Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny areálu rozšíření a ekologie netopýrů v reakci na změny klimatu
Pavlíková, Barbara ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Klimatické změny v posledních desetiletích určitým způsobem letouny ovlivňují. Změny průměrných teplot mají vliv na jejich morfologii, fenologii, diverzitu a rozšíření. Změny v biotopech způsobené antropogenní činností, mají vliv na ztrátu úkrytů a konektivitu stanovišť. Empirická data nám ukazují, že se areály rozšíření u řady druhů netopýrů postupně posouvají do vyšších zeměpisných šířek nebo nadmořských výšek. Matematické modely predikují, že se druhová bohatost netopýrů po celém světě sníží, některé druhy posunou své areály a některé svůj areál zmenší či dokonce vyhynou. Klíčová slova: chiroptera, letouni, posun areálu, bioindikátory, klimatická změna
Rod Neomys (Mammalia, Eulipotyphla, Soricomorpha) ve střední Evropě: historie a areálová dynamika.
Pažitková, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje poznatky o historii a areálové dynamice rodu Neomys, významné složky fauny západního Palearktu, na základě excerpce mnoha literárních zdrojů. Udává přehled nálezů dokládající přítomnost zástupců rodu Neomys a příbuzných linií v evropském fosilním záznamu. Shrnuje hypotézy popisující vývoj rodu a fylogenetické vztahy, prezentované v jednotlivých studiích. Klíčovým taxonem pokládaným za předkovskou linii rodu Neomys je rod Asoriculus, z nějž se nejstarší formy rodu Neomys diferencují během starších čtvrtohor. Konkrétních dokladů zohledňujících minulost dnešních evropských taxonů (fodiens, anomalus, milleri) a jejich areálovou historii je nicméně poměrně málo a jejich interpretace nejsou jednoznačné. Jednou z příčin jsou i nejasnosti stran fenotypové variability jednotlivých druhů a orientace příslušných fylogenetických morfoklin. Z tohoto důvodu je v práci věnována pozornost otázce mezidruhových rozdílů v rámci rodu se zvláštním přihlédnutím ke kraniálním a dentálním znakům a charakteru proměnlivosti recentních taxonů. Práce poukazuje na neúplnou znalost areálové historie a zdůrazňuje potřebu konfrontovat přímý fosilní záznam s modely vycházejícími z molekulárně-genetických analýz.
Početnostní trendy a areálová dynamika netopýřích populací Evropy.
Žabková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Literární rešerše sumarizuje dostupná data o početnosti netopýrů střední Evropy, zejména České republiky. Populace netopýrů jsou zpravidla dynamické, což je dáno vysokou citlivostí na změny prostředí, ve kterém žijí. Velkou část těchto změn má na svědomí člověk, a to mimo jiné svými zásahy do krajiny a intenzifikací zemědělství, či rušením netopýrů v období zimování. Další možnou příčinou rozsáhlých změn početnosti a areálové distribuce jsou klimatické změny. To je podpořeno rozšířením areálu výskytu mediteránního druhu Hypsugo savii na Moravu. V rešerši se zabývám možnými příčinami drastického úbytku druhu Rhinolophus hipposideros v 70. letech, který byl jedním z hlavních důvodů vzniku monitorovacích programů probíhajících po celé Evropě. V Československu byl k roku 1969 zahájen projekt ,,Sčítání netopýrů v zimovištích ČR", který poskytuje data významná i na evropské úrovni. Dále porovnávám různé metody monitoringu netopýrů, protože žádná metoda není vzhledem k různým behaviorálním návykům druhů univerzálně použitelná pro všechny druhy a ve všech situacích. Jako nejvýhodnější se jeví sčítání netopýrů v zimovištích, úspěšně aplikované například u Rhinolophus hipposideros, Myotis myotis či Plecotus spp. K odhadu počtu jedinců na lokalitách se využívají statistické metody, z nichž se jako nejvhodnější jeví...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.