Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
Studium vlivu arbuskulárních mykorhizních hub na jakostní, hospodářské a nutriční parametry kultury póru pravého (Allium porrum L.)
Kučová, Lucie
Disertační práce se věnuje tématu využití arbuskulárních mykorhizních hub při produkci zeleniny. Ucelení poznatků a potvrzení vědeckých podkladů v praxi u jednotlivých zeleninových druhů je nezbytné. Z těchto důvodů se disertační práce věnuje celému procesu pěstování póru pravého (Allium porrum L.) a sleduje vliv arbuskulárních mykorhizních hub na morfologické, nutriční a výnosové parametry této plodiny. Literární část přibližuje mykorhizní symbiózu jako celek, blíže popisuje arbuskulární mykorhizní symbiózu její základní funkci, využití a vliv na rostliny. V několika sekcích jsou zmíněny pohyby prvků z půdního prostředí ke kořenům rostlin s pomocí arbuskulárních mykorhizních hub, u kterých je uvedena současně platná nomenklatura. Experimentální část práce se zaměřuje na pokus s několika druhy arbuskulárních mykorhizních hub a jejich kombinacemi. Hodnocení morfologie sadby póru a polně pěstovaných rostlin se zaměřilo na porovnání délky a hmotnosti rostlin. Při hodnocení nutričních vlastností polně pěstovaných rostlin se práce zaměřila především na hodnocení vitaminu C, celkovou antioxidační kapacitu, obsah celkového fosforu a dusíku v pletivech a obsah nežádoucích dusičnanů. Na základě dosažených výsledků je možné konstatovat, že určité kombinace arbuskulárních mykorhizních hub pozitivně ovlivnily výšku předpěstované sadby póru, pozitivní trend byl potvrzen i u obsahu celkových antioxidantů. Kombinace hub R. intraradices a C. claroideum snížila množství těžkých kovů v rostlinných pletivech. Pozitivní trend inokulace byl potvrzen v roce 2014 při snížení obsahu dusičnanů v rostlinách. Celkově lze konstatovat, že použití arbuskulárních mykorhizních hub při pěstování póru pravého (Allium porrum L.) může vést k pozitivnímu ovlivnění rostlin a výnosu, a to především v letech s extrémními povětrnostními podmínkami v rámci vegetačního období.
Vliv arbuskulárních mykorhizních hub na fyziologické projevy a plodnost u révy vinné (Vitis vinifera L.) =: The effect of arbuscular mycorrhizal fungi on physiological processes and fertility of grapevine (Vitis vinifera L.) /
Sedláček, Martin
V tříletém experimentu byl hodnocen vliv AM hub na fyziologické procesy a plodnost u révy vinné (Vitis vinifera L.) u varianty s inokulací AM hub oproti neinokulované kontrole. Pokus byl založen na pozemku ZF Mendelu u odrůdy Rulandské modré a Frankovka v plodné vinici a u sazenic v kontejnerovém a polním experimentu. Pozitivní vliv AM hub v plodné vinici byl u obou odrůd zaznamenán u cukernatosti hroznů, asimilovatelného dusíku, hořčíku a železa v moštu. U sazenic v kontejnerovém a polním experimentu byl u obou odrůd prokázán pozitivní vliv AM hub na intenzitu fotosyntézy, stomatální vodivosti a úroveň transpirace. Předpokládaný pozitivní vliv AM hub na všechny zkoumané parametry nebyl prokázán, což koresponduje s výsledky současných výzkumů na toto téma.
Využití mykorhizy při vegetativním množení dřevin bylinnými řízky
Ján, Jakub
Tématem diplomové práce bylo zkoumání vlivu komerčního mykorhizního přípravku na zakořeňování bylinných řízků dvou vybraných druhů okrasných dřevin (Forsythia × intermedia ´Maluch´ a Weigela florida ´Piccolo´). Hlavním cílem bylo zjistit, zda může mykorhizní přípravek příznivě ovlivnit a zefektivnit proces vegetativního množení. Použitý preparát obsahoval arbuskulární mykorhizní houby rodu Glomus, byly použity dvě různé dávky preparátu. Experiment probíhal v letních měsících roku 2016. Pokus byl založen ve fóliovníku na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě, proběhly dva hlavní termíny množení (v červnu a srpnu) a jeden doplňkový termín (v srpnu). Hodnocen byl celkový počet adventivních kořenů, počet rozvětvených kořenů, délka přírůstků nadzemní části a úmrtnost řízků. V laboratoři proběhlo hodnocení mykorhizní kolonizace kořenů. Výsledky experimentu neprokázaly, že použitý mykorhizní přípravek dokáže pozitivně ovlivnit zakořeňování bylinných řízků, aplikace preparátu nezlepšila efektivitu vegetativního množení a neposkytla přesvědčivé výhody. Mykorhizní houby nestimulovaly růst řízků a v podstatě neměly vliv na počet adventivních kořenů ani u druhu Forsythia × intermedia ´Maluch´, ani u druhu Weigela florida ´Piccolo´. Jediným průkazným pozitivem bylo, že dřevina Weigela florida ´Piccolo´ měla po inokulaci vyšší počet rozvětvených kořenů. Pozorování obarvených kořenů pod mikroskopem prokázalo, že kořeny obou druhů dřevin byly kolonizovány arbuskulárními mykorhizními houbami, ale míra kolonizace nedosahovala vysokých hodnot. Mykorhizní inokulace množárenského substrátu se v tomto případě nedá doporučit jako účinná metoda, která by zlepšila zakořeňování. Ovšem je nutné podotknout, že experiment probíhal pouze jeden rok a výsledky v podstatě vycházely z jednoho termínu množení. Daná problematika by tak měla být předmětem dalšího výzkumu.
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub. Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
Význam mykorhizních hub při tvorbě půdní struktury
Čevelová, Lucie
Podstatou bakalářské práce je seznámit se s jednotlivými skupinami mykorhizních hub, které podporují tvorbu půdní struktury. Rostliny spolu s mykorhizními houbami vytvářejí symbiotický vztah, který je pro oba partnery prospěšný. Díky tomu rostlina získává důležité živiny a je chráněna před patogeny. Kromě toho se mykorhizní houby podílejí na tvorbě půdní struktury. Svým rozsáhlým myceliem houba prorůstá půdními agregáty a zajišťuje mechanické zpevnění půdy. Arbuskulární mykorhizní houby zase produkují glykoprotein glomalin, který stabilizuje půdní strukturu. Abychom podpořili růst mykorhizních hub v půdě, řídíme se správnými zemědělskými postupy. To znamená pěstování správných předplodin a způsob zpracování půdy. Můžeme také využít aplikaci očkovacích přípravků nebo přidání biouhlí a jiných anorganických materiálů do půdy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.