|
|
Slags from copper processing at the Al Salili site, 2000 BC, Sultanate of Oman
Cseryová, Viktória ; Trubač, Jakub (vedoucí práce) ; Bursák, Daniel (oponent)
Hutnictví v arabském světě bylo vždy známa. V současné době probíhá na území Ománu výzkum, který by měl odhalit další podrobnosti o rudných ložiscích, která byla využívána k výrobě starověkých artefaktů. Cílem této práce je popsat vhodné metody, které nám umožní nahlédnout do tajů zpracování ložisek mědi na lokalitě al-Ṣalaylī v Ománu. Tato bakalářská práce se zabývá celkovým chemickým a mineralogickým složením starověkých měděných metalurgických strusek z lokality al-Ṣalaylī v Ománu (Jihovýchodní Arábie). Tyto strusky lze pravděpodobně datovat v rozmezí do pozdní doby bronzové, rané doby železné až středního islámského období. Cílem této práce bylo charakterizovat odebranou strusku kombinací analýz jako optická a skenovací elektronová mikroskopie, rentgenová difrakční analýza a elektronová mikroanalýza, aby bylo možné určit složení a popsat minerální fáze ve strusce a určit podmínky pravěkého metalurgického procesu. Výsledky analýzy ukázaly, že vzorky byly kusy kuželové strusky a pecní strusky z výroby mědi. Zkoumané strusky jsou složeny převážně z Ca-Fe-Mg olivínu a klinopyroxenu vyplněného křemičitým sklem a spinelem. Měď se vyskytuje buď jako kovová fáze s drobnými zrnky Cu, nebo je vázána v sulfidech, které tvoří inkluze obklopené silikátovou matricí. "Furnace" struska je složena převážně z...
|
|
| |
|
|
Sekerky s raménky pohledem metalografa
Hošek, Jiří
Dvě halštatské sekerky s raménky datované do Ha C2 – Ha D1-2, objevené v SZ Čechách, byly nedávno analyzovány autorem článku. První sekerka (z Března u Milešova) byla vyrobena z paketovaného železa (lokálně až oceli) a její ostří bylo nauhličeno a zakaleno. Druhá sekerka (z Nakléřovského průsmyku) zřejmě představuje případ navaření ocelového břitu na železné tělo nástroje. Ocelí opatřená břitová hrana a její popuštění dokládají pokročilou nástrojařskou techniku. Obě analyzované sekerky patří do nepočetné skupiny velmi kvalitních výkovků. S přihlédnutím ke všem dodneška analyzovaným sekerkám (s raménky) se však zdá, že kalení těchto nástrojů mohlo být ve skutečnosti běžné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Meč z hrobu 723 v Mikulčicích a jeho metalografický průzkum
Hošek, Jiří ; Košta, J.
Průzkumu podrobený meč byl vyzdvižen z hrobu 723 na akropoli raně středověkého hradiště v Mikulčicích u Hodonína. Hrobová jáma byla objevena na malém pohřebišti v blízkosti kamenných základů stavby sporně interpretované jako knížecí palác. Meč typu N dle Petersena lze datovat do průběhu posledních tří čtvrtin 9. století. Čepel meče sestává z paketovaného ocelového jádra a nejspíše tupě navařených ocelových břitů (rovněž svařených ze dvou nebo tří prutů). Čepel byla kalena patrně do oleje (bainitická struktura o tvrdosti 373+/-40 HV0.3) ve spodní části (blíže hrotu), zatímco horní část čepele (u příčky) zůstala nekalená. Na čepeli je nečitelný nápis tvořený prvky z fosforového železa (ca 1,3 % P). Koruna dvoujdílné hlavice je přinýtována k bázi a vylita struskou. Ve svaru čepele byly detekovány nikl a arzén (max. 3,1 % Ni a 1,8 % As), ve svaru báze hlavice byla zjištěna měď (ca 4,4 % Cu).
|
|
|
Metalografická analýza nožů. Příloha 2
Hošek, Jiří
Nůž z Křeslic hrobu č.3 a z Dobřichova-Pičhory hrobu VI byly metalograficky prozkoumány s cílem posoudit základní konstrukci jejich čepelí, kvalitu a dle možností vyslovit hypotézu o jejich původním tepelném zpracování. Oba nože byly z pohledu materiálu dobré, oba vykovány z oceli, přičemž čepel z Křeslic zřejmě navíc měla původně nauhličené ostří. Čepel z Dobřichova zase nesla prokazatelné stopy paketování, které teoreticky mohlo být provedeno ve snaze o vyrovnání obsahů uhlíku a zhomogenizování struktury. U obou nožů lze přitom vyzdvihnout nízkou vměstkovitost, což by svědčilo o pečlivém zpracování a používání svařovacích prostředků (křemičitého písku). Ani u jednoho z exemplářů dnes nelze prokázat původní kalení, oba nicméně náleží k velmi kvalitním výrobkům své doby, u kterých byla výroba z paketovaných ocelových polotovarů anebo nauhličování v sečných a řezných hranách obvyklé.
|
|
| |
|
|
Katalog metalografických analýz železných výkovků ze středověkých sídelních lokalit
Hošek, Jiří
Článek představuje katalog připravovaný v konzervačních laboratořích Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Jde o pomůcku, která má usnadnit archeometalurgům a archeologům v rychlé základní orientaci v doposud vykovaném archeometalurgickém průzkumu českých a moravských středověkých železných výkovků. Protože bylo vypublikováno již mnoho archeometalurgických prací, bylo rozhodnuto v první části katalogu zpracovat výzkumy ze sídelních lokalit 10. až 15. stol. s důrazem na éru vrcholného středověkou (13. až 15. stol.). Uvedeným příkladem zpracování jednotlivých lokalit je středověká vesnice Pfaffenschlag.
|
|
|
K novým nálezům na Horské Kvildě
Hošek, Jiří ; Kudrnáč, Jaroslav
V roce 2002 byl v prostoru bývalých zlatodolů u Horské Kvildy nalezen nepočetný soubor želez a strusek zahrnující tesák a podkovu pravděpodobně ze 14. až 15. století. Tesák má kvalitní čepel s na tupo navařeným ocelovým a kaleným břitem, jeho střenka byla nejspíše z rohoviny, záštitný plátek je liliovitého tvaru. Jde nepochybně o náročnější a zdobnější variantu zbraně, snad i demonstračního charakteru, a lze ji klást do souvislosti spíše s vyšším sociálním prostředím. Podkova (na přední kopyta) nebyla poocelená (což by zlepšilo její otěruvzdornost) a náleží tak k jednodušším výrobkům.
|
host ::
RSS.