Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Měření audiogramu s využitím prostředí LabView
Placzek, Roman ; Chmelař, Milan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Práce pojednává o poruchách sluchu, metodách vyšetřování sluchu a hlavně o návrhu audiometru pomocí programu LabView. Naleznete zde kompletní rozbor problematiky, požadavků na audiometry a následnou realizace v programu LabView s podrobným popisem všech prvků a bloků. Taktéž jsou popsána audiometrická sluchátka, která jsou určena pro měření s daným programem, a výsledky měření těchto sluchátek. Nechybí ani návod na kalibraci a na celé vyšetření sluchu pomocí programu Audiometr.
Vliv exostóz na sluch
Vališová, Šárka ; Švancara, Pavel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Exostózy jsou kostěné výrůstky v zevním zvukovodu lidského ucha. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv může mít změna tvaru zevního zvukovodu v důsledku výskytu exostóz na mechanický přenos zvuku do vnitřního ucha. Úloha byla řešena pomocí MKP modelování provedeného v systému ANSYS. Výpočtový 2D model normálního ucha byl převzat z diplomové práce B. Ouali: Development of 2D finite element model of human ear (VUT v Brně, 2009) a zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek, středoušní dutinu se sluchovými kůstkami a dutinu vnitřního ucha. Na tomto modelu byly provedeny úpravy simulující výskyt exostóz ve formě dvou protilehlých polokruhů zužujících průsvit zvukovodu. Byla uvažována různá velikost a různá poloha oboustranných exostóz a sledován jejich vliv na přenosovou charakteristiku vnějšího zvukovodu. Dále byl zpracován soubor audiologických vyšetření 19 pacientů s výskytem exostóz v předoperačním a pooperačním stavu. Na závěr bylo provedeno srovnání výsledků audiometrických vyšetření s výsledky konečnoprvkových modelací.
Středoušní implantáty v klinické praxi
Ondrášková, Lucie ; Janoušek, Oto (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
V práci je podán stručný přehled anatomie ucha, sluchových funkcí, nemocí a vad postihujících sluchové ustrojí. Dále jsou uvedeny první nápady implantátů a jejich materiálů, jsou zde popsány středoušní implantáty používané v dnešní době a nejmodernější operační postupy, příslušná legislativa a reakce organismu na implantát. Praktická část se skládá ze sběru klinických dat obsahujících zejména počty a typy operací, vzdušné a slovní audiometrie a z následného statistického zhodnocení. V závěru práce jsou diskutovány a zhodnoceny výsledky statistik.
Vliv exostóz na přenos zvukových signálů lidským uchem
Vališová, Šárka ; Švancara, Pavel (oponent) ; Pellant, Karel (vedoucí práce)
Exostózy jsou povrchové kostní výrůstky v zevním zvukovodu lidského ucha. Hlavním úkolem diplomové práce je zjistit, jaký vliv může mít zúžení zevního zvukovodu exostózami na mechanický přenos zvuku do vnitřního ucha. Úloha byla řešena pomocí MKP modelování v systému ANSYS. Pro výpočet byl použit 2D model normálního ucha, který byl převzat z diplomové práce B. Ouali: Development of 2D finite element model of human ear (VUT v Brně, 2009). Na modelu, který zahrnoval akustický subsystém zevního zvukovodu, elastický bubínek, středoušní dutinu se sluchovými kůstkami a dutinu vnitřního ucha s vnitroušní přepážkou, byly provedeny úpravy zevního zvukovodu simulující různá stádia jeho zúžení exostózami odlišných poloh. Konečnoprvkovou analýzou byl sledován jejich vliv na přenosovou charakteristiku akustického systému pro vzdušné i kostní vedení zvuku. Na závěr byla provedena analýza výsledků a získané poznatky z konečnoprvkových modelací byly porovnány a audiometrickým vyšetřením pacientů s výskytem exostóz.
Akustický generátor pro buzení evokovaných potenciálů
Škutková, Helena ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Evokované potenciály jsou elektrickou odpovědí mozku na vnější stimul. Jsou důležitou diagnostickou neobrazovou metodou v neurologii. Pro jejich vybuzení se využívá různých druhů stimulace, nejčastěji: zrakové, sluchové, somatosenzorické, čichové a chuťové. Evokované potenciály objektivně měří smyslové vnímání. V této diplomové práci se zaměřuji převážně na zvukové evokované potenciály a návrhem akustického generátoru pro jejich stimulaci. Zvukové evokované potenciály jsou nejčastěji využívány pro objektivní měření sluchu, ale mají i další využití. Předně je aplikace zaměřena na zdravotnictví. Cílem této diplomové práce je skloubit stanovené lékařské požadavky s dostupnými technickými prostředky.
Audiometr pro audiometrii čistými tóny
Blahák, Petr ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Lidský sluch slouží ke sběru informací z okolního světa a je jedním ze základních smyslů člověka. Část této diplomové práce je věnována akustice, vlastnostem lidského ucha z hlediska vnímání zvuků a metodám, kterými lidský sluch vyšetřujeme. Audiometr je přístroj, který je nejčastěji využíván ve zdravotnictví. Nejdůležitějším obsahem této diplomové práce je návrh audiometru pro audiometrii čistými tóny, který je důležitý při subjektivním vyšetření lidského sluchu neinvazivní metodou.
Realizace počítačové audiometrie
Solnický, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací počítačové audiometrie pro subjektivní vyšetření sluchu. V práci je popsána implementace audiometru v prostředí C++ Borland Builder. Navržený audiometr se skládá ze standardního počítače s operačním systémem Windows, zvukové karty a sluchátek. Práce také obsahuje rozbor problematiky poruch sluchu a jejích vyšetření, které byly použity při implementaci audiometru.
Audiometrie čistými tóny
Maršálková, Leona ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se v úvodu zabývá akustikou, konkrétně vybranými vlastnostmi zvuku. Zaměřuje se dále na anatomii sluchového aparátu a jeho funkci. Práce popisuje možnosti testování funkce sluchového orgánu a představuje současné používané metody vyšetření sluchu, zejména audiometrii čistými tóny. Součástí práce je návrh audiometru pro audiometrii čistými tóny, který je uveden v detailním blokovém schématu spolu se stručným popisem jednotlivých bloků. V dalších kapitolách jsou rozebrány dílčí obvody audiometru spolu s výpočty jednotlivých prvků. Závěrečná část práce se zabývá zhodnocením funkčnosti zařízení.
Audiometrie
Stanický, Ondřej ; Chmelař, Milan (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
První polovina práce je zaměřena na teorii a zabývá se základními fyzikálními pojmy z akustiky, popisem anatomie sluchového ústrojí, základními audiometrickými vyšetřovacími metodami sluchu a popisem grafického výsledku audiometrického vyšetření – audiogramu. Druhá polovina práce obsahuje návrh a blokové schéma audiometru pro vyšetření sluchu tónovou audiometrií. Dále se zabývá popisem vytvořené aplikace a realizací převodu decibelové stupnice na napětí a její korekci. V poslední kapitole jsou prezentována a vyhodnocena naměřená data.
Vyšetření sluchu v prostředí LabVIEW
Stanický, Ondřej ; Tannenberg, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V práci se pojednává o anatomii, vlastnostech, ochraně lidského ucha, studiu různých metod vyšetření sluchu a popisu protokolu vyšetření sluchu (audiogramu). Návrhu blokového schématu audiometru, samotné realizaci audiometru v prostředí LabVIEW a popisem jednotlivých částí programu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.