|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sociální aspekty lidí s poliomyelitis
PODHORSKÁ, Jitka
Jak již ze samotného názvu vyplývá, tato diplomová práce se zabývá problematikou lidí postižených poliomyelitis ( dětskou obrnou ). Toto onemocnění se díky systematickému očkování od 60. let 20. století u nás nevyskytuje. Lidé, kteří úspěšně překonali obrnu po akutní poliomyelitidě, měli léta pocit jistoty. Návrat choroby, resp. jejích pozdních následků po několika desetiletích normálního života pro ně znamená přechod ze stavu plných, případně jen mírně snížených schopností do stavu doživotní invalidity. Lidé se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy {--} omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Česká republika se v posledních letech zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér, bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti na životě společnosti. Cílem práce bylo získat ucelený přehled na možnosti zachování sociálních potřeb lidí postižených poliomyelitis {--} dětskou obrnou, zhodnotit jaké bariéry musí tato skupina osob překonávat. Dále zjistit kvalitu života a spokojenost s realizací životních cílů lidí s poliomyelitis a porovnat ji s kvalitou života běžné populace. V souladu s tímto cílem byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: I přes stávající legislativu týkající se odstraňování architektonických bariér jsou osoby s tělesným postižením omezovány při účasti na veřejném životě. Hypotéza 2: S ohledem na závislost na pomoci druhé osoby lidé s postpoliomyelitickým syndromem nejvíce oceňují finanční garance plynoucí ze zákona o sociálních službách. Hypotéza 3: Kvalita života lidí s poliomyelitis je snížena oproti kvalitě života zdravých lidí. Hypotéza 1 a 2 byla mým výzkumem potvrzena, hypotéza 3 potvrzena nebyla. Podrobný rozbor uvedených hypotéz je uveden v diskusní části diplomové práce. Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky se domnívám, že získané výsledky by mohly být přínosné pro organizace, které se problematikou zdravotně postižených zabývají. Práci je možné prezentovat na veřejné schůzi Asociace Polio, kde je přítomna odborná i laická veřejnost.
|
|
| |
host ::
RSS.