|
|
Lázeňská léčba po totálních endoprotézách kyčelního kloubu. Postupy, výsledky.
ŠTIFTER, Šimon
Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv lázeňské léčby po totálních endoprotézách kyčelního kloubu. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a praktické. V teoretické části této bakalářské práce je obsažena anatomie a kineziologie kyčelního kloubu, včetně popsaného svalstva a jejich funkcí, jenž se na pohybu tohoto skloubení podílejí. Následně jsou zmíněné informace o totálních endoprotézách kyčelního kloubu, zahrnující typy endoprotéz, využívané materiály či indikace a kontraindikace k tomuto operačnímu zákroku. Dále jsou popsané operační přístupy a možné komplikace, které mohou v souvislosti s implantací nastat. Výrazná část teoretické části je věnována formě posthospitalizační léčby, a to konkrétně lázeňské léčbě, v níž jsou popsané jednotlivé procedury, jenž lze s touto diagnózou v lázeňském prostředí využít. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje lázeňská léčba rekonvalescenci a z toho důvodu byla v praktické části využita metoda kvalitativní výzkum, při níž byl výzkumný soubor tvořen šesti probandy ve věku od 61 do 74 let s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Pro větší objektivnost výzkumu bylo určené kritérium, aby všechny zkoumané osoby byly zhruba dva měsíce po operaci. Probandi byli rozděleni do dvou skupin po třech, přičemž jednu tvořili ti, co lázeňskou léčbu podstoupili a pro porovnání druhou skupinu ti, kteří ještě ne. U všech probandů proběhlo shodně osm terapií se stejnou cvičební jednotkou. Získaná data byla poté zpracována ve formě kazuistik, zahrnující vstupní a výstupní kineziologický rozbor a průběh jednotlivých terapií. Z výsledků vyplývá, že došlo k pozitivnímu ovlivnění u všech probandů, avšak u osob, které absolvovaly lázeňský pobyt, bylo zlepšení výraznější. Bakalářská práce může být využita jako zdroj informací ať už pro studenty či odbornou veřejnost, ale také pro pacienty, které implantace či lázeňský pobyt právě čeká.
|
|
|
Historie, rozvoj a možnosti balneologie v ČR
SEDLÁČKOVÁ, Monika
Prostředí našich lázní působí jako společenský fenomén ovlivňující mnoho oblastí lidského bytí. Díky své jedinečné atmosféře, mimořádnému věhlasu a vážnosti ve společenském povědomí nezasahují lázně pouze do oblasti cestovního ruchu, ale jsou nedílnou součástí života obyvatel lázeňských míst a návštěvníků lázní. Práce zabývající se převážně dějinami balneologie se zaměřuje i na současné příležitosti využití lázeňské léčby na území České republiky a nabízí srovnání se světovou lázeňskou medicínou. V práci jsem se snažila s pomocí ukázek z historie podtrhnout roli lázeňství v minulosti a přiblížit jeho postupnou transformaci do dnešní podoby. Rovněž se v ní zaobírám přírodními léčivými zdroji a jejich využitím s následným detailnějším rozpracováním ve stanovených lázních. Oblastí mé pozornosti byly počátky utváření a rozvoj tří lázeňských měst, které se od ostatních odlišují svými poskytovanými službami a vysokým počtem klientů. Zaměřila jsem se převážně na lázně Třeboň, Luhačovice a Karlovy Vary. K dosažení tohoto cíle jsem použila metodu sekundární analýzy dat. Na základě nasbíraných dat jsem utvořila kompilát současných poznatků. Práce by mohla být využita v klinické praxi fyzioterapeutů pro získání orientačních znalostí o balneoterapii a posloužit jako informativní materiál pro širší veřejnost, která se chystá zavítat do lázeňského prostředí.
|
|
|
Minerální vody Mariánských Lázní a jejich využití v balneologii a v péči o zdraví člověka
Hanzlíková, Veronika ; Matula, Svatopluk (vedoucí práce) ; Miháliková, Markéta (oponent)
Mariánské Lázně je známé lázeňské město, patřící do západočeského lázeňského trojúhelníku, společně s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi, kde zaujímají nejmladší místo. Město se proslavilo zejména minerálními prameny, jejich počtem, kde na malém území Mariánských Lázní vyvěrá asi 40 pramenů a v blízkém okolí je jejich počet udáván na 100, složením především uhličitých kyselek. Minerální prameny jsou zde známé pro své různorodé složení, které údajně nenalezneme v jiných lázních v České republice a jsou tak považovány za takzvané balneologické unikum.
Minerální prameny, jsou vody s rozpuštěnými minerálními látkami, pocházející ze zdejších hornin jako žula, rula a amfibolit, dále z různých sloučenin a jsou proplyněné oxidem uhličitým, díky němuž jsou nazývány kyselkami. Na přítomnost oxidu uhličitého má vliv Mariánskolázeňský zlom, ohraničující Tepelskou vrchovinu. Mariánskolázeňské minerální prameny jsou proplyněné od 2,5 do 3 g/l. Jejich mineralizace je střední až velmi silná, pohybující se ve velkém rozpětí od 300 mg/l do 11 570 mg/l. Z hlediska teploty jde o studené kyselky s teplotou od 6 °C do 10 °C.
Léčba minerálními prameny je známa již od 18. století, kdy tehdejší lékaři prameny analyzovali a zkoumali jejich léčebné účinky na jednotlivcích. Nejvýznamnějším lékařem, který léčil pacienty minerálními prameny jako první a měl náležitě kladné výsledky byl MUDr. Jan Josef Nehr, jehož osobnost je pro město velmi významná.
Lázeňská léčba neboli balneoterapie má svůj význam dodnes. V Mariánských Lázních je využíváno vnější i vnitřní balneologie, jejíž nejznámější procedury jsou zejména pitná léčba, dále minerální koupele, zábaly, podkožní aplikace zřídelního plynu, či inhalace. Léčbu vždy ordinuje lékař, s ohledem na zdravotní stav pacienta. Primárními onemocněními léčenými v Mariánských Lázních je onemocnění trávicího ústrojí, dále ledvin nebo dýchacích cest. Balneoterapie je léčba kombinující lázeňské procedury navzájem, kde hraje též významnou roli i klima lázeňského prostředí.
|
|
|
Dopady změny v poskytování lázeňské péče dle vyhlášky 267/2012 Sb. na koncepci fyzioterapie v lázeňském prostředí
PRAŽÁKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problémy, které nastaly po zrušení vyhlášky č. 58/1997 Sb. a přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. stanovující nový Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, kdy došlo k výrazným změnám v oblasti poskytování lázeňské péče. K zásadním změnám došlo např. v délce léčebného pobytu, který byl zkrácen na 14 dní resp. 21 dní, a dále ke změnám v celkové indikaci lázeňské léčby, kdy u některých onemocnění nebylo možné čerpat lázeňskou péči vůbec. Z toho vyplynuly závažné problémy jak pro lázeňská zařízení, tak i pro pacienty. Fyzioterapie, jako důležitá součást balneoterapie, má velmi úzký vztah k celkovému pojetí lázeňské léčby a její efekt je do značné míry na přítomnosti a četnosti ostatních procedur závislý. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbou, legislativou lázeňské péče a dopady, ke kterým došlo přijetím vyhlášky č. 267/2012 Sb. Druhá část se zabývá léčebnými metodami v lázních. Cílem práce bylo zmapování problematiky fyzioterapeutických postupů v rámci lázeňské péče podle vyhlášky 58/1997 Sb. a 267/2012 Sb. Pro zpracování byla použita kvalitativní výzkumná strategie, konkrétně metoda osobní případové studie (kazuistika). Výzkumný soubor tvořili tři pacienti, kteří absolvovali třítýdenní komplexní lázeňskou léčbu v Bertiných lázních v Třeboni. Jeden pacient se léčil s Revmatoidní artritidou a dva pacienti s Bechtěrevovou chorobou. Všichni uvedení pacienti navštěvovali lázeňská zařízení pravidelně a opakovaně. U těchto respondentů byl proveden odběr anamnézy, vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, vyšetření chůze, antropometrická vyšetření, goniometrická vyšetření a vyšetření distancí na páteři. Bylo provedeno šest individuálních terapií a na závěr došlo k subjektivnímu hodnocení výsledků terapie. Dále byla zhodnocena fyzioterapeutická léčba podle výše uvedených vyhlášek. U těchto tří léčených pacientů byl zaznamenán rozdíl ve vlivu lázeňské léčby při třítýdenním a čtyřtýdenním pobytu. Delší pobyt přinesl dlouhodobější úlevu od bolesti, zlepšení pohyblivosti a celkově měl dlouhodobější efekt, a to díky většímu počtu balneologických procedur a většímu počtu fyzioterapií. Také měl lepší vliv na psychiku pacienta, kdy si pacient při delším pobytu odpočinul, stihnul si osvojit naučené cviky a navázal nová přátelství. Dobrou zprávou je přijetí nového zákona, kdy od roku 2015 se délka lázeňského pobytu vrátila na čtyři týdny. Touto bakalářskou prací bych chtěla poukázat na problémy, které způsobilo přijetí vyhlášky č. 267/2012 Sb. Dále by se touto cestou mohla zlepšit informovanost veřejnosti o této problematice.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na člověka jako biopsychosociální jednotku
TREŠLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá lázeňskou léčbou pohybového aparátu a jejím vlivem na člověka nejen z pohledu tělesného, ale i psychosociálního. I přesto, že se lázeňská léčba specializuje na určitá onemocnění a při léčbě se soustřeďuje především na daný problém, je to v současnosti jedna z mála terapií, která si zachovala holistický přístup k člověku a léčí ho po stránce fyzické i psychické. Tuto komplexní léčbu zajišťují nejen jednotlivé léčebné procedury, ale také přístup lázeňského personálu k pacientovi, správná komunikace, odpočinek od každodenních povinností a stresu, setkání se s přáteli nebo vznik nových přátelství. V neposlední řadě krása okolní přírody a kultury. První část teoretické práce se zabývá lázeňskou léčbu obecně, léčebnými procedurami v Bertiných lázních a nemocemi, které jsou indikovány k léčbě. U těchto onemocnění stručně popisuje jejich terapii jak fyzikálními prostředky, tak za pomoci fyzioterapie. Druhá část teorie je věnována biopsychosociálnímu pohledu na člověka a lázeňství jako holistické medicíně. Cílem praktické části bylo zmapování fyzioterapeutických postupů a komplexní lázeňské léčby v interakci s biopsychosociálním účinkem. Pro zpracování byla použita kvalitativní metoda výzkumu formou rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili čtyři vybraní respondenti s rozdílnou diagnózou. Z toho dva muži a dvě ženy ve věku od 30 do 79 let. Výzkum probíhal během fyzioterapie v rámci třítýdenního pobytu v Bertiných lázních Třeboň. Respondenti byli podrobeni anamnéze, vstupnímu a výstupnímu kineziologickému rozboru, který byl objektivním hodnotícím parametrem pro získání informací o míře vlivu léčby na jejich fyzický stav. Vstupní a výstupní kineziologický rozbor obsahoval vyšetření aspekcí, palpací, poslechem, vyšetření chůze a goniometrické vyšetření. Respondenti současně podstoupili výstupní rozhovor, který byl zvolen jako subjektivní měřící parametr. Jeho cílem bylo získat informace o vlivu lázeňské léčby na jejich fyzický a psychosociální stav. Během rozhovoru jsem pacientům kladla základní otázky, jako například zda došlo ke zmírnění bolesti a ke zlepšení hybnosti, jak se cítí po psychické stránce, zda léčba ovlivnila jejich psychosociální stav a jakým způsobem. Rozhovory, ze kterých jsem se dozvěděla více z pacientova života, probíhaly také během celé terapie. Získané informace mohly posloužit k efektivnější terapii. Dále jsem při zahájení terapie vytvořila krátkodobý fyzioterapeutický plán, který zahrnoval různé manuální fyzioterapeutické manévry a cviky. Před ukončením terapie jsem pacientovi vytvořila dlouhodobý fyzioterapeutický plán v podobě individuálního pohybového režimu pro zlepšování, nebo alespoň udržování jeho aktuálního stavu. Na podkladě získaných výsledků byl potvrzen příznivý vliv lázeňské péče jak po stránce fyzické, tak psychosociální. Na fyzický stav měla léčba největší vliv v podobě zmírnění bolesti, zlepšení pohyblivosti a znovunavrácení sil. Psychosociální stav byl ovlivněn v podobě získání motivace začít žít aktivnější životní styl, setkání se s přáteli, či navázání nových přátelství. Nejčastěji uváděné aspekty, které měly vliv na psychosociální stav, byl odpočinek, fyzioterapeutické rady, aktivní cvičení a komunikace s ostatními pacienty. Výsledky této práce mohou být využity v praxi fyzioterapeutů v lázeňském zařízení, nebo pro větší informovanost studentů v rámci celoživotního vzdělávání. Mohou posloužit také jako příspěvek do současných diskuzí o změně hrazení lázeňské péče.
|
|
|
Percepce lázeňských služeb klienty Lázní Aurora s.r.o.
KROČÁK, Ladislav
Význam lázeňství je především zdravotně- léčebný, jeho ekonomický význam je však také velmi výrazný. Podstatně ovlivňuje investiční činnost a zaměstnanost a přispívá k rozvoji regionů. Lázně Aurora v Třeboni se specializují na léčení poruch pohybového aparátu, revmatických chorob, poúrazových a pooperačních stavů a celkovou rekondici těla. Lázeňství v Třeboni je odedávna spjato s přírodním léčivým zdrojem, který se v této lokalitě hojně nachází- slatinou. Lázně Aurora nejsou určeny pouze pro nemocné klienty, ale jsou hojně navštěvovány i zdravými lidmi, kteří absolvují rekondiční a relaxační pobyty. Současný trend směřuje k tomu, že do budoucna bude určitým způsobem omezena lázeňská péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění, a klienti si budou muset ať buď část, nebo celý léčebný pobyt hradit z vlastních finančních prostředků. Z tohoto důvodu je potřeba se provozovateli lázeňských zařízení zaměřit na to, aby byli klienti co nejvíce spokojeni s léčebným pobytem a do lázeňského zařízení se vraceli. Jelikož jsem pět let pracoval v oblasti poskytování léčebných služeb, navázal jsem touto diplomovou prácí na svou bakalářskou práci ?Spokojenost klientů s lázeňskými službami?, abych znovu zmapoval spokojenost klientů s poskytovanými službami ve výše jmenovaných lázních. Chtěl jsem zjistit, zda se postoj klientů k poskytovaným službám výrazně změnil od výzkumu v roce 2009 v mé bakalářské práci. K výzkumu jsem použil totožný dotazník, jako ve výzkumu v roce 2009. Do výzkumu bylo vybráno 220 respondentů, v období září 2011, 110 respondentům hradila léčebný pobyt některá ze zdravotních pojišťoven, buď formou komplexní, nebo příspěvkové lázeňské péče, a 110 respondentů si hradilo léčebný pobyt z vlastních finančních prostředků formou samopláteckých pobytů. Domníval jsem se, že muži budou spokojenější než ženy, a klienti, kterým hradí pobyt některá ze zdravotních pojišťoven, budou spokojenější než klienti, kteří si hradí pobyt z vlastních finančních prostředků. Po zpracování dat nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly ve spokojenosti mezi těmito skupinami respondentů, a ve srovnání s výzkumem v bakalářské práci z roku 2009 nebyly patrné žádné výrazné odchylky ve spokojenosti klientů s poskytovanými službami, což potvrzuje, že lázeňské služby v Lázních Aurora jsou stále na velmi vysoké úrovni. Výsledky této diplomové práce mohou být využity zaměstnanci Lázní Aurora pro zkvalitnění poskytování lázeňských služeb ve všech oblastech a pro zlepšení přístupu personálu lázní ke klientům.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na pacienta s Bechtěrevovou chorobou z biopsychosociálního pohledu
KOLAŘÍKOVÁ, Zdeňka
Chronické onemocnění se nepříznivě promítá do tělesné, duševní i sociální oblasti pacientů. V tomto směru je lázeňství bráno jako biopsychosociální model cílené intervence. Cílem práce bylo prokázat pomocí objektivních a subjektivních měřících parametrů příznivý vliv balneace na zvýšení rozsahu pohyblivosti páteře a na pozitivní změny v tělesné, duševní a sociální oblasti pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Zkoumaný vzorek tvořilo 20 osob, z toho bylo 15 mužů a 5 žen. Na tomto vzorku byly vyslovené hypotézy potvrzeny.
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u mladých pacientů do třiceti pěti let s onemocněním pohybového aparátu
MORAVCOVÁ, Marta
Diplomová práce {\clqq}Vliv lázeňské léčby na kvalitu života a spotřebu léků u mladých pacientů do třiceti pěti let`` je rozdělena na dvě části. Teoretická část pojednává obecně o lázeňství a kvalitě života, jejím hodnocení a o chronických onemocněních pohybového systému a jejich vlivu na kvalitu života. V části praktické je vytyčen cíl práce a je stanovena hypotéza, čímž je zahájen vlastní výzkum práce. Následuje kapitola {\clqq}metodika``, kde je popsán postup výzkumu a použité prostředky k potvrzení nebo vyvrácení uvedeného cíle a stanovené hypotézy. Navazující kapitola {\clqq}výsledky`` obsahuje tabulky a grafy s výslednými hodnotami a jejich slovním popisem. Informace získané z výzkumu jsou konfrontovány v diskusi.
|
|
|
Kvalita života jako nástroj k hodnocení výsledků balneoterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou v Bertiných lázních v Třeboni
ZEMAN, Marek
Tato diplomová práce zkoumá kvalitu života u pacientů s Bechtěrevovou chorobou (ankylozující spondylitidou), kteří se účastnili komplexní lázeňské léčby v Bertiných lázních v Třeboni, v trvání čtyř týdnů, a to v období od 1.1. do 31.7.2006. Hypotéza vyjadřuje názor, že kvalita života bude u těchto pacientů po šesti měsících od skončení balneoterapie vyšší než před jejím začátkem. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy byla použita kvantitativní metoda dotazování, a sice upravený dotazník pro zjišťování kvality života metodou SEIQoL (program hodnocení individuálně chápané kvality života). Tento koncept umožnuje respondentům uvést pět nejdůležitějších oblasti života (životních cílů), společně s procentuelní mírou spokojenosti a důležitosti, kterou jim přisuzují. Index kvality života byl zjištěn u respondentů před balneací v průměrné výši 60,4 %, po balneaci v průměrné výši 62,7 %. Respondenti tedy mají po šesti měsících od skončení léčby kvalitu života vyšší. Dále byly zmíněny a diskutovány rozdíly ve vnímání kvality života u různých věkových skupin a u pohlaví. Také bylo zkoumáno pořadí nejčastěji uváděných životních cílů, doplňkově pak byla provedena analýza životního cíle {\clqq}zdraví``. Tato diplomová práce může být využita v osvětové činnosti a pro zlepšení informovanosti v dané problematice. Hlavně ale může být brána za možná trochu kontroverzní příspěvek do diskuse o používání nejrůznějších výzkumných konceptů pro hodnocení kvality života jako takové.
|
host ::
RSS.