|
|
Obnova renesančního zámeckého areálu ve Slatině u Jevišovic
Pavlovský, Tomáš
Areál renesančního zámku ve Slatině u Jevišovic je již od 50. let minulého století prohlášen za nemovitou kulturní památku. Celý areál byl však až do konce 80. let využíván JZD Vítězný únor k různým účelům, od ustájení dobytka, přes jatka, sýpku až po vyvařovnu a jídelnu JZD Běhařovice. Jedno křídlo zámku je využíváno jako radnice obce Slatina a je i v jejím vlastnictví. Od roku 1990 byl objekt mimo radnici opuštěn. Deset let celý areál chátral a hrozila jeho demolice z důvodu porušené statiky hlavního objektu. Renesanční křídlo zámku bylo prodáno do soukromých rukou a od roku 2000 začala obnova svépomocí celého zámeckého areálu, kromě obecní části. Byl proveden stavebně historický průzkum hlavního objektu PhDr. Pavlem Borským a vypracován statický posudek Ing. Čeledou. Následně byla stanovena etapizace obnovy. Veškeré práce byly konzultovány se znojemským pracovištěm památkové péče, pod které celý zámecký areál spadá. V první etapě byl staticky zajištěn podpůrný kamenný pilíř, který, místo aby stavbu podporoval, ohrožoval ji ze severní strany. Po jeho zajištění následovala oprava historického krovu a střechy jako celku. Obnova krovu a střechy trvala deset let. Tím byla budova stabilizována a mohlo se přejít i na další práce – obnova sklepu, očištění interiéru od vývařovny a skladovacích prostor JZD, obnova renesanční arkády. Stavební a restaurátorské práce v celém areálu probíhaly a stále probíhají postupně dle vytčených cílů. Během obnovy nebyly doposud nalezeny žádné artefakty, které by pomohly více pochopit život na tomto sídle v jeho vrcholném období, tedy v 17. a 18. století.
|
|
|
Venkovská architektura 19. a 20. století
MAREŠOVÁ, Kateřina
Tato práce je zaměřena na vývoj architektury na venkově. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a na část praktickou. V teoretické části je záměrem získat přehled o historickém vývoji celých sídel a jednotlivých staveb. Celkově je v této části podstatné obeznámení s tímto tématem. Praktická část je zaměřena na konkrétní lokalitu, kterou je obec Bošice. Lokalita je zkoumaná od samého počátku jejího vzniku až do současnosti a z hlediska historického vývoje.
|
|
|
Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života
Jiroušek, Adam ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Autor: Adam Jiroušek Instituce: Pedagogická fakulta UK v Praze Obor Základy společenských věd Název práce: Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života Vedoucí práce: Ing. Michaela Dvořáková Počet stran: 48 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Kunětická hora, Pernštejnové, Diviš Bořek z Miletínka, Muzejní spolek, historie Kunětické hory, architektonický vývoj, T. G. Masaryk Bakalářská práce popisuje vývoj hradu Kunětická hora od prvních zmínek, přes husitské období, Pernštejny, třicetiletou válku, první republiku, až do současnosti. V souvislosti s historickým vývojem se snaží zachytit její kulturní, sociální a politický vliv na své okolí. Zaměřuje se hlavně na období pánů z Pernštejna a jejich působnost v pardubickém regionu, která představovala velký mezník v historii hradu i města. Popisuje také základní architektonický vývoj hradu. Podrobněji se věnuje druhé návštěvě T. G. Masaryka na Kunětické hoře v roce 1927.
|
|
|
Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem
Vaníček, Michal ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Žižka, Jan (oponent)
4 Abstrakt Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň i k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním památkám v Čechách. Výjimečný je především typ kostela, tedy patrová románská kaple, která nemá ve své formě na našem území jiného zastoupení. Neméně významná je pak mimořádně kvalitní sochařská výzdoba portálu kostela, která úrovní svého provedení dosahuje evropského měřítka a která je navíc zasazena do původně otevřené románské předsíně, která na našem území rovněž nemá obdobu. Od doby prvního odborného bádání Jana Erazima Wocela před více jak sto sedmdesáti lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a tezí o vzniku kostela a jeho uměleckého programu. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v prvním desetiletí tohoto století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Románský kostel v Záboří nad Labem byl postaven pravděpodobně okolo roku 1142, tedy roku, ve kterém byl založen nedaleký sedlecký klášter. Za iniciátora stavby je tradičně považován velmož Miroslav z Cimburka, zakladatel právě blízkého kláštera v Sedlci. První...
|
|
|
Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života
Jiroušek, Adam ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Autor: Adam Jiroušek Instituce: Pedagogická fakulta UK v Praze Obor Základy společenských věd Název práce: Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života Vedoucí práce: Ing. Michaela Dvořáková Počet stran: 48 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Kunětická hora, Pernštejnové, Diviš Bořek z Miletínka, Muzejní spolek, historie Kunětické hory, architektonický vývoj, T. G. Masaryk Bakalářská práce popisuje vývoj hradu Kunětická hora od prvních zmínek, přes husitské období, Pernštejny, třicetiletou válku, první republiku, až do současnosti. V souvislosti s historickým vývojem se snaží zachytit její kulturní, sociální a politický vliv na své okolí. Zaměřuje se hlavně na období pánů z Pernštejna a jejich působnost v pardubickém regionu, která představovala velký mezník v historii hradu i města. Popisuje také základní architektonický vývoj hradu. Podrobněji se věnuje druhé návštěvě T. G. Masaryka na Kunětické hoře v roce 1927.
|
host ::
RSS.