|
|
Stanovení obsahu kyanidu v různých částech rostliny bezu černého
Růžičková, Kristýna ; Štursa,, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bez je hojně rozšířený keř vyskytující se především na severní polokouli. Díky vysokému obsahu minerálů a bioaktivních látek v plodech a květenství přitahuje nejen zájem konzumentů, ale také farmaceutického a potravinářského průmyslu. Bez však obsahuje také potenciálně škodlivé kyanogenní glykosidy, které mohou uvolňovat toxický kyanovodík. Cílem této práce bylo stanovit a porovnat celkový obsah kyanidů v různých částech rostlin bezu. Analyzované rostliny byly vyšlechtěny na Univerzitě v Mariboru a zahrnovaly 4 poddruhy Sambucus nigra a dalších 18 mezidruhových hybridů. K analýze obsahu kyanidu byla použita pikrátová metoda s následným spektrofotometrickým stanovením. Nejvyšší množství kyanidu bylo nalezeno v listech a dosahovalo hodnot až 1155.9 ± 44.8 CN- mg/kg, dále následovala květenství s maximem 53.9 ± 3.8 CN- mg/kg a poté výhonky a bobule s nejvyššími koncentracemi 20.3 ± 1.3 CN- mg/kg a 6.4 ± 0.0 CN- mg/kg.
|
|
|
Srovnání vybraných nutričních parametrů plodů méně známého drobného ovoce
Kaniová, Lenka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce se zabývá chemickou analýzou plodů a šťáv vybraných odrůd moruší ( Morus) a černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika moruše a černého bezu, včetně původu, historie a výskytu. Dále je tato část zaměřena na obsah účinných látek v plodech spolu s popisem některých chemických látek a vyuţití plodů pro potravinářské účely. Nakonec se v této části pojednává o metodách stanovení obsahu vody, obsahu rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti a formolového čísla. V experimentální části byla provedena výše uvedená stanovení ve čtyřech vzorcích ze dvou odrůd moruší a ve vzorcích patnácti odrůd černého bezu. Na základě těchto výsledků je moţné usuzovat na nutričně významnější odrůdy. Moruše Trnavská a bez Sambu I obsahují nejvíce vody, a proto jsou vhodné pro výrobu šťáv. Nezralá moruše Trnavská a bezy Samyl 2, Sambu I, Sambu 3 a Sampo I jsou nejkyselejšími stanovovanými odrůdami a obsahují nejvyšší obsah minerálních a organických kyselin.
|
|
|
Stanovení obsahu kyanidu v různých částech rostliny bezu černého
Růžičková, Kristýna ; Štursa,, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bez je hojně rozšířený keř vyskytující se především na severní polokouli. Díky vysokému obsahu minerálů a bioaktivních látek v plodech a květenství přitahuje nejen zájem konzumentů, ale také farmaceutického a potravinářského průmyslu. Bez však obsahuje také potenciálně škodlivé kyanogenní glykosidy, které mohou uvolňovat toxický kyanovodík. Cílem této práce bylo stanovit a porovnat celkový obsah kyanidů v různých částech rostlin bezu. Analyzované rostliny byly vyšlechtěny na Univerzitě v Mariboru a zahrnovaly 4 poddruhy Sambucus nigra a dalších 18 mezidruhových hybridů. K analýze obsahu kyanidu byla použita pikrátová metoda s následným spektrofotometrickým stanovením. Nejvyšší množství kyanidu bylo nalezeno v listech a dosahovalo hodnot až 1155.9 ± 44.8 CN- mg/kg, dále následovala květenství s maximem 53.9 ± 3.8 CN- mg/kg a poté výhonky a bobule s nejvyššími koncentracemi 20.3 ± 1.3 CN- mg/kg a 6.4 ± 0.0 CN- mg/kg.
|
|
|
Fenolické látky vo vybraných rastlinných druhoch
Boško, Rastislav
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou fenolických látek jako jsou fenolické kyseliny a flavonoidy ve vybraných rostlinách, jako je jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.), kde byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, verbaskosidu, kyseliny ferulové, rutinu a kvercetinu. V lípě srdčité (Tilia cordata Mill.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, tilirosidu, kvercetinu a kempferolu. V měsíčku lékařském (Calendula officinalis L.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, kyseliny kumarové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, kvercetinu a kempferolu. V bezu černém (Sambucus nigra L.) byl sledován obsah kyseliny chlorogenové, kyseliny kávové, rutinu, hyperosidu, isokvercitrosidu, kvercetinu a kempferolu. Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a.s. (VÚPS) byla provedena extrakce fenolických látek z uvedených rostlin a následně byly tyto látky podrobeny chromatografické analýze na kapalinovém chromatografu UPLC s PDA detektorem.
|
|
|
Srovnání vybraných nutričních parametrů plodů méně známého drobného ovoce
Kaniová, Lenka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Práce se zabývá chemickou analýzou plodů a šťáv vybraných odrůd moruší ( Morus) a černého bezu (Sambucus nigra L.). V teoretické části je uvedena botanická charakteristika moruše a černého bezu, včetně původu, historie a výskytu. Dále je tato část zaměřena na obsah účinných látek v plodech spolu s popisem některých chemických látek a vyuţití plodů pro potravinářské účely. Nakonec se v této části pojednává o metodách stanovení obsahu vody, obsahu rozpustné sušiny, pH, titrační kyselosti a formolového čísla. V experimentální části byla provedena výše uvedená stanovení ve čtyřech vzorcích ze dvou odrůd moruší a ve vzorcích patnácti odrůd černého bezu. Na základě těchto výsledků je moţné usuzovat na nutričně významnější odrůdy. Moruše Trnavská a bez Sambu I obsahují nejvíce vody, a proto jsou vhodné pro výrobu šťáv. Nezralá moruše Trnavská a bezy Samyl 2, Sambu I, Sambu 3 a Sampo I jsou nejkyselejšími stanovovanými odrůdami a obsahují nejvyšší obsah minerálních a organických kyselin.
|
host ::
RSS.