|
|
Efekt složení mikrobioty na rozvoj deprese a poruch chování u živočichů
Bartková, Nikola ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Kubovčiak, Jan (oponent)
Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na poruchy chování u vybraných savců a ptáků. Současný výzkum se věnuje vlivu střevní mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění u lidí a možnému terapeutické využití manipulace s jejím složením. Práce hlavní mechanismy vlivu mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění krátce shrnuje. Střevní mikrobiota může mít vliv i na rozvoj poruch chování u zvířat. Literatura naznačuje, že změny složení mikrobioty u lidí s duševním onemocněním a zvířat s poruchami chování sdílejí jistou podobnost. Obecně se týkají především snížené abundance vybraných rodů bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvýšené abundance gram-negativních bakterií. Výjimku tvoří destruktivní poruchy chování u zvířat, které jsou spojeny se zvýšenou abundancítřídyClostridiaasníženouabundancíroduLactobacillus. Pro prevenci jejich rozvoje pod vlivem stresu práce navrhuje probiotické využití bakterie Lactobacillus rhamnosus. Pro manipulaci složení mikrobioty je v léčbě depresivní poruchy u lidí možné využít podání probiotik, transplantace fekální hmoty od zdravého dárce nebo úpravu stravování podle stravy středomořského typu. Klíčová slova: porucha chování, welfare zvířat, stres, deprese, stereotypní chování, mikrobiota, osa mikrobiota-střevo-mozek
|
|
|
Evaluace práce s dětskou terapeutickou skupinou
Syrovátková, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá evaluací práce s dětskými terapeutickými skupinami. Ukazuje hodnocení programu dětských terapeutických skupin z pohledu rodičů a jejich dětí. Zároveň představuje také to, na čem se v hodnocení shodují a v čem naopak rozchází. Teoretická část se zaměřuje na vymezení skupinové psychoterapie, dále na dítě mladšího školního věku. Důležitou částí je skupinová psychoterapie s dětmi a zapojení rodiče v procesu terapie. Rozebírá také zasazení dítěte mladšího školního věku do jeho vývojového období a na to navazující specifika. V empirické části je představen kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sedmi rodiči a dotazníků se sedmi dětmi. Data byla analyzována vytvářením tematických trsů. Vyhodnocování bylo inspirováno metodou zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že v hodnocení programu dětských terapeutických skupin se rodiče i děti převážně shodují. Významné pro obě skupiny se zdá navázání blízkých vztahů s ostatními členy. Jako důležitý faktor celého procesu se ukázal způsob komunikace o skupině mezi rodičem a dítětem. KLÍČOVÁ SLOVA: skupinová psychoterapie, dětská psychoterapie, rodičovský skupina
|
|
|
Postoje pedagogů základních škol k inkluzivnímu vzdělávání žáků s problémovým chováním
Jelínková, Barbora ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá postoji pedagogických pracovníků k inkluzivnímu vzdělávání žáků s problémovým chováním na základních školách. Prostřednictvím rozhovorů s pedagogy různých aprobací byly zjišťovány tři cíle. Prvním byly postojové odlišnosti učitelů, druhým, čím jsou tyto odlišnosti ovlivněny, a třetím cílem bylo samotné hodnocení vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Respondenti zapojení do výzkumu momentálně učí na základních školách běžného typu, waldorfské základní škole a základní škole praktické. V průběhu šetření bylo zjištěno, že všichni pedagogičtí pracovníci bez ohledu na délku své praxe či typ školy shledávají inkluzi žáků s problémovým chováním jako neprospěšnou pro zbylý kolektiv dětí. Dále bylo zjištěno, že tento postoj může být ovlivněn typem školy a doplňujícím vzděláním v této oblasti. Výzkum je v závěru srovnáván s podobným výzkumem, který byl realizován ve Spojených státech. KLÍČOVÁ SLOVA: Problémové chování, poruchy chování, inkluze, postoje pedagogů, základní škola, waldorfská škola, základní škola praktická
|
|
|
Postoje rodičů a žáků k záškoláctví
VESECKÁ, Nela
Záškoláctví charakterizujeme jako poruchu chování, kdy žák ze své vlastní vůle zameškává školní vyučování, bez řádného omluvení. Absenci žáka omlouvá pedagog, nikoliv rodič, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce či plnoletého žáka, vždy v souladu s pravidly školy. Záškoláctví je vážný přestupek, kterým žák úmyslně neplní povinnou školní docházku, a tím porušuje školní řád a zároveň školský zákon. Zmíněný sociálně patologický jev není v současné době ojedinělým problémem školní praxe, stal se nedílnou součástí základního, i středního vzdělávání. Vzhledem k jeho závažnému charakteru, aktuálnosti a možným negativním důsledkům si zasluhuje hlubší prozkoumání. Předkládaná bakalářská práce Postoje rodičů a žáků k záškoláctví se snaží odhalit pohled současných žáků 9. tříd základní školy na problematiku záškoláctví na základě analýzy jednotlivých složek postojů. Jejím cílem je tedy mapování názorů, emocionálních reakcí a sklonů k chování žáků k danému předmětu postoje. Zároveň nastiňuje, jaká stanoviska ke zmiňované problematice vnímají žáci u svých rodičů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část shrnuje poznatky o problematice záškoláctví. První z kapitol se zabývá záškoláctvím v obecné rovině, tedy především vymezením pojmů a definicí záškoláctví. V následujících kapitolách je věnována pozornost typologii záškoláctví, podrobné analýze různorodých příčin záškoláctví, řešení a v neposlední řadě velmi důležité prevenci zmiňovaného sociálně patologického jevu. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, a pro naplnění cíle práce byla zvolena technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Respondenty se stali žáci ZŠ Vltava v Českých Budějovicích, s nimiž byl po uzavření klasifikace realizován rozhovor, týkající se předem připravených oblastí otázek, vycházející z vymezeného cíle práce. Z uskutečněného výzkumu vyplynulo, že současní žáci 9. třídy se staví k problematice záškoláctví negativně. Ukázalo se, že respondenti odmítají skutečnost, že by se záměrně dopouštěli zmíněného sociálně patologického jevu, i když většina z nich přiznává, že mnohdy simulují zdravotní potíže, aby mohli zůstat doma a zameškat školní vyučování. Tento paradox vzniká proto, že žáci nemají žádné informace o typologii záškoláctví, stejně tak jako si neuvědomují možné důsledky tohoto fenoménu, a nevědí tak, že i takové zmiňované předstírání zdravotních komplikací se řadí mezi záškoláctví. Výzkum dále potvrdil, že i rodiče mají záporné postoje k dané problematice, i když mnohdy tento sociálně patologický jev podporují svým počínáním, a to tím, že mnohdy nechávají své ratolesti bez závažného důvodu doma, v době, kdy by měli být přítomni ve škole. Tato situace vzniká také právě z důvodu, že si neuvědomují důsledky svého konání. Nutno dodat, že výsledky průzkumu mohou být značně zkreslené, jelikož postoje k záškoláctví ovlivňuje spousta faktorů. Předkládaná bakalářská práce by měla přinést ucelený pohled na problematiku záškoláctví. Výsledky výzkumu by mohly být využity jako podklad pro pedagogické pracovníky, kteří jsou ve své praxi v kontaktu se zmiňovaným sociálně patologickým jevem, dále zejména pro rodiče a širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá.
|
|
|
Poruchy chování u žáků na 2. stupni ZŠ
BARTOUŠKOVÁ, Iveta
Práce se zabývá nejčastějšími poruchami chování, které se vyskytují u žáků na základních školách. Zaměřuje se zejména na záškoláctví a šikanu, protože představují závažné negativní jevy v současném školství. Teoretická část popisuje základní pojmy a příčiny vzniku poruch chování, charakterizuje také důsledky záškoláctví a šikanování. Dále se věnuje možnostem prevence, která má důležitou roli v boji proti poruchovému chování. Praktická část je založena na výzkumném šetření prostřednictvím anonymního dotazníku, který se týká záškoláctví a šikany. Výzkum probíhal na základních školách v Českých Budějovicích. Dotazník zjišťuje vztah žáků ke škole, jejich názory na šikanu, důvody takového chování a prostředky jakými škola řeší tyto problémy.
|
|
|
SOCIALIZACE JEDINCE S PORUCHAMI CHOVÁNÍ - PROGRAM "BOROUK"
NÁPRAVNÍKOVÁ, Lenka
Socializace jedince s poruchami chování {--} program ,,Borouk`` Diplomová práce Cílem práce bylo zmapování situace klientů s poruchami chování, kteří jsou propuštěni z ústavní/ochranné výchovy ve Výchovném ústavu a školní jídelně Husův domov ve Dvoře Králové nad Labem a zhodnocení socializačního programu {\clqq}Borouk``. V praktické části diplomové práce autorka zvolila kvantitativní výzkum, analyzovala data klientů propuštěných v době od roku 2001 do roku 2005. Program {\clqq}Borouk`` je hodnocen na základě údajů o resocializaci klientů. Do textu je vložena případová studie. V závěrečném shrnutí je program {\clqq}Borouk`` hodnocen jako vhodný program pro klienty s poruchami chování, který pomáhá jejich socializaci. Výsledky práce dokazují, že u souboru zkoumaných klientů došlo ke zlepšení v řadě oblastí života. Přesto pro jejich vhodné začlenění, a s tím související eliminaci negativních společenských jevů, je třeba klientům s poruchami chování poskytovat celoživotní asistenci a podporu. Vedoucí diplomové práce: Autor diplomové práce: Jiří Hartl, M. A. Bc. Lenka Nápravníková
|
host ::
RSS.