soubor opatření, jimiž je možné zvýšit bezpečí pacienta v léčebné a ošetřovatelské péči. Tato činnost je rozvíjena jednotlivci nebo organizacemi se záměrem ochránit pacienta před újmou na zdraví jako následku selhání systému péče (24).Předmět: Hlavním záměrem šetření bylo zmapování vztahu mezi úrovní organizační kultury ve sledovaných oblastech (komunikace, styl vedení) a bezpečností poskytované péče.Metodika: Zpracování empirické části bakalářské práce bylo vypracováno na základě použití kvantitativní metody výzkumu, sběru dat pomocí dotazníku.K vyhodnocení stylu vedení staniční sestry a otázek zabývajících se komunikací v týmu bylo použito modifikovaných otázek standardizovaného dotazníku dle Kollárika a spol. Škála sociálnej atmosféry v skupine (35). V tvrzeních zkoumajících kulturu bezpečí, byly zčásti zastoupeny otázky metodiky AHRQ - Agency for Healthcare Research and Quality (36), české verze překladem Filka a Kotrbová (37). Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2013 v nemocničním zařízení IKEM v Praze. Získaná data byla podrobena statistické analýze pomocí programu SPSS 16.0. Výzkumný soubor: Šetření se zúčastnili sestry a zdravotničtí asistenti pracující na standardních odděleních, odděleních intenzivní péče a odděleních resuscitační péče nemocnice IKEM v Praze. Z celkového počtu 160 rozdaných dotazníků bylo navráceno 118 (100 %) vyplněných dotazníků. Návratnost byla tedy 73,8 %. Výsledky: Záměrem výzkumného šetření bylo vyhodnotit vztah mezi stylem vedení staniční sestry, komunikací v týmu a bezpečnou péčí o pacienty. Z výsledků šetření v oblasti komunikace vyplynulo pozitivní vyjádření sester ke včasnosti předávání nových důležitých poznatků, hůře dopadla systematičnost a pravidelnost předávání informací. K hodnocení efektivnosti komunikace v ošetřovatelském týmu se kladně vyjádřilo 45,8 % sester a možnost diskuze připouští 68,6 % sester. Dodržování pravidel slušného chování a pravidla diskrétnosti se zdají být samozřejmostí. Důležité je respektování rozdílných názorů a vzájemné naslouchání v týmu.Šikana na pracovišti není bohužel výjimečná. Je pozitivní,v souvislosti s bezpečnou péčí o pacienty, že se sestry nebojí požádat kolegy o radu. Při prosazování stylu vedení orientovaného na lidi se staniční sestra zajímá o členy týmu nejen po stránce profesní, ale i po stránce lidské. Připouští diskuzi o zadaných úkolech, respektuje názor kolektivu a jednotlivce na nové informace. Mezi pozitivní charakterové vlastnosti rozhodně řadíme empatii, kterou dle respondentů staniční sestry disponují a zajímají se také o problémy jednotlivých sester. Je přínosné, a pro staniční sestry dobrou vizitkou, že sestry vnímají jejich hodnocení jako spravedlivé. Mezi základní pravidla bezpečné péče řadíme hygienu rukou u zdravotnického personálu a jednoznačnou identifikaci pacienta. Hygiena rukou je nejjednodušší prevencí nemocničních nákaz, kterou mají zdravotníci dle zákona dodržovat a dle odpovědí také dodržují. Co lze zlepšit při preferování bezpečné péče je podání léku na základě ordinace po telefonu, podávání generických léčiv bez opravy v ordinacích. Do odstranění těchto nedostatků musí být zapojeni lékaři. Velmi pozitivní je přístup sester k nahlášení nežádoucí události, kdy by téměř všichni respondenti (98,3 %) neváhali pochybení nahlásit bez ohledu na přístup vedení oddělení. Dle názoru sester se vedení oddělení o pochybení zajímá, sestry jsou informovány o chybách, které se na oddělení stanou a probíhá diskuze o možnostech prevence opakujících se chyb. Závěry: Z výsledků šetření vyplývá, že bezpečná péče je ošetřovatelským personálem vnímána pozitivně. Důležité je, aby byla idea přijímána a podporována vedením oddělení a zdravotnického zařízení. Sestry vnímají svoji přímou nadřízenou kladně. Snaha o předcházení komunikačních omylů v kolektivu vede přes vstřícnost a naslouchání.
|
host ::
RSS.