|
|
Motiv spravedlnosti a jeho sociálně-psychologické koreláty
Homolová, Pavla ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociálně psychologické souvislosti motivu spravedlnosti. Cílem je nastínit, jak motivace spravedlností souvisí se sociálním kontextem, zejména se sociálně-ekonomickým statusem, sociální identitou a kulturou. Představeny jsou základní odlišnosti mezi implicitním a vědomým motivem spravedlnosti, pozornost je věnována především víře ve spravedlivý svět jako významnému indikátoru motivu spravedlnosti. Popsány jsou normy distributivní a procedurální spravedlnosti a jejich sociální podmíněnost. O motivu spravedlnosti a posuzování spravedlnosti je pojednáno z perspektivy teorií sociální směny a rovnosti, teorie sociální identity a teorie ospravedlnění systému. V empirické části je ve dvou výzkumech ověřován vztah mezi SES a BJW v české společnosti. Výsledky analýzy dat z kvótního výzkumu veřejného mínění (Aktér 2015, N = 926) naznačují, že lidé s vysokým SES oproti lidem s nízkým SES věří ve spravedlivý svět vědomě více. Diskutovány jsou zjištěné rozpory s výsledky studií z amerického prostředí. Zjištění z českého výzkumu mohou být relevantní zejména v kontextu méně sociálně diferencovaných společností. Analýza dat z online kvaziexperimentu (N = 82) na vzorku osob ve věku 18 - 33 let tyto výsledky nepotvrzuje, diskutovány jsou možné metodologické limity této studie. Klíčová...
|
|
|
Motiv spravedlnosti a jeho sociálně-psychologické koreláty
Homolová, Pavla ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociálně psychologické souvislosti motivu spravedlnosti. Cílem je nastínit, jak motivace spravedlností souvisí se sociálním kontextem, zejména se sociálně-ekonomickým statusem, sociální identitou a kulturou. Představeny jsou základní odlišnosti mezi implicitním a vědomým motivem spravedlnosti, pozornost je věnována především víře ve spravedlivý svět jako významnému indikátoru motivu spravedlnosti. Popsány jsou normy distributivní a procedurální spravedlnosti a jejich sociální podmíněnost. O motivu spravedlnosti a posuzování spravedlnosti je pojednáno z perspektivy teorií sociální směny a rovnosti, teorie sociální identity a teorie ospravedlnění systému. V empirické části je ve dvou výzkumech ověřován vztah mezi SES a BJW v české společnosti. Výsledky analýzy dat z kvótního výzkumu veřejného mínění (Aktér 2015, N = 926) naznačují, že lidé s vysokým SES oproti lidem s nízkým SES věří ve spravedlivý svět vědomě více. Diskutovány jsou zjištěné rozpory s výsledky studií z amerického prostředí. Zjištění z českého výzkumu mohou být relevantní zejména v kontextu méně sociálně diferencovaných společností. Analýza dat z online kvaziexperimentu (N = 82) na vzorku osob ve věku 18 - 33 let tyto výsledky nepotvrzuje, diskutovány jsou možné metodologické limity této studie. Klíčová...
|
|
|
Víra ve spravedlivý svět u generačně odlišných osob
JELÍNKOVÁ, Barbora
Tato práce se věnuje různým pohledům, chápání a rozdělování spravedlnosti. Spravedlnost je zde rozebírána jako psychologický konstrukt, kterým se podrobně zabývá profesorka Claudia Dalbert a kterému se věnuje výzkumná část této práce. Dále je spravedlnost porovnávána v souvislosti s konceptem trestu či se světovou i českou historií. Jsou zde zmíněny některé významné historické osobnosti, které bojovaly za spravedlnost, a vymezena určitá historická období, která otřásla spravedlností celého světa. Spravedlnost je velice abstraktní a těžko uchopitelný pojem, který se tato práce pokouší zařadit a popsat. Je pojímána v souvislosti s náboženstvím a různými náboženskými vyznáními, etikou a morálkou, která se spravedlností úzce souvisí. Podstatnou část respondentů předmětného výzkumu tvoří osoby se zdravotním postižením, proto se tato práce zabývá i etickým pohledem v návaznosti na postižení a tělesné postižení definuje. Výzkumná část je vypracována podle profesorky Claudie Dalbert, která dala písemné svolení k použití svých dotazníků. Dotazníky jsou složené ze 17 otázek a odpovědi jsou vyhodnocovány pomocí šestibodové hodnotící škály v rozmezí od "silně nesouhlasím" až po "silně souhlasím". Cílem výzkumné části bylo zjištění, jak se liší pohled na spravedlnost světa u zdravé populace a u osob se zdravotním postižením v generačních odlišnostech. K výzkumu byly použity čtyři skupiny respondentů. Výzkum se zaměřoval na dvě věkové kategorie, a to studenty ve věkovém rozmezí 15 18 let a osoby středního věku v rozmezí 45 60 let. Celkem bylo pro získání výsledků osloveno 80 respondentů z různých částí České republiky. Použitý dotazník je sestaven tak, aby zjistil odlišnosti ve třech oblastech vnímání spravedlnosti světa. Osobní víru ve spravedlivý svět (PBJW), která zkoumá víru, týkající se daného jedince, a tím pádem i událostí, které ho bezprostředně ovlivňují, a dále obecnou víru ve spravedlivý svět (GBJW), která se týká událostí přímo neovlivňujících život daného jedince, ale které se mohou dotýkat názorů, postojů a působit na jeho emoce. Takovými událostmi jsou třeba války, které se odehrávají v jiné zemi, ale jedinec je silně emocionálně i názorově prožívá, i když jej přímo neohrožují. V neposlední řadě se zde zkoumá postoj k víře v nespravedlivý svět (BUW). Tato víra zkoumá postoj, který je zaměřen na nespravedlnost světa. Prostřednictvím příslušných tabulek a grafů je zde zobrazen výsledek šetření, který ukazuje míru víry ve spravedlivý svět u jednotlivých skupin. Výsledky jednotlivých skupin byly relativně shodné u osobní víry ve spravedlivý svět. Zde respondenti shledávali události ve svých životech za relativně spravedlivé. Zdravotní postižení v této zkoumané oblasti nehrálo výraznou roli. V této oblasti byly výsledky nejpozitivněji přikloněné ke spravedlnosti v osobním měřítku u respondentů ve věkovém rozmezí 45 až 60 let. U hodnocení obecné víry ve spravedlivý svět byly výsledky spíše přikloněné k nespravedlnosti okolního světa. Zde dominoval výsledek věkové kategorie 15 až 18 let, který se nejvýrazněji přiklonil k tomu, že je obecný svět nespravedlivý. Opět zde zdravotní postižení nesehrálo výraznější roli. U poslední zkoumané skupiny vyšly výsledky téměř u všech skupin souhlasně, tedy že je svět nespravedlivý. Pouze skupina ve věkovém rozmezí 45 až 60 let se zdravotním postižením zaujala neutrální postoj. Výsledky v této práci potvrdily výzkum profesorky Claudie Dalbert, ze kterého práce vychází. Osobní víra byla u všech skupin pozitivní. Výsledky byly nejvýraznější u osob bez zdravotního postižení. Obecná víra byla u respondentů spíše nesouhlasná. Zde dominovala skupina se zdravotním postižením, která se výrazněji přikláněla ke spravedlnosti obecného světa, a více se přibližovala neutrálnímu postoji. U víry v nespravedlivý svět se osoby bez zdravotního postižení přikláněly k nespravedlnosti světa, naopak osoby zdravotně postižené zaujímaly spíše neutrální postoj v této oblasti.
|
host ::
RSS.