|
| |
|
|
Paleomagnetizmus a magnetomineralogie hornin Českého masívu a tethydní oblasti
Schnabl, Petr ; Pruner, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, František (oponent) ; Petrovský, Eduard (oponent)
Mgr. Petr Schnabl - Disertace Paleomagnetismus a magnetomineralogie hornin Českého masivu a tethydní oblasti Abstrakt Disertační práce pojednává o paleomagnetických a horninově magnetických vlastnostech vápenců, bazaltů a alterovaných diabázů různého fanerozoického stáří. Hlavním smyslem práce je za podpory horninově magnetických metod dešifrovat historii magnetického pole Země od siluru po současnost. V jičínském vulkanickém poli jsou na základě kombinace paleomagnetismu a K/Ar datování definována dvě souvrství, konkrétně trosecké a kozákovské. Trosecké souvrství (24,6?/18,3 - 15,7 Ma) je tvořeno solitérními strombolskými vulkanity. Souvrství kozákovské (5,2 - 4,6 Ma) jsou efuzivní produkty jediného vulkánu a jeho přívodní dráha. Na bruntálsku byly stejnou metodikou dokázány dvě pleistocénní fáze vulkanické aktivity (2,6 - 2,1 Ma a 1,8 - 1,1 Ma) a jedna fáze pliocenní (4,3 - 3,3 Ma). Magnetostratigrafická korelace se ukázala jako velice zásadní pro přesnou definici hranice J/K, kterou by případně odsouhlasila mezinárodní stratigrafická komise. Důvodem je zejména vymírání plankonických Crassicolarií v rámci magnetozóny M19, které jsou nahrazovány modernějšími kalpionelami. Mimo to je zde také hranice mezi amonitovými zónami Jacobi a Durangites. Silurské a devonské paleomagnetické směry remanentní...
|
|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
|
Taxonomické zařazení druhu Bactroceras sandbergeri (Barr.,1867) z českého ordoviku
Aubrechtová, Martina ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent)
Systematické postavení hlavonožce druhu Bactroceras sandbergeri (Barr., 1867) z ordoviku pražské pánve (Česká republika) bylo v minulosti často předmětem diskuzí a sporů. Druh byl nejprve řazen k rodu Bactrites, posléze pro něj byl definován samostatný, monotypický rod Eobactrites. V současnosti je druh kladen do rodu Bactroceras a společně s ním do čeledi Baltoceratidae, jejíž zástupci jsou pokládáni za nejstarší známé orthoceridy. Řád Orthocerida je jednou z nejúspěšnějších a nejdiversifikovanejších skupin paleozoických hlavonožců. V rámci předkládané diplomové práce bylo detailně prostudováno zhruba sto exemplářů Bactroceras sandbergeri a byla provedena revize tohoto druhu. Pozornost byla věnována především znakům, které v původních popisech druhu chybí nebo které byly v minulosti opomíjeny. Především byly studovány svalové vtisky, stavba sifonální trubice a také protokoncha, která byla původně popsána jako druh Tretoceras parvulum Barrande, 1868. Se studovaným taxonem byl synonymizován druh Orthoceras naufragum Barrande, 1870. K rodu Bactroceras byl přiřazen druh Orthoceras interpolatum Barrande, 1870 z králodvorského souvrství. Klíčová slova: Cephalopoda, ordovik, Česká republika, Barrandien
|
|
|
Foraminifery spodního devonu pražského souvrství
Vaněčková, Anna ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Tonarová, Petra (oponent)
Foraminifery spodního devonu jsou nepříliš prozkoumanou skupinou známou jen z několika lokalit na světě. Není u nich vyřešena taxonomie, ale ani další využití této skupiny. Jednou z velice bohatých oblastí je Barrandien v České republice. Tato práce navazuje na předchozí studie zabývající se tímto územím, avšak s konkrétním zaměřením na pražské souvrství, jež se ukázalo jako bohaté na foraminiferová společenství. Taxonomická studie probíhala na dvou lokalitách spodnodevonského stáří a to konkrétně v lomu Na Stydlých vodách a v lomu Požáry. Studie ukázala, že v lomu Na Stydlých vodách společenství foraminifer dominovaly rody Hyperammina, Colonammina a Tolypammina, kdy největší hojnost byla zaznamenaná na přechodu hlíznatých dvorecko-prokopských vápenců a řeporyjských vápenců a v deskovitých dvorecko-prokopských vápencích. V lomu Požáry dominovaly tubulární rody Tolypammina, Hyperammina a Bathysiphon a sférické rody Lagenammina a Colonammina. Nálezy rodu Colonammina jsou zvláštní tím, že zatímco zde vykazovaly poměrně značnou hojnost, ve studiích z jiných lokalit na světě jsou popsány spíše zřídka.
|
|
|
Železné rudy Krušné hory
Nič, Martin ; Marek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čáp, Pavel (oponent)
Krušná Hora u Nového Jáchymova patří v oblasti Barrandienu mezi jednu z nejvýznamnějších lokalit s výskytem ordovických sedimentárních železných rud. Bohaté zásoby železné rudy a jejich snadná dostupnost na této lokalitě byla známa a využívána již před mnoha staletími. Využívání ložiska položilo základ k bohaté historii těžby a železářství v oblasti Křivoklátska. Práce je rozčleněna na dvě tématické části. V geologické části je věnována pozornost tektonické stavbě ložiska, jeho stratigrafii, mineralogii, petrologii, litologii a paleontologickým nálezům. Stručně je popsán i vývoj krušnohorského sedimentačního prostoru. Samostatně je popisována historie geologického průzkumu. Historie využívání ložiska je popisována v druhé části práce, která je členěna dle jednotlivých společností provádějících zde těžbu. Zvláštní pozornost je věnována zvláště společnostem provádějícím těžbu v průběhu 20.století. Samostatně je popsáno ukončení těžby a likvidace dolu. Pozornost je věnována i technickému vybavení dolu a současnému stavu pozůstatků po těžební činnosti.
|
host ::
RSS.