|
|
Barokní obraz světa a jeho stopy dnes
Hovorková, Eva ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Eva Hovorková Resumé Diplomová práce zabývá barokním světem a člověkem. Klade otázky, co bylo pro člověka a vnímání a prožívání jeho světa určující. Pro baroko byla představa Boha základní představou, která určovala jeho myšlenkový svět. Hmotný svět není ale něčím okrajovým, skrze hmotný svět usiluje o proniknutí do jiného světa, k transcendenci. Baroko usiluje o maximalizaci, vystupňování, dosažení až k nadzemskému. Kořeny lze podle Zdeňka Kalisty hledat až na Kostnickém koncilu ve vystoupení Husově, které následně podněcuje evropskou inteligenci k zabývání se metafyzickými hodnotami; dále pak kniha francouzského kardinála Pierre d'Ailly s titulem Imago mundi, která byla podněcujícím momentem pro Kolumbovu objevitelskou cestu. Pronikání do zámoří se odrazilo v duchovních dějinách doby - byl to jakýsi průlom do nekonečna. Baroko proniká skrze tento svět do jiného světa, světa metafyzického, přičemž je určující právě ona touha po nekonečnosti, věčnosti. Protiklady hmotného a duchovního, zemského a nadzemského, času a věčnosti, konečného a nekonečného vyvolávají napětí, které zároveň tyto paradoxy udržuje dohromady. "Barok je charakterizován především velkým vnitřním napětím, jež tyto paradoxy probouzejí v jeho člověku."1 Můžeme to sledovat v barokním prostoru, senzualitě, pohybu, čase. Ptáme-li se po stopách...
|
|
|
Barokní obraz světa a jeho stopy dnes
Hovorková, Eva ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Eva Hovorková Resumé Diplomová práce zabývá barokním světem a člověkem. Klade otázky, co bylo pro člověka a vnímání a prožívání jeho světa určující. Pro baroko byla představa Boha základní představou, která určovala jeho myšlenkový svět. Hmotný svět není ale něčím okrajovým, skrze hmotný svět usiluje o proniknutí do jiného světa, k transcendenci. Baroko usiluje o maximalizaci, vystupňování, dosažení až k nadzemskému. Kořeny lze podle Zdeňka Kalisty hledat až na Kostnickém koncilu ve vystoupení Husově, které následně podněcuje evropskou inteligenci k zabývání se metafyzickými hodnotami; dále pak kniha francouzského kardinála Pierre d'Ailly s titulem Imago mundi, která byla podněcujícím momentem pro Kolumbovu objevitelskou cestu. Pronikání do zámoří se odrazilo v duchovních dějinách doby - byl to jakýsi průlom do nekonečna. Baroko proniká skrze tento svět do jiného světa, světa metafyzického, přičemž je určující právě ona touha po nekonečnosti, věčnosti. Protiklady hmotného a duchovního, zemského a nadzemského, času a věčnosti, konečného a nekonečného vyvolávají napětí, které zároveň tyto paradoxy udržuje dohromady. "Barok je charakterizován především velkým vnitřním napětím, jež tyto paradoxy probouzejí v jeho člověku."1 Můžeme to sledovat v barokním prostoru, senzualitě, pohybu, čase. Ptáme-li se po stopách...
|
host ::
RSS.